Kolonizace Venuše

[indian22]

Ještě je na cestě Akacuki .

[Dugi]

To sice jo, ale vzhledem k prvnímu neúspěchu je její mise značně ohrožená. Nevím, jestli vydrží tak dlouho v provozuschopném stavu. Jestli její elektroniku nezničí silná sluneční radiace dřív, než dostane "druhou možnost".

[indian22]

jasně, myslel jsem to tak trochu jako provokaci.

[Bojodun]

No já bych zase neviděl reálně ten Mars, pro nějakou trvalou kolonizaci by to pak znamenalo v podstatě vytvoření dvou lidských ras, kvůli adaptaci na nížší gravitaci, přičemž pozemšťané by se na Mars klidně podívat mohli, ale marťané by návštěvu zamě asi odnesli infarktem(srdce by prostě nezvládlo pracovat i jen několik dní na trojnásobný výkon, představte si mít několik dní tepovku 180-240 za klidu, při jakékoliv větší fyzické námaze, by pak vyletěla do úrovně neslučují se se životem, ono už těch 200+ je při delší době smrťák). Teraformace marsu mi také přijde nemožná, kvůli absenci magnetického pole a malé gravitaci(k čemu tvořit atmosféru, když ji slunce stejně odfoukne a biosféru zabije radiace...), takže zbývá výzkum a těžba přičemž je otázka jestli tam vůbec je co těžit, když jsou všechny suroviny snáze dostupné v pásu asteroidů.
Lidé zkrátka podle mě potřebují planetu s co nejpodobnější gravitaci a to je pouze Venuše. Pro krátkodobý pobyt je pak nejlepší měsíc, jako zdroj helia-3, tam by se ten pobyt aspoň vyplatil.

[tomas]

Bojodun: To jsou pádné důvody, dá se říct, že jsi skvěle definoval nějvětší problémy teraformace.

Dvě rasy by asi opravdu vznikly. Ovšem se zpětnou adaptací bych to neviděl tak černě. Dá se říct, že jediný podobný příklad je, když se mají kosmonauti vrátit z dlouhodobého pobytu na ISS. Jinak není v okolí žádný objekt s vyšší gravitací, na kterém by se dalo přistát a vyzkoušet adaptaci v praxi. Ovšem co se týče srdce, tam mě napadá ještě jeden příklad a sice vrcholoví sportovci. Jejich srdce při vyšší zátěži nedosahuje zdaleka takových hodnot tepu, jako obyčejných lidí. Myslím si, že adaptaci vyřeší intenzivní příprava. Možná by se mohla realizovat při cestě, kdy by letěla loď s umělou gravitací. Gravitace by se mohla postupně zvyšovat až na pozemskou úroveň. Srdce a vlastně celé lidské tělo by tak mělo čas na postupnou adaptaci.

To jsou ovšem jenom mé domněnky, třeba se ve skutečnosti tělo zachová úplně jinak.

[Bojodun]

Možná by se šlo zpětně adaptovat na nějaký kratší pobyt, ale ono i to srdce sportovce nemá tyto vlastnosti pořád a po vysazení tréninku se vrací do normálu, je otázka jak moc by museli makat, aby to nakonec nebylo tak, že by pro přežití tady na zemi museli posilovat 12 hodin denně. Tak jako tak by to prostě po pár generacích znamenalo dvě odlišné rasy, přičemž jedna by byla nadřazená i kdyby jsme to jako pozemšťané tak neviděli, marťané by byli asi jiného názoru, holt závist je strašná věc a vzhledem k tomu, že se nedokážem dohodnout ani tady na zemi, kdy jsme ještě všichni relativně stejní, byla by to ze sociologického hlediska asi katastrofa(nehledě na to, že získat tři desetiny životního prostoru oproti zemi není žádná výhra).

Venuše je prostě číslo jedna a pokud by nestačila(víc aerostatů už by se na ni nevešlo), máme ještě 3 plynné obry, jejichž gravitace víceméně sedí s tou pozemskou, mohli bysme tam využít zkušenosti s aerostaty na Venuši a získat tím prostor v oblacích jako na +-115 Venuších a to už by snad lidem na nějakou dobu stačit mohlo, nehledě na to, že energie by byla doslova za okny(pokud tedy zvládneme fůzi). Kolonizace planet výrazně lehčích než země je tedy podle mě slepou uličkou.

[Dugi]

Proč se mi zdá, že tu dumáme nad nesmrtelností chrousta?
V době, kdy lidstvo nedisponuje dopravním prostředkem schopným dostat člověka dál než nějakých 300 km nad povrch Země mi přijde velice odvážné spekulovat o technologiích, jejichž aplikace se lidé dočkají až za nějakých sto let.

[tomas]

Proč si nezaspekulovat? Tyto spekulace o možných nevratných změnách při kolonizaci jiných těles začal A.C Clark ještě dříve než se vůbec první člověk dostal do vesmíru. On sice spekuloval o Měsíci. Pro lidi na něm narozené nepřicházela ani dovolená na Zemi v úvahu, natož trvalý pobyt.

Na druhou stranu, dokázali jsme se odpoutat od Země před 50-ti lety, dokážeme to zas. Stačí jen chtít. Není to tak dávno, co se spekulovalo o jednosměrné cestě na Mars a našlo se dost jedinců, kteří se chtěli takového dobrodružství účastnit. Neříkej Dugi, žes o tom alespoň nepřemýšlel. Já ano, i když vzhledem k závazkům na Zemi jsem to zavrhl. To ale nic nemění na tom, že by mě to lákalo.

[Dugi]

Já bych byl asi na cestu k Marsu bez možnosti návratu hodně velký srab. Asi bych to nedokázal. Nechat tady všechno a letět někam pryč bez možnosti návratu.

[Junge]

Bojodun nikdy ma nenapadlo že gravitácia je až tak dôležitá pre srdce. Takže ďakujem za príspevky
Tomas toho A.C Clarka sa asi oplatí prečítať.
Dugi, mne by na Marse napríklad nechýbali spolubývajúci. Horšie by bolo keby ma v tej diaľke napríklad začal bolieť zub.