Obecné otázky o kosmonautice

Název mluví za vše
Odpovědět
Uživatelský avatar
Agamemnon
Inženýr kosmonautiky
Inženýr kosmonautiky
Příspěvky: 1162
Reputace: 23
Bydliště: Nemecko
Registrován: 10.6.2013 18:20
Re: Otázky

Příspěvek od Agamemnon »

dotankovanie na marse v 2050?
Per aspera ad astra [42]
Uživatelský avatar
Pajos
Vesmírný průzkumník
Vesmírný průzkumník
Příspěvky: 211
Reputace: 3
Registrován: 1.12.2012 21:39
Re: Otázky

Příspěvek od Pajos »

Agamemnon píše:dotankovanie na marse v 2050?
čert ví, v 80-90. byli vize že budou vznášedla a já nvm co jeste, až budem dědci a budem na marsu na výletě, zvu tě na sklenku :lol: :-D


mmj. známá pracuje na tom reaktoru v rusku (rýsuje budovy a apod. na pc) a byl tam jim to kontrolovat, a vypadá to myslím dobře. Jedná se reaktor o kterém se polemizuje jako použitelný ve vesmíru, asi před čtvrt rokem o něm psali na technet.cz
Coz by výrazně pomohlo kosmonautice jako zdroj energie
Škoda že ve světě kde jde štěpit atom, nejdou bořit lidské předsudky. - Albert Einstein
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 26959
Reputace: 2730
Bydliště: Jihlava
Registrován: 23.10.2009 15:36
Re: Otázky

Příspěvek od Dugi »

Já si myslím, že pokud se nebavíme o nějakém masovém využití, ale o prvních ostrých testech, tak je to, podle mého názoru, reálné.
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
rexino
Zkušený vesmírný badatel
Zkušený vesmírný badatel
Příspěvky: 630
Reputace: 25
Registrován: 13.5.2013 15:00
Re: Otázky

Příspěvek od rexino »

Ahojte dnes mám otázku ohľadom skylabu. Keďže 3 stupeň Saturnu 5 bol "premenený" v Skylab tak ako sa vlastne dostal na orbit? Veď pri misiach apollo sa ten treti stupen prvý krat zapálil ešte aby pomohol apollu na orbit. Ako to teda bolo vyriešene v skylabe? Bol tam nejaký menší motor alebo nebol zapotreby kedže Skylab mal "len" 77 ton?
"Sľúbili ste mi kolónie na Marse. Namiesto toho som dostal Facebook." Buzz Aldrin
Uživatelský avatar
Wopat
Kosmonaut
Kosmonaut
Příspěvky: 4729
Reputace: 642
Bydliště: Sluneční soustava
Registrován: 8.8.2012 19:37
Re: Otázky

Příspěvek od Wopat »

Podle mého názoru neznalce soudím, že při letech na Měsíc byl náklad na Saturnu 5 daleko větší. První dva stupně vážili stejně jako při letu Skylabu, ale třetí stupeň už byl neporovnatelně těžší, jelikož byl plný paliva a měl raketový motor a navíc tam ještě byl CSM a LM. Při misi Skylab tak mohli zváldnout dopravu na oběžnou dráhu pouze první dva stupně.
The difficult we do immediately. The impossible takes a little longer.
Uživatelský avatar
Samo1995
Inženýr kosmonautiky
Inženýr kosmonautiky
Příspěvky: 1425
Reputace: 5
Registrován: 12.10.2012 22:42
Re: Otázky

Příspěvek od Samo1995 »

Nádrže rakety sa vždy! dajú natankovať ešte o trochu viac. Nikdy sa netankuje "až po okraj", pretože by sa potom mohla roztrhnúť kvôli rozpínaniu plynov pri vyparovaní. Takže stačilo Saturn natlačiť čo to dá a odpáliť to :-D
Druhá vec, tretí stupeň vážil, no, nechcem plácať nezmysly, ale určite mal aspoň 100 ton, plus Apollo a LM na vrchu. Oproti tomu Skylab mal slabých 77 ton. Takže toto je ten dôvod, prečo ho bolo možné vypustiť v dvojstupňovej konfigurácii.
Inak... pre zaujímavosť, ten Saturn mal pôvodne letieť na Mesiac vrámci misie Apollo 18. Nebol teda napred nijak zvlášť upravovaný.
Uživatelský avatar
Karel
Pokročilý uživatel
Pokročilý uživatel
Příspěvky: 102
Reputace: 0
Bydliště: Zlínský kraj
Registrován: 20.6.2013 23:44
Re: Otázky

Příspěvek od Karel »

Ahoj, jak tak sleduju kosmonautiku (asi 1 měsíc, dřív jsem o to ani nezavadil), tak mám pár dotazů.

1. Proč jsou na všech videích jacíkoliv pracovníci vždy v bílých pláštích.? Trochu to vypadá jako šílení vědci z kreslených pohádek :-D CHápu sterilní prostředí, jenže mužové v bílých pláštích jsou vidět kolikrát i tam, kde by to člověk nepovažoval za důležité. (Jakoby jim kameraman řekl, pudete do světa, vemte si bílý plášť ať vypadáte odborně ). A i když nějak zkousnu že je to kvůli čistotě, tak proč aspoň jedno středisko nepříjde třeba se zelenýma, nebo modrýma pláštěma?

2. Když se trochu probírám archívy vypuštěných sond a satelitů, nemůžu si nepoložit zásadní otázku. KDO PROBOHA ZPRACOVÁVÁ TAK NESKUTEČNÁ KVANTA DAT, KTERÁ z těch sond střediska dostávají ?!! Jen z jednoho satelitu vám příjdou tisíce fotek, gigabajty dat, Vždyť při každém vypuštění se snad musí zřídit samostatné nové středisko, které se zabývá jen tou analýzou. Připočtěme k tomu množství vypouštěných družic a jaktože nedojde k zahlcení?
S tím mě napadá ještě jeden efekt. V japonsku vyšlou družici, která něco zjistí a napomůže vědě v pokroku. Ale těch pokroků a těch zjištění ze všech těch údajů po celém světě musí být kvadrilióny ! Otázka je jasná: Dojde vůbec kdy k jejich využití? Půjdu li dnes stavět novou raketu, stejně patrně budu vycházet jen z dat v mém okolí, popř. zahrnu jednu inovaci. Protože kdybych měl seskupit všechny vynálezy světa, všechny data a informace tak toho bude tolik, že stejně nemůžu být schopen adekvátně využít nejvhodnější kombinaci a potenciál všech. Chci tím říct, mám dojem, že cca 95 % všech zjištěných dat a výsledků všech možných pokusů, musí stejně přijít vniveč, právě díky tomu že je jich tolik a reálné uchopení a využití je lidským tvorem nepobiratelné. ??

3. Mám dojem, že když se dnes něco zjišťuje, znamená to nutně vyslat družici na LEO, GEO, ale hlavně do vesmíru. Proč třeba nejsou čidla na povrchu země? Opravdu je vždy výhodnější sondovat vše seshora? Že jsem třeba na zemi nikde nepotkal žádné sondy, čidla, kamery, krabice podobně vesmírným satelitům, které by něco zjišťovaly (vyjma meteorologický stanic samozřejmě). Ale všechno se posílá nahoru. Příjde mi to jako taková móda, všichni posílají družíce a satelity tak já musím taky. Přece to nebudu analyzovat na Zemi. (parafráze: přece nebudu používat obyč. mobil, když všichni okolo mají dotykáče)

4. pracuje někdo na umělé gravitaci? Příjde mi to jako milník, bez kterého je další snaha o dobytí vesmíru sice pěkná, ale nepraktická.
Uživatelský avatar
Samo1995
Inženýr kosmonautiky
Inženýr kosmonautiky
Příspěvky: 1425
Reputace: 5
Registrován: 12.10.2012 22:42
Re: Otázky

Příspěvek od Samo1995 »

Vieš... kozmonautka sa ti možno zdá ako primitívna a neužitočná, ale v skutočnosti je to trochu inak.
1) plášte sú tam kvôli čistote. Prečo by niekto mal používať zelené plášte? Nie je to otázka módy. Proste sterilné prostredie je biele. Tak to berieme a nevidím dôvod, prečo by mal niekto používať zelené plášte.
2) Každá družica má svoje stredisko a tím ľudí, ktorí analyzujú dáta z nej. Ak nájdu niečo zaujímavé, tak to zverejnia. Nie je toho zas toľko... Dosť veľkú časť môžeš nájsť na tomto fóre.
3) Lieta sa tam preto, lebo vesmír poskytuje oveľa viac možností. Žiadny pozemský ďalekohľad zatiaľ nedosiahol také rozlíšenie, ako má HST. Ani tie desaťmetrové obry! Na Zemi sa nedá zachytávať väčšina väčšina dát z vesmíru. Chráni nás mag. pole, atmosféra, ozónová vrstva. Neviem ako si to predstavuješ, že teraz položím na zem krabicu a tá bude pracovať rovnako ako družica vo vesmíre? Napríklad telekomunikačné družice ťažia z toho, že sú nad našimi hlavami a tak môžu spájať vzdialené miesta na Zemi. Daj mi prosím aspoň jeden príklad podľa teba zbytočnej družice prosím.
4) ???
Uživatelský avatar
Agamemnon
Inženýr kosmonautiky
Inženýr kosmonautiky
Příspěvky: 1162
Reputace: 23
Bydliště: Nemecko
Registrován: 10.6.2013 18:20
Re: Otázky

Příspěvek od Agamemnon »

na niektoré veci odpoviem, na niektoré nie:

biele plášte...
- satelity (náklad) sa spracováva (aj vyrába) a integruje v clean rooms... pracovníci musia mať plášte, čiapky na vlasoch, etc... satelity sa vo vesmíre nedajú opravovať ani čistiť... takže každá čiatočka prachu môže znamenať startu satelitu...
- čo sa týka nosičov... tam to až tak nebude... už len keď si vezmeš v akom prostredí nosiče fungujú, tak nejaké tie nečistoty musia vydržať... už len motor pri štarte musí rozvíriť množstvo prachu, etc... alebo napr. máš ten sojuz, čo štartoval v snehovej víchrici... apod.

spracovanie dát:
- zvyčajne ten, kto si objedná sondu/satelit, si aj spracováva jej výsledky... navyše vedecké výsledky sa zvyknú zdieľať, takže ku tomu majú po nejakom čase prístup aj ďalší...
- spracovanie dát neprebieha v real-time... napr. nedávno ukončený herschell poskytol toľko dát, že sa budú spracovávať ešte niekoľko rokov (btw - podobná situácia je napr. s lhc v cerne)
- samozrejme... spracovanie robia počítače...

pokrok:
- ten pokrok sa zvyčajne týka iných oblastí ako sú nosiče, alebo techn. a pod... väčšinou ide o rôzne astronomické pozorovania, pozorovania planét, prípadne zeme... získané poznatky sa využívajú v daných oblastiach...
- napr. európske meteosat a metop sa využívajú v podstate v real-time na predpovede počasia všetkými krajinami, ktoré sú do projektu zapojené (tj. v podstate, ktoré sú členmi eumetsatu, teda aj sr a čr - u nás napr. funguje na webe shmú projekt aladin, ktorý ponúka pomerne presnú predpoveď počasia na 3 dni dopredu, vďaka týmto družiciam)
- pokrok čo sa týka nosičov... s trochou nadsázky... posledný bol v roku 1970... odvtedy sa používa v podstate rovnaká techn... vysielanie sond/satelitov na túto techn. nemá vplyv... na zlepšenie nosičov potrebuješ fyzikálny/chemický pokrok... nejaký výskum prebieha, ale v podstate nič nové z neho nie je...

3:
- sú veci, ktoré sa na zemi skúmať nedajú...
- napr. na iss prebieha množstvo pokusov, ktoré na zemi prebiehať nemôžu - napr. preto, že na zemi je gravitácia...
- takisto - pozorovania zeme zo zeme robiť nejde - meteorológia, pozorovania rastlinstva, meranie teploty povrchu zeme, etc., etc... toto je celkom doména esa
- potom - pozorovania planét zo zeme nejde robiť tak dôkladne ako z vesmíru... keď mám sondu priamo pri/na marse, tak podáva ďaleko presnejšie výsledky meraní... podobne jupiter napr... etc. etc, všetky planéty a mesiace, etc...
- atmosféra zeme znížuje presnosť ďalekohľadov na povrchu... hst má pomerne malé zrkadlo, ale dáva detailné obrázky, pretože ho neruší atmosféra... herschell bol v bode l2, oi. preto, že ku svojej činnosti potreboval teplotu okolo 2 K (okrem pozície bol ešte aj chladený)... podobne jwst pôjde do L-bodu, aby nebol rušený, kvôli teplote, etc... má to výhody
- väčšina satelitov na GEO je telekomunikačných... niektoré miesta je ďaleko jednoduchšie pokryť z vesmíru ako zo zeme... a to už nehovorím o vode napr...
- vojenské satelity... špionáž... komunikácia... etc.

umelá grav:
- v podstate ani nie - uvažovalo sa jednu dobu o tom, že jeden z modulov na iss bude mať centrifugu, ktorá by vytvárala gravitáciu - odstredivá sila... bol zrušený nakoniec...
- čo sa týka gravitácie rotáciou... teoreticky je to dávno známa vec, a jednoduchá... tiež je to ľahko spočítateľné, etc... nikto to vo veľkom vo vesmíre neskúšal (tj. aby to absolvoval človek)
- ak sa bavíme o um. grav.... v štýle startreku... tak o takom ničom neviem, a momentálne je to mimo naše techn. možnosti
Per aspera ad astra [42]
Uživatelský avatar
Agamemnon
Inženýr kosmonautiky
Inženýr kosmonautiky
Příspěvky: 1162
Reputace: 23
Bydliště: Nemecko
Registrován: 10.6.2013 18:20
Re: Otázky

Příspěvek od Agamemnon »

Samo1995 píše:Daj mi prosím aspoň jeden príklad podľa teba zbytočnej družice prosím.
btw - toto nie je dobrá otázka...
je/bolo množstvo družíc/satelitov, ktoré boli zbytočné (boli len na to, aby sa niekto predviedol; sú duplicitné; etc.)
Per aspera ad astra [42]

Odpovědět

Zpět na „Volná diskuse“