Velikost/stari vesmiru

[VitezslavSkorpik]

Indian aj Malky to pekne rozpisali. Len by som doplnil, ako zvlastne posobia velky vedci ako Hawking, ktory hladaju konecnu teoriu vsetkeho. Historia vedy nas neustale uci, ze kazda nova a hlave funkcna teoria vyyznamne upresnuje tu predoslu a poskytuje nove predpovede v novom napr extremnom prostredi - vid relativisticke javy. Ked som videl nedavno par prednasok o gravitacnych vlnach ani ma neprekvapilo, ze Hawkinga vnimaju skor ako tvorcu mysliekovych experimentov nez ako teoretika typu Einstein.

A este jedna mala provokacia k nadsvetelnej rychlosti z kvantoveho sveta- Kolaps vlnovej funkcie nastava v celom priestore naraz. Ale to je ina salka kavy

Tady bych měl poznámku v tom smyslu, že název teorie všeho je spíše novinářské zjednodušení, než nějaký reálný název. Ano, samozřejmě ho mnozí, zvláště v popularizaci přijali za svůj, protože přitáhne lidi.

Nicméně vědci pracující v oboru samozřejmě vědí, že nepracují na teorii, která popíše všechno a to ani v tom fyzikálním smyslu, ale na nějaké další teorii, která bude například za standardním modelem částicové fyziky nebo bude sjednocovat OTR a kvantovou mechaniku. Tedy se může jednat o sjednocení elektroslabé a silné interakce nebo rovnou vytvoření kvantové gravitace.

Souhlasím ale, že říkat tomu teorie všeho je dost nešťastný název.

Co se týče Hawkinga, dovolím si říci, že Hawking je samozřejmě geniální vědec, spolutvůrce teorie vyzařování černých děr (na Bekensteina se obvykle zapomíná), ale současně se v řadě věcí pletl. Prohrál řadu odborných sporů se svými kolegy, zejména s Kipem Thornem nebo Leonardem Susskindem, jak on sám uznal.

[rainmann5]

Zdravím a děkuji za přednášky.
Někde jsem četl, že se "neutrina" pohybují rychleji než světlo že se pravděpodobně bude muset spousta teorií poupravit. Jinak jste zde natolik erudovaní, že můj selský rozum nerozum by vás asi za chvilku dohnal až k nadávkám.
Prostě jsou pro mě některá vysvětlování nedostatečně podložená. Tvrdit že něco vybouchlo a za sekundu po výbuchu to mělo velikost 100 mil. ly, a pak tvrdit že se to nerozpíná rychleji než světlo prostě nechápu. Asi jsem fakt pitomec a jdu si raději nabrousit nůž a vykostit hovězí palici.

Mějte se a díky za snahu jenž vyšla vniveč.

[Edemski]

S těma neutrinama to byla chyba v zapojeném kabelu

[VitezslavSkorpik]

Zdravím a děkuji za přednášky.
Někde jsem četl, že se "neutrina" pohybují rychleji než světlo že se pravděpodobně bude muset spousta teorií poupravit. Jinak jste zde natolik erudovaní, že můj selský rozum nerozum by vás asi za chvilku dohnal až k nadávkám.
Prostě jsou pro mě některá vysvětlování nedostatečně podložená. Tvrdit že něco vybouchlo a za sekundu po výbuchu to mělo velikost 100 mil. ly, a pak tvrdit že se to nerozpíná rychleji než světlo prostě nechápu. Asi jsem fakt pitomec a jdu si raději nabrousit nůž a vykostit hovězí palici.

Mějte se a díky za snahu jenž vyšla vniveč.

Co se týče těch neutrin, vám odpověděl už kolega Edemski výše, já se pokusím to ještě trochu rozvést. Jak bylo správně poznamenáno, šlo skutečno o chybu v zapojení kabelů v měřícím zařízení. Navíc nositel Nobelovy ceny profesor Glashow spočítal, že pokud by daný jev byl reálný, musela by neutrina při svém letu mezi CERNem a laboratoří pod Grand Sasso vyzařovat jiné částice. To se nepozorovalo, bylo tedy brzy jasné, že jde o chybu. Jen se nevěděo přesně v čem ta chyba spočívá.

Co se týče velikosti vesmíru, pak pozor, žádný seriozní fyzik nikdy nikde netvrdil, že sekundu po vzniku vesmíru (výbuch není úplně šťastné slovo) měl vesmír v průměru 100 milionů světelných let. Jde ještě i o to, zda myslíme vesmír jako celek nebo pozorovatelný vesmír. Pozorovatelný vesmír měl sekundu po vzniku vesmíru samozřejmě poloměr jedné světelné sekundy.
K nadsvětelnému rozpínání. Vždyť jsem psal výše, že v jistém smyslu se prostoročas může opravdu rozpínat rychleji než rychlost světla, alespoň vzhledem ke vzdáleným objektům. Vzhledem k objektům blízkým je tato rychlost stále podsvětelná. A také jsem zdůraznil, že nejde o žádný rozpor s obecnou teorií relativity.

Nadávek se bát nemusíte, jsem člověk povahy klidné Ale myslím, že jste vystihl problém. Albert Einstein kdysy řekl: "Selský rozum je soubor předsudků, které člověk získá do věku 16 let. Pokud chce být dobrým vědcem, musí ho odvrhnout." A to je přesně ono, selský rozum je řekněme myšlení vzniklé evolucí, které nám pomáhalo přežít v divočině, později jak už název napovídá, zorat pole a podobně. Je prostě vhodné pro sedláky. Ale naprosto se nehodí pro hodnocení moderní vědy. Z toho pak vznikají velká nedorozumění a omyly, pokud si někdo myslí, že obecnou teorii relativity může skutečně pochopit selským rozumem, pak se plete, jelikož selský rozum se na to prostě nehodí. Na jedné z prvních přednášek na Matematicko-fyzikální fakultě nám ostatně bylo jasně řečeno, že si musím vybudovat novou fyzikální intuici.

[Edemski]

Ještě k té inflaci, bacha, matematika je mrcha Když vememe velikost vesmiru před inflací jako atom, tak už hodnota inflace "10 na 36" nám z toho atomu udělá vesmír o průměru 10.5 mld ly!

Jinak trochu OT, ale matematiky:
Počet atomů ve vesmíru: 10 na 80
Počet kombinací v šachu: 10 na 120
Počet kombinací v GO: 10 na 721

...neskutečný!!!

[VitezslavSkorpik]

Ještě k té inflaci, bacha, matematika je mrcha Když vememe velikost vesmiru před inflací jako atom, tak už hodnota inflace "10 na 36" nám z toho atomu udělá vesmír o průměru 10.5 mld ly!

Jinak trochu OT, ale matematiky:
Počet atomů ve vesmíru: 10 na 80
Počet kombinací v šachu: 10 na 120
Počet kombinací v GO: 10 na 721

...neskutečný!!!

Neskutečné to je, ale bavit se o velikosti vesmíru jako celku v zásadě nemá moc smysl, hovoříme o velikosti pozorovatelného vesmíru. Pokud chceme hovořit o vesmíru sekundu po vzniku vesmíru, pak tedy velikost vesmíru byla v průměru dvě světelné sekundy. Byť samozřejmě kvůli rozpínání vesmíru byly objekty na okraji tohoto horizontu již o něco dále. Podobně jako dnes. Proto mohu tvrdit, že žádný seriozní fyzik netvrdí nic o velikosti vesmíru 100 milionů světelných let sekundu po vzniku vesmíru, jelikož fyzikové téměř vždy velikostí vesmíru míní velikost pozorovatelného vesmíru. Uznávám ale, že na fóru kde nejsou odborníci na fyziku jsem měl toto zdůraznit. Protože z toho pak vznikají nedorozumění. Podobně velkým třeskem nechápeme pouze okamžik vzniku vesmíru, ale prvních 380 000 let jeho vývoje, po fyziky tedy velký třesk končí teprve oddělením reliktního záření.

Jistě je zajímavé si spočítat o kolik by se zvětšil vesmír při inflaci o 70 řádů, také jsme to dostávali jako cvičení na hodinách na fakultě, a samozřejmě jsme to počítali po různé modely, ale v zásadě jde pouze o matematické cvičení, byť souhlasím, že je to úžasné.

Jinak počet atomů se někdy uvádí dokonce 10 na 100, jindy 10 na 78, není v tom úplně jasno. A nemohu si odpustit poznámku, že počet Callabi-Yuových variet v teorii superstrun je 10 na 500, někdy se uvádí 10 na 300, ale je to v zásadě jedno, jelikož takováto čísla jsou vysoce mimo lidskou představivost.

[Edemski]

Neskutečné to je, ale bavit se o velikosti vesmíru jako celku v zásadě nemá moc smysl, hovoříme o velikosti pozorovatelného vesmíru. Pokud chceme hovořit o vesmíru sekundu po vzniku vesmíru, pak tedy velikost vesmíru byla v průměru dvě světelné sekundy.

Víťo, ale tady se bavíme o inflaci, která proběhla v čase...? Ta o sekundě nemá ani tucha! Tak max X plankových časů!

[VitezslavSkorpik]

Neskutečné to je, ale bavit se o velikosti vesmíru jako celku v zásadě nemá moc smysl, hovoříme o velikosti pozorovatelného vesmíru. Pokud chceme hovořit o vesmíru sekundu po vzniku vesmíru, pak tedy velikost vesmíru byla v průměru dvě světelné sekundy.

Víťo, ale tady se bavíme o inflaci, která proběhla v čase...? Ta o sekundě nemá ani tucha! Tak max X plankových časů!

O sekundě se bavím proto, že s ní přišel diskutující výše. Inflace proběhla zřejmě v čase 10 na -35 sekundy. Ale jsou modely podle nichž k ní došlo již v Planckově čase, tedy 10 na -44 sekundy.

Ale to co jsem napsal platí. Bavíme-li se o velikosti vesmíru, pak tím my fyzikové míníme skoro vždy velikost pozorovatelného vesmíru. Velikost pozorovatelného vesmíru během inflace ani těsně po inflaci rozhodně nebyla stovky milionů a miliardy světelných let, proto mohu tvrdit, že žádný seriozní fyzik toto netvrdí. Velikost vesmíru jako celku za naším horizontem událostí samozřejmě již tehdy mohla být miliardy světelných let, dokonce mohla být i stovky nebo tisíce miliard světelných let a klidně i nekonečná.

To, že inflace může vesmír rozepnout z velikosti pomeranče na velikost našeho pozorovatelného vesmíru v současnosti nijak nezpochybňuji, to je zcela jasné a dá se to snadno počítat, což jsme i na univerzitě mnohokrát dělali. Jde jen o to, že velikost pozorovatelného vesmíru tak velká tehdy ještě nebyla.

[Edemski]

K C-Y variacim...Tady je problém v počtu dimenzí (v teorii strun), jinak to není tak "hrozné". Ale je tu problém, že OTR vs KT ve výpočtu se liší o 120 řádů... a to je kua problém

[VitezslavSkorpik]

K C-Y variacim...Tady je problém v počtu dimenzí (v teorii strun), jinak to není tak "hrozné". Ale je tu problém, že OTR vs KT ve výpočtu se liší o 120 řádů... a to je kua problém

Jinak další zajímavé matematické cvičení je zkusit si vypočítat, kolikrát musíte vydělit dvěma sekundu, abyste se dostali na Planckův čas. Je známo, že je v jediné sekundě více Planckových časů než bylo sekund od vzniku vesmíru...

No, já osobně, ani další fyzikové z fakulty a z okolí nejsou zrovna příznivci hypotézy superstrun, takže to raději nebudu rozvádět. Byť si myslím, že hypotéza superstrun má některé opravdu velmi vážné problémy a nedostatky a rozhodně existují i jiné celkem nadějné teorie.

Co se týče problému se 120 řády, tam jde o to, že pozorovaná hodnota vakuové energie se liší od té teoreticky předpovězené o 120 řádů. Ne OTR a QM samy o sobě, ale pozorování a teorie. Zatím to problém je, ale definitivně se uvidí až s příchodem funkční teorie kvantové gravitace. Až ji budeme mít, může se snadno ukázat, že to žádný problém není.