ALMA (Atacama Large Millimeter Array)

[Samo1995]

Je vtipné ako sa niekedy rozbehne konverzácia o nepodstatnej veci miesto o zaujímavom objave. Astronómovia na tieto dáta čakali poriadne dlho

[Gubarev]

Já mám něco podobného s Ceres (planetka). Jak to skloňovat? K Ceresu? K Cereře? To druhé je sice češtinsky nejsprávnější, ale zní to děsivě. Proto raději říkám "k planetce Ceres".
U "almy" bych doporučil stejný postup, čili "o novém objevu radioteleskopu ALMA".

Ja to resim samozrejme presne, jako ty - "detektorem" ALMA a sklonuji to prvni
Ale problem je, kdyz se pak subjekt casteji v textu/reci vyskytuje...

Je vtipné ako sa niekedy rozbehne konverzácia o nepodstatnej veci miesto o zaujímavom objave. Astronómovia na tieto dáta čakali poriadne dlho

Jojo, je to jizda, ale treba jsem strasne rad, ze to zde taky resime.
Panove - vy to musite mit denne na taliri s kosmonauty. Ach jo - ta
jmena vedcu jsou nekdy silena! A v tomto pripade to s psanou formou je brnkacka,
ale jak to spravne VYSLOVIT, kdyz jde o cloveka, ktereho bezne lidi vubec neznaji,
takze jste nikdy neslyseli (az na vyjimky) vyslovit jeho jmeno.....

Bonus pak je, kdyz se treba narodil v Asii, otce mel z Bornea, matku z Francie,
profesuru udelal ve Svycarsku a je plachy, takze nikde nevystupuje - jen vetsinou
publikuje v tistene/elektronicke podobe!

[Gubarev]

A jen kratce - protoze at je to zde tematicky off topic, souvisi bezprostredne s nasi soucasnou debatou,
takze pokud jste treba prehledli, jsem hodne zvedavy na toto:
http://zpravy.idnes.cz/nejcastejsi-dota ... _domaci_im

Hned, jak se neco noveho dovim o Alme, nahodim to, pracovnici Almy uz nestavkuji, takze
s Almou to vypada dobre...

[Gubarev]

Fantastické!!
Poslední anténa komplexu ALMA dodána
Všech 66 antén bylo předáno observatoři ALMA.

Poslední parabolická anténa pro projekt radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array)
byla předána observatoři. Vyrobilo ji evropské konsorcium AEM a jedná se zároveň o poslední 25. anténu
vyrobenou v Evropě. Výroba těchto zařízení byla dosud největším realizovaným kontraktem ESO.
http://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso1342/

[Gubarev]

ALMA zkoumá záhadné výtrysky z obřích černých děr
Dva mezinárodní týmy astronomů využily možnosti pole radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/
submillimeter Array) a sledovaly výtrysky (jety) vycházející z mohutných černých děr v centrech galaxií.
Jejich cílem bylo odhalit, jakým způsobem výtrysky ovlivňují své okolí. Přitom se jim podařilo získat dosud
nejlepší záběr oblaků molekulárního plynu nedaleko klidné černé díry a zachytit nečekaný náznak spodní
části mohutného jetu. http://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso1344/

[Gubarev]

Obří hvězdy – některé z nich dosahující velikosti až osminásobku Slunce – způsobují noční můry astronomům a astrofyzikům už po mnoho dekád. Jak můžou narůst do takových rozměrů, že v porovnání s nimi se drtivá většina hvězd v naší Galaxii jeví jako drobouncí „chudí příbuzní“? Aby našli klíč k této záhadě, použili vědci soustavu detektorů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a intenzivně pozorovali jádra těch nejtmavších, nejchladnějších a nejhustších oblačných struktur v Galaxii.

Tyto objekty nazývané tmavá infračervená mračna, na které se pozorování zaměřilo, se nachází ve vzdálenosti 10 000 světelných let od nás v souhvězdí Orla a Štítu. Jelikož jde o oblasti velmi hmotné a s velkou hustotou, měly by v nich gravitace a turbulentní proudění započít borcení materiálu na hvězdné struktury o rozměrech přibližně našeho Slunce. Jestli tomu tak není, znamená to, že se tam děje něco zvláštního.

Jádra těchto oblastí, kde chybí hvězdy, nám napovídají, že zde má vliv nějaká síla, která působí protichůdně ke gravitačnímu smršťování, jež provází běžnou tvorbu hvězd velikosti našeho Slunce. Materiál se může proto kumulovat v daleko větším množství, aby se z něj pak vytvořila hvězda obřích rozměrů. Zároveň to ale napovídá, že zákony tvorby obrů a běžných hvězd rozměrů našeho Slunce se v něčem liší. Je rozdíl jen ve velikosti a hmotnosti?

Běžná hvězda, jako ta naše, začíná svůj život v hustém, ale relativně málo hmotném oblaku materiálu, tvořeném převážně vodíkem, heliem a příměsí těžších prvků. Poté, co se zformuje jádro uprostřed oblačné struktury, okolní materiál je gravitačně urychlován směrem do centra oblasti. Celá soustava začne rotovat a kolem protohvězdy se utvoří akreční disk, ve kterém můžou vznikat zárodky planet. Když je v centrálním objektu dost materiálu, je to opět gravitace, která uvnitř protohvězdy spustí jaderné reakce.

Tento průběh je společný většině běžné hvězdné populace v Mléčné dráze. Ale netýká se hvězd supermasivních. Astronomové pomocí detektoru ALMA zjistili unikátní chemické složení těchto superhustých oblačných regionů s hojným množstvím izotopů deuteria. Jde o důležitý prvek v těchto procesech, neboť je schopný se vázat s jinými molekulami za nízkých teplot. Když totiž započnou jaderné reakce u běžně velké hvězdy a začnou zvyšovat teplotu okolního oblaku, je brzy tento izotop nahrazen běžnějšími izotopy vodíku.

https://public.nrao.edu/news/pressrelea ... less-cores

[Gubarev]

Mlhovina Bumerang - zatím nejchladnější pozorované místo ve vesmíru -
snímaná soustavou radiodetektorů ALMA.

[Gubarev]

Tento krásný nový snímek, pořízený během vytváření časového videa na dalekohledu
ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) je další dramatickou
ultraHD fotografií z expedice ESO Ultra HD Expedition[1]. ALMA, umístěná
v nadmořské výšce 5000 metrů nad mořem na odlehlé a opuštěné náhorní planině
Chajnantor v chilských Andách, byla druhou destinací čtyřčlenného týmu
fotovyslanců ESO na jejich sedmnáctidenní cestě. Vyslanci jsou vybaveni
špičkovým ultra HD zařízením, které jim pomáhá zachytit majestátnost
pohledů. http://www.eso.org/public/czechrepublic ... potw1414a/

[MRR]

Nádherný snímok Inak to musel byť silný bolid.
Teleskop ALMA robí vskutku nádherné zábery.

[Gubarev]

Snímky jsou hodně kolorované, ten druhý zespodu není snímek, ale obrázek. Druhý shora se mi nezobrazil,
ale to se mi v práci stává, zkouknu to doma, třetí je kompozit, poslední je běžným foťákem s dlouhou exp.

(detektory ALMA nepracují ve viditelné oblasti, proto ty nutné obraz. korekce)