forum.kosmonautix.cz

radoslav píše:. Mohol by si mi vysvetliť k čomu je dobrá amatérska astrofotografia? Rozumiem, že to je hobby a baví to pár jednotlivcov. Ale je to reálne k niečomu?
Budem rád za odpoveď.

Jak už jsem někde psal, problém jsou oba extrémy.

1) Stopa relativně slabá proti pozadí, u které když se netrefí sigma limit, tak je ve výsledku zakomponovaná s intenzitou podílu počtem snímků (tedy na nezpracovaném neviditelná, v průběhu processingu většinou vyleze).

2) Druhý extrém je stopa tak jasná, že již zvyšuje měřitelně i jas svého okolí (a to slabě zjasněné okolí je identický problém jako ta slabá stopa, jen to není pak ve výsledku čára, ale mlhavá dvojice stop okolo původní tlusté čáry, kterou zlikvidoval sigma clip) Na tohle fungují jedině ty pomalé algoritmy hledající čárové útvary (a funguje to i na přerušované). Ale pokud to bude jediná cesta, tak to bude na odvoz do blázince
Tyhle pokročilejší algoritmy navíc předpokládají dokonale vykalibrované homogenní pozadí, jinak moc nefungují. Tedy aplikovat na snímky bez kalibarce pomocí FF je úplně zbytečné, ty stopy prostě nezmizí v celém svém průběhu. A i pokud je zkalibrováno, tak vadí výraznější gradienty v pozadí.

Jenom malá ukázka - tohle je součet všech zahozených struktur ze sady o době expozice 42 hodin. A asi tři snímky jsem musel identifikoavat a vyhodit ze sady ručně, a celé to přepočítat, protože na to ty algoritmy prostě a ni po několika pokusech o nastavení nezabraly. Vedly částí obrazu kde yl jasový gradient, a měly zrovna tak blbou jasnost, že to nevycházelo. Jinaj je jasně vidět, že to eliminuje i přerušované stopy, i záblesky od majáku na letadle. A taky to, že jsem musel sigma limity nastavita tak, že už to částečně ořízlo i amplitudu šumu v pozadí, což už je trochu blbě.

A to teď mám nějakou čáru jen tak v každém 2. až 5. snímku (podle toho kdy a kde na obloze to fotím, a jestli na menší ani ne APS senzor v ASI-ně, nebo skoro fullframe v G3-16200.

Po uvedení všech Starlinků na oběžnou dráhu to bude odhadem tak 5x horší. Tím se rapidně zvedne pravděpodobnost, že ten algoristmus nastavím blbě a všechno to nezmizí. A to se považuji v processing za velmi zkušeného a mám k dispozici asi nejdokonalejší nástroj pro processing astrofotek, jaký je momentálně k dispozici. Chudáci začátečníci s DSS a Photoshopem.

Odhad je na 10min. expozicích Přes G3 na 1200mm newtonu v průměru 1 až několik čar na každém snímku. Tedy v létě, v zimě bude asi klid, ale v zimě je obvykle hnusně. Stále doufám, že to Juh v nějakém příspěvku zpět spočítal blbě a realita bude mírnější, byť zásadní chybu tam nevidím.