Velikost/stari vesmiru

[VitezslavSkorpik]

Musím si udělat trochu sebepropagace. Pokud jste někdo z Prahy nebo okolí, či náhodou budete poslední středu v měsíci, tedy 25. května v Praze a budete mít večer čas, srdečně Vás zvu na svou přednášku na schůzi kosmo klubu. Přednáška bude mít název "Velký třesk: prvních 380 000 let vývoje vesmíru."

[marekS]

Druhá detekcia gravitačných vln potvrdená.

GW151226 - Observation of Gravitational Waves from a 22-Solar-Mass Binary Black Hole Coalescence
http://journals.aps.org/prl/pdf/10.1103 ... 116.241103

[ptpc]

Druhá detekcia gravitačných vln potvrdená.
GW151226

Tak to je veľká paráda!!!

[VitezslavSkorpik]

Druhá detekcia gravitačných vln potvrdená.
GW151226 - Observation of Gravitational Waves from a 22-Solar-Mass Binary Black Hole Coalescence

Skvělá zpráva! Mimochodem, nevím zda jste to zaznamenali, ale těsně po prvním objevu bylo schváleno financování třetího detektoru LIGO v Indii. Spolu s VIRGO, které se má po rekonstrukci otevřít koncem tohoto roku a KAGRA v Japonsku (snad koncem desetiletí) budeme mít 5 detektorů.


Což umožní přesnější pozorování, větší kontrolu a lepší zaměření pozorovaných zdrojů. A je velmi pozitivní že jeden z detektorů bude i jižněji než ostatní.


V prosinci budu mít v Akademii věd v rámci cyklu Věda kontra iracionalita na téma gravitačních vln přednášku. Tak aspoň budu moci přednášku trochu upravit oproti minulé verzi...

[indian22]

Pět gravitačních detektorů, to je hotový sen.

[VitezslavSkorpik]

Pět gravitačních detektorů, to je hotový sen.

V principu šest, ještě je v provozu GEO v Německu, které ale nemá dostatečnou citlivost, aby zaznamenalo některý ze signálů, který teď detekovali v LIGO. Muselo by jít o mimořádně blízkou nebo mimořádně silnou událost, aby měli šanci něco zachytit, v ideálním případě obojí. Ovšem samozřejmě ne zase moc blízkou a silnou.

[VitezslavSkorpik]

K tématu Hawking-Milerova projektu vznik zajímavý Aldebaran bulletin:

http://www.aldebaran.cz/bulletin/2016_16_pla.php

[marekS]

Advanced LIGO může detekovat permatentní paměť časoprostoru.

Zařízení Advanced LIGO detekovalo v září minulého roku poprvé přímo GW, a to v binárním systému dnes známém jako GW150914. Výsledky byly oznámeny 11. února tohoto roku. Od té doby se odehrává doslovná renesance astrofyziky GW. Jeden z nich je vcelku výjimečný, zajímá se totiž tím, jestli můžeme detekovat takzvanou paměť GW.

O čem že je řeč? Můžete si to představit nějak takhle: GW sama o sobě je smrštění a natažení prostoru a tedy změna vzdálenosti mezi dvěma objekty. To, jak moc se tohle natahování a smrskávání děje, popisuje jednotka s názvem ‘strain’ (česky by se dala přeložit jako ‘napětí’). Takže strain popisuje změnu vzdálenosti mezi dvěma body, dělenou vzdáleností, které by ony dva body měly, pokud by je nic nerušilo. Takže abyste získali co největší změnu, potřebujete dva objekty daleko od sebe a velký strain. Hlavním efektem detekovaným u GW150914 bylo periodické smršťování a natahování prostoru díky přibližování se dvou kolem sebe obíhajících černých děr po spirále a jejich následné srážce. Signál z takové události připomíná třeba ustálení kmitů hračky na pružině. Jenže teď si představte, že ta pružina není dokonalá a s natáhnutím jsme ji poškodili a nevrátí se do původního úplně smrsklého stavu, ale bude tak trochu natáhnutá. Vznikla permanentní deformace mezi dvěma body. A to je to, co nazýváme pamětí gravitačních vln.

Co všechno byste mohli chtít vědět o paměti gravitačních vln? Paměť nám monotónně zvyšuje nebo naopak snižuje strain v průběhu srážky dvou objektů. Je asi o řád slabší než strain srážky. Stejně jako strain, se hodnota paměti zvětšuje s hmotou, která vstupuje do srážky dvou těles. Jak moc budeme paměť detekovat závisí na tom, v jakém úhlu je oběžná dráha tělesa vůči detektoru na Zemi (takzvaná inklinace). Abychom vůbec byli schopni změřit paměť (jestli se jedná o permanentní protažení prostoru, nebo smršťení), musíme být schopni velmi přesně změřit polarizaci gravitační vlny (u vln elektromagnetických čili u světla to zvládneme hravě).

Jedná se o efekt o řád slabší než gravitační vlny, takže detekovat něco takového bude dost těžké.Jsou přístoje jako aLIGO schopné něco takového detekovat? Pro jednu událost, jako GW150914 je to prakticky nemožné. Poměr signálu k šumu je v tomto případě 0.42 a to je dost málo. Pro detekci paměti bychom potřebovali alespoň 3. Vědci přišli s nápadem, že by šlo sčítat součet detekcí, ale jen v případě, že známe polarizační úhel vlny a tedy znamínko změny (smrštění nebo natažení). Podle posledních propočtů by stačilo změřit 35 zdrojů gravitačních vln a měly by se objevit výsledky. Kadence událostí, které generují pro nás detekovatelné gravitační vlny, je podle posledních odhadů 16 dní. Takže dejme tomu rok a půl, trochu štěstí a budeme schopni detekovat nové veličiny spojené s gravitací.

zdroje : https://hacked.com/advanced-ligo-gravit ... spacetime/ http://zoom.iprima.cz/k-cemu-je-nam-obj ... -jednoduse

[findar]

Zdravím,vše kolem vzniku vesmíru je nesmírně zajímavé,teorie velkého třesku a podobné teorie,ale co bylo před třeskem,nikde jsem ještě neslyšel žádnou teorii nebo nějakou jinou úvahu.Zajímal by mě názor někoho z vás,zkušených,jsem laik velmi okrajový,ale vesmír mě nekonečně fascinuje,stejně jako nekonečno.Co se týče teorie před třeskem,snad vesmír tím jak se rozpíná se opět zase smrští do onoho bodu a vše začne znovu,ale je to poněkud bizardní,popíralo by to vše o nekonečnu.Asi tady píšu bláboly,tak se omlouvám,jsem tu nový.

[Dugi]

Vítám tě na našem fóru a doufám, že se Ti tu bude líbit.

Na Tvou otázku se nedá odpovědět, protože je špatně položená. Nemůžeme se ptát, co bylo před VT, protože od VT začal existovat čas. Je to stejné, jako kdyby ses zeptal: „Co je na sever od severního pólu?“

Jinými slovy - nad tím, co bylo před VT se může jen spekulovat, ale zřejmě nikdy nebudeme schopni najít důkazy,které by mohly spolehlivě potvrdit, jak to skutečně bylo.