Obecné otázky o kosmonautice

Název mluví za vše
Odpovědět
Uživatelský avatar
Machi
Zkušený vesmírný průzkumník
Zkušený vesmírný průzkumník
Příspěvky: 321
Reputace: 0
Registrován: 2.8.2013 23:19
Re: Otázky

Příspěvek od Machi »

Proč jsou na všech videích jacíkoliv pracovníci vždy v bílých pláštích

Přesný důvod nevím, snad odpoví někdo jiný, ale počítám s tím, že na bílé je mnohem lépe patrná každá nečistota.

KDO PROBOHA ZPRACOVÁVÁ TAK NESKUTEČNÁ KVANTA DAT

Počítače.

Vždyť při každém vypuštění se snad musí zřídit samostatné nové středisko..

Středisko není nutností, pokud se dá rozšířit stávající. Někdo ale musí připravit postupy pro zpracování dat.
Zpravidla je to tým okolo mise.

jaktože nedojde k zahlcení?

Protože zařízení ke zpracování dat je součástí mise a ta bez něj nevzlétne. Téměř vždy se sice dolaďuje softwér ke zpracování dat, proto často existuje více verzí zpracovaných dat, ale základ musí být připraven (datové uložiště, základní softwér pro úpravu a zpracování). Množství dat, které bude potřeba zpracovat, se samozřejmě dá odhadnout předem a dle toho se připraví i datová uložiště a zařízení ke zpracování dat.

Dojde vůbec kdy k jejich využití?

Pokud jsou data užitečná a někomu se budou hodit, tak ano. Záleží ovšem na tom, jak dobrý je k těmto datům přístup.
Normou jsou vyhledávací služby, u kterých je možné nastavit vyhledávací parametry tak, aby vyhodily jen ta data, která výzkumník skutečně potřebuje. Výzkumník samozřejmě ale musí vědět co chce.
Prohlédnout si data jen tak, aniž bych věděl co hledám, je kvůli jejich objemu prakticky nemožné.

cca 95 % všech zjištěných dat a výsledků všech možných pokusů, musí stejně přijít vniveč

V některých oblastech výzkumu to může být pravda. Protože ale nevíme předem, kterých 5% se bude hodit, potřebujeme těch 100% i za cenu toho, že 95% bude jen zabírat místo na disku.

Proč třeba nejsou čidla na povrchu země?

Protože čidla na družicích obsáhnou naráz obrovskou plochu a to nejen země, ale i oceánu či dokonce atmosféry. Husté pokrytí čidly in-situ (na místě) je nemožné. Přesto se používají i čidla na místě, protože pokud potřebuji lokální data, jsou zpravidla přesnější či operabilnější. Vědci se módou zpravidla neřídí :).

pracuje někdo na umělé gravitaci?

Ano, princip dosažení umělé gravitace je známý, používají se velké centrifugy. Nevýhodou je velká velikost centrifug, pokud se má dosáhnou žádaných parametrů.
Uživatelský avatar
Samo1995
Inženýr kosmonautiky
Inženýr kosmonautiky
Příspěvky: 1425
Reputace: 5
Registrován: 12.10.2012 22:42
Re: Otázky

Příspěvek od Samo1995 »

btw - toto nie je dobrá otázka...
je/bolo množstvo družíc/satelitov, ktoré boli zbytočné (boli len na to, aby sa niekto predviedol; sú duplicitné; etc.)
Njn samozrejme, obe Kórey atď. Myslel som nejaký satelit NASA alebo ESA, Roskosmosu...
Uživatelský avatar
Karel
Pokročilý uživatel
Pokročilý uživatel
Příspěvky: 102
Reputace: 0
Bydliště: Zlínský kraj
Registrován: 20.6.2013 23:44
Re: Otázky

Příspěvek od Karel »

Tak jsem si ty odpovědi poskládal, od každého trochu.
Přiznávám otázka č.3 nebyla úplně kompetentní, spíš mi šlo asi o to, že je těch družic a satelitů už neskutečně mnoho a pozastavuji se nad tím, zda mají všechny opravdu relevantnost existovat.

Umělá gravitace: rotující centrifugu neberu jako platnou umělou gravitaci. ANo měl jsem na mysli star trek koncept. A zde se divím tomu, že neprobíhají rozsáhlé výzkumy. Dobře, je to třeba teď technicky nedostupné, ale to byly lety na Měsíc taky.

Vieš... kozmonautka sa ti možno zdá ako primitívna a neužitočná, ale v skutočnosti je to trochu inak.
Právěže naopak ! Úplně jsem tomu propadl a neustále se v tom vzdělávám. Mé otázky možná mohly vyznít dehonestujícím způsobem vůči kosmonautice, ale bylo to spíše myšleno z nadhledu, že to chci vidět jako špičkovou oblast výzkumu a pokroku. A když tam ale vidím všechny pobíhat v bílých pláštích, tak se ptám, zda nezapomněli na pokrok i v těchto maličkostech :D
Uživatelský avatar
Agamemnon
Inženýr kosmonautiky
Inženýr kosmonautiky
Příspěvky: 1162
Reputace: 23
Bydliště: Nemecko
Registrován: 10.6.2013 18:20
Re: Otázky

Příspěvek od Agamemnon »

Karel píše:Umělá gravitace: rotující centrifugu neberu jako platnou umělou gravitaci. ANo měl jsem na mysli star trek koncept. A zde se divím tomu, že neprobíhají rozsáhlé výzkumy. Dobře, je to třeba teď technicky nedostupné, ale to byly lety na Měsíc taky.
ja by som povedal, že my nevieme ani teoreticky ako na to... let na mesiac sa vedel, ako teoreticky bude fungovať...
ale pri tomto nevieme...
afaik - chýba nám poznanie napr., čo prenáša gravitáciu (častica)... potom ako ju jednoucho vyrobiť a koncentrovať už nevieme vôbec... etc. :) ak to vôbec takýmto spôsobom pôjde...
možno bude treba zakriviť priestor, kde budeme chcieť zvýšiť grav. pôsobenie... na to tiež veľmi neviem ako - ako to urobiť, aby to bolo dostupné v priestore, energeticky, etc...

toľko, čo si spomínam...
Per aspera ad astra [42]
Uživatelský avatar
Machi
Zkušený vesmírný průzkumník
Zkušený vesmírný průzkumník
Příspěvky: 321
Reputace: 0
Registrován: 2.8.2013 23:19
Re: Otázky

Příspěvek od Machi »

Karel:
ANo měl jsem na mysli star trek koncept. A zde se divím tomu, že neprobíhají rozsáhlé výzkumy. Dobře, je to třeba teď technicky nedostupné, ale to byly lety na Měsíc taky.

Agamemnon má pravdu, je to nedostupné nejen technicky, ale i prakticky. Zatím je to centrifuga nebo nic.
Prostě gravitaci ovládat neumíme (ani teoreticky). Jeden z důvodů je ten, že není ani zdaleka tak dobře pochopena jako třeba elektromagnetická síla.

Samo1995:
Žiadny pozemský ďalekohľad zatiaľ nedosiahol také rozlíšenie, ako má HST. Ani tie desaťmetrové obry!

To není tak úplně pravda. Rozlišení je závislé na mnoha faktorech, primární je vlnová délka a rozměr optiky. Pak záleží na rušivých vlivech (atmosféra, chvění). Dost pozemních dalekohledů už překonalo rozlišení HST v infračerveném spektru a Keck II už pravděpodobně i absolutně (bez ohledu na vlnovou délku). Pro srovnání HST fotí běžně s rozlišením zhruba 0,04 až 0,15 obloukové vteřiny ("), vyjímečně v UV záření i méně (~0,03). Keck II fotí v infračerveném H pásmu běžně s rozlišením 0,036 - 0,040".
Na kontě má i experimentální snímek s rozlišením 0,022" při 850 nm.
HST má nicméně výhodu v tom, že snímek s výborným rozlišením vyfotí vždy (pokud se nestane chyba při navádění), u pozemního dalekohledu je finální rozlišení vždy trošku sázkou v loterii, i když právě třeba zmíněný Keck II je schopný fotit kvalitně většinu nocí.
Uživatelský avatar
Karel
Pokročilý uživatel
Pokročilý uživatel
Příspěvky: 102
Reputace: 0
Bydliště: Zlínský kraj
Registrován: 20.6.2013 23:44
Re: Otázky

Příspěvek od Karel »

Machi píše: Agamemnon má pravdu, je to nedostupné nejen technicky, ale i prakticky. Zatím je to centrifuga nebo nic.
Prostě gravitaci ovládat neumíme (ani teoreticky). Jeden z důvodů je ten, že není ani zdaleka tak dobře pochopena jako třeba elektromagnetická síla.
O to důvod víc, proč se tomu věnovat. Mít zavřené oči a dělat že tohle téma se nás netýká opravdu k pokroku v dané oblasti nepovede.
Uživatelský avatar
Samo1995
Inženýr kosmonautiky
Inženýr kosmonautiky
Příspěvky: 1425
Reputace: 5
Registrován: 12.10.2012 22:42
Re: Otázky

Příspěvek od Samo1995 »

Ale my nevieme ani ako to teoreticky urobiť. Na to nám treba novú fyziku. Chápeš? A hovoríš že nič nerobíme pre to, aby sme pochopili gravitáciu, zloženie vesmíru a všetky veci ktoré nám raz dovolia vytvoriť umelú gravitáciu? A čo CERN? Najdrahší vedecký prístroj na svete. Predtým to bol napr. Tevatron.... Na pochopenie správania sa hmoty pri extrémne vysokých teplotách sa stavia nový Tokamak, tuším že sa volá ITER... Ten bude okrem iného aj prvý fúzny reaktor ktorý vyrobí viac energie, ako bude potrebovať na zapálenie fúzie.

To nie je ako v startreku. Toto je reálny svet a veľa ľudí by si malo konečne uvedomiť že nežijeme vo filme kde sa lusknutím prsta postaví vesmírna loď, kde neplatia fyzikálne zákony... Niektoré veci sú proste zatiaľ mimo nás. Snažiť sa vytvoriť umelú gravitáciu je ako keby sa pred tisíc rokmi snežili ľudia dostať na Mesiac. Nevedeli ani teoreticky, ako by sa to dalo dokázať. Až časom, keď ľudstvo dozrelo, tak sa našli cesty. Ako prvý bol Jules Verne a potom sa pridali ďalší.

Tak, snáď si to už pochopil.
Uživatelský avatar
Machi
Zkušený vesmírný průzkumník
Zkušený vesmírný průzkumník
Příspěvky: 321
Reputace: 0
Registrován: 2.8.2013 23:19
Re: Otázky

Příspěvek od Machi »

Karel píše:
Machi píše: ...
Prostě gravitaci ovládat neumíme (ani teoreticky). Jeden z důvodů je ten, že není ani zdaleka tak dobře pochopena jako třeba elektromagnetická síla.
O to důvod víc, proč se tomu věnovat. Mít zavřené oči a dělat že tohle téma se nás netýká opravdu k pokroku v dané oblasti nepovede.
Ano, a proto se tomu vědci věnují po celém světě a staví se třeba přístroje jako je LHC v CERNu.
Existuje stupnice zvládnutí technologií TRL (Technology Readiness Level) od TRL0 po TRL9.
TRL0 znamená, že existuje matematicko-fyzikální popis a TRL9, že technologie je zavedená v běžné praxi.
Umělá gravitace pak je na TRL0 nebo ještě na stupnici vůbec není. Není to tím, že by se o to nikdo nezajímal, ba právě naopak, pochopení gravitace jako takové je klíčem k teorii všeho a jisté Nobelovce, ale zatím je to prostě buď za hranicí našich možností (lepší varianta) nebo je to nemožné (horší varianta).
Svět nefunguje tak, že si vědci řeknou, dejte nám peníze a sestrojíme nadsvětelný pohon, umělou gravitaci, stroj času apod. Musí prvně přijít jak na to. Takže ještě jednou. Nikdo nezávírá oči, výzkum probíhá na mnoha frontách, umělá gravitace jako taková je v zatím v nedohlednu.
Uživatelský avatar
Machi
Zkušený vesmírný průzkumník
Zkušený vesmírný průzkumník
Příspěvky: 321
Reputace: 0
Registrován: 2.8.2013 23:19
Re: Otázky

Příspěvek od Machi »

Vidím, že Samo1995 už stihl napsat podobné argumenty. :)
Mimochodem Karle, pokud se skutečně zajímáš o podobné věci, doporučuji pro začátek wikipedii (anglickou).
Když si uvědomíš, že wiki je jen velmi hrubý výcuc, bude ti snad jasné, kolik práce a důvtipu vědců a inženýrů se za tím skrývá.
indian22
Znalec kosmonautiky
Znalec kosmonautiky
Příspěvky: 958
Reputace: 3
Bydliště: Sušice
Registrován: 7.10.2011 10:25
Re: Otázky

Příspěvek od indian22 »

Možná by bylo dobře připojit nějaké odkazy na konkrétní projekty zabývající se problematikou.

http://www.observatory.cz/news/lisa-je- ... mira-.html
http://en.wikipedia.org/wiki/LIGO

Možná není od věci tento článek, přijde zajímavá možnost detekce gravitačních vln i jinými způsoby než pomocí vlastních zařízení.

http://www.national-geographic.cz/detai ... ano-35308/

a v neposlední řadě i naše fórum
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=44&t=1001

Osobně bych řekl, že máme pouhý matematický popis, nikoli fyzikálně-matematický popis (ačkoli kde mezi nimi vede ostrá hranice?), takže zatím asi na stupnici ani nejsme.

Odpovědět

Zpět na „Volná diskuse“