Re: Starlink #1
Napsal: 29.5.2019 1:40
"A jen tak na okraj: co je pokrok a co slepá ulička nerozhodují fanoušci svým přesvědčením a svými silnými vyjádřeními zde , ale historie. Ta jediná je neomylná ."
To mně, v náznaku určité idey, připomnělo člověka, který chce, aby lidé žili zase jako před alespoň cca 20 000 lety ještě před zemědělstvím. Stačí luk a šípy. Při bližším dotazování jsem zjistil, že nezná detaily života lidí v té době zjištěné archeology a některé by se této osoby dost drasticky dotýkaly a nelíbili se. Takže nakonec ano žít jako v době před 20 000 lety, ale samozřejmě na pozadí počítá s tím, že mnoho OK věcí, které využívá, tak zachovat, včetně klasické moderní medicíny samozřejmě. Po cestě směrem k tomu, jak by mohla moderní medicína existovat bez věcí, které bychom návratem 20 000 let zpět neměli rozhovor na toto téma skončil, protože jsme se dostali do implicitního argumentačního autoofsajdu této idey.
Něco jako chci, aby mi voda umyla jabko tím, že ho smočí a rozpustí špínu, ale nesmí být mokrá.
1. Apelace na změnu názorů zde zúčastněných obecně je v této debatě na naší úrovni možnosti ovlivnění k ničemu. Je to dobré jako filozofické cvičení na argumentace max.
2. Souvisí s bodem 1 - diskuse pokud nás to baví. Jinak je to dohadování králíků o změně názoru druhého králíka o tom, kdy má správně vyjít druhý den Slunce jehož východ králíci nemůžou ovlivnit.
3. Vzhledem k využití takových konstelací pro méně rozvinuté oblasti i hustěji zalidněné a celkově infrastrukturně levnější, pokud zacílí dobře, se těžko někdo ubrání. Spíše bych podporoval tlak na využití satelitů v tomto i pro astronomické účely. Focení krajin bude bito méně nebo více tak jako tak. A jestli více slabě svítících bodů na obloze v noci zblbne sovy, motýli apod, že budou navigačně v zadnici, tak to je pro mě už drobet přitažené za vlasy - argument zoufalství. Těm vadí silný zdroj světla na úrovni minimálně měsíce v malém srpku, který se nepohybuje a je velmi relativně blízko. Na to jsou evolučně adaptování - nepohybující se velmi jasný srpek a v tom jim světelností konkurují jasné lampy. To by jinak byla již diskuse jak je pro ně nebezpečná Venuše a další planety, které svítí taky více. Je zde určité potřebné minimum světelnosti obdobně jako je potřebná určitá tma, aby se člověku tvořil melatonin při odpočinku. Mimochodem to také souvisí s určitým svitem Měsíce - vadí světlo jasnější než měsíc v úplňku.
Jak jsem psal, jako bývalý zážitkový "astronom" pozorovatel nejsem moc nadšený, drobet jsem i fotil oblohu, a družic viděl spousty a vážím co je nyní důležitější.
Ono totiž při ignorování jednoho vážného problému jinde by se v Evropě za pár desetiletí nikdo nočním krajinným focením moc nezabýval, protože by řešil i sám mnohem existenčně důležitější problémy.
Na závěr nepočítejte s tím, že milovníci co nejčistší oblohy od družic, z hlediska možnosti fotit přehledovky / noční krajiny, se spokojí s tím, že družice se použijí také pro astronomii nebo bude v souvislosti s rozvojem kosmonautiky možné levně vynést astronomické satelity. Toto je z hlediska focení přehledovek nezajímá. Je to jiný šuplíček. Většina to primárně chce kvůli přehledovkovému focení krajin a oblohy jako celku nebo velké části. A až potom, když je to ohroženo se argumentuje bodovým světelným znečištěním družic, ovlivnění živočichů apod. Bez tohoto ohrožení koníčka / zdroje příjmů většina na ohrožení motýla, právě prolétající družicí o mag 4 neuvažuje - je jim to jedno. To by již byl i velký dlouhodobější tlak vůči přeletům ISS, taky máme záblesky starších Iridií apod.
Osobně si neumím představit snížení odrazivosti použitím tmavé barvy. U těla družice by muselo být jinak aktivní chlazení právě přehřívané části polohou ke slunci. Je to rozdíl v absorpci např 5 % tepla u bílé versus 95 % u černé. Jedině barva mírně do šeda nebo světlo tříštící složitější povrch - odraz bude slabší, ale zase bude lépe vidět z větší části Země. Tak si vyberte. Spíše pomůže miniaturizace družic, Jen by se musela také řešit minimalizace vysílačů družic.
2 románové příspěvky mi k tomuto stačí. Další diskuze k tomuto mně nic nepřinese ani nic nezmění.
To mně, v náznaku určité idey, připomnělo člověka, který chce, aby lidé žili zase jako před alespoň cca 20 000 lety ještě před zemědělstvím. Stačí luk a šípy. Při bližším dotazování jsem zjistil, že nezná detaily života lidí v té době zjištěné archeology a některé by se této osoby dost drasticky dotýkaly a nelíbili se. Takže nakonec ano žít jako v době před 20 000 lety, ale samozřejmě na pozadí počítá s tím, že mnoho OK věcí, které využívá, tak zachovat, včetně klasické moderní medicíny samozřejmě. Po cestě směrem k tomu, jak by mohla moderní medicína existovat bez věcí, které bychom návratem 20 000 let zpět neměli rozhovor na toto téma skončil, protože jsme se dostali do implicitního argumentačního autoofsajdu této idey.
Něco jako chci, aby mi voda umyla jabko tím, že ho smočí a rozpustí špínu, ale nesmí být mokrá.
1. Apelace na změnu názorů zde zúčastněných obecně je v této debatě na naší úrovni možnosti ovlivnění k ničemu. Je to dobré jako filozofické cvičení na argumentace max.
2. Souvisí s bodem 1 - diskuse pokud nás to baví. Jinak je to dohadování králíků o změně názoru druhého králíka o tom, kdy má správně vyjít druhý den Slunce jehož východ králíci nemůžou ovlivnit.
3. Vzhledem k využití takových konstelací pro méně rozvinuté oblasti i hustěji zalidněné a celkově infrastrukturně levnější, pokud zacílí dobře, se těžko někdo ubrání. Spíše bych podporoval tlak na využití satelitů v tomto i pro astronomické účely. Focení krajin bude bito méně nebo více tak jako tak. A jestli více slabě svítících bodů na obloze v noci zblbne sovy, motýli apod, že budou navigačně v zadnici, tak to je pro mě už drobet přitažené za vlasy - argument zoufalství. Těm vadí silný zdroj světla na úrovni minimálně měsíce v malém srpku, který se nepohybuje a je velmi relativně blízko. Na to jsou evolučně adaptování - nepohybující se velmi jasný srpek a v tom jim světelností konkurují jasné lampy. To by jinak byla již diskuse jak je pro ně nebezpečná Venuše a další planety, které svítí taky více. Je zde určité potřebné minimum světelnosti obdobně jako je potřebná určitá tma, aby se člověku tvořil melatonin při odpočinku. Mimochodem to také souvisí s určitým svitem Měsíce - vadí světlo jasnější než měsíc v úplňku.
Jak jsem psal, jako bývalý zážitkový "astronom" pozorovatel nejsem moc nadšený, drobet jsem i fotil oblohu, a družic viděl spousty a vážím co je nyní důležitější.
Ono totiž při ignorování jednoho vážného problému jinde by se v Evropě za pár desetiletí nikdo nočním krajinným focením moc nezabýval, protože by řešil i sám mnohem existenčně důležitější problémy.
Na závěr nepočítejte s tím, že milovníci co nejčistší oblohy od družic, z hlediska možnosti fotit přehledovky / noční krajiny, se spokojí s tím, že družice se použijí také pro astronomii nebo bude v souvislosti s rozvojem kosmonautiky možné levně vynést astronomické satelity. Toto je z hlediska focení přehledovek nezajímá. Je to jiný šuplíček. Většina to primárně chce kvůli přehledovkovému focení krajin a oblohy jako celku nebo velké části. A až potom, když je to ohroženo se argumentuje bodovým světelným znečištěním družic, ovlivnění živočichů apod. Bez tohoto ohrožení koníčka / zdroje příjmů většina na ohrožení motýla, právě prolétající družicí o mag 4 neuvažuje - je jim to jedno. To by již byl i velký dlouhodobější tlak vůči přeletům ISS, taky máme záblesky starších Iridií apod.
Osobně si neumím představit snížení odrazivosti použitím tmavé barvy. U těla družice by muselo být jinak aktivní chlazení právě přehřívané části polohou ke slunci. Je to rozdíl v absorpci např 5 % tepla u bílé versus 95 % u černé. Jedině barva mírně do šeda nebo světlo tříštící složitější povrch - odraz bude slabší, ale zase bude lépe vidět z větší části Země. Tak si vyberte. Spíše pomůže miniaturizace družic, Jen by se musela také řešit minimalizace vysílačů družic.
2 románové příspěvky mi k tomuto stačí. Další diskuze k tomuto mně nic nepřinese ani nic nezmění.
