Par dotazu

[Dugi]

Myslím, že jsi to vystihl naprosto přesně. Jen doplním, že v současné době to není "asi jediný" ale "určitě jediný způsob jak opustit oběžnou dráhu Země. Na ty nové metody si budeme muset počkat minimálně desítky let a i tak si myslím, že klasickým raketám, jak je známe dnes, neodzvoní. Soudím, že nové metody pohybu se uplatní až pro meziplanetární pohyb - samozřejmostí v té době bude montáž planetoletů na oběžné dráze Země. Ale myslím, že do těchto "montážních linek" se budou materiály vynášet klasickým způsobem.
Dovolil bych si důrazně nesouhlasit pouze s jedinou částí tvého tvrzení a to sice s větou "jsem pomerne hloupy". Podle toho, jak jsi zatím reagoval a přijímal informace bych to o tobě rozhodně neřekl.

[qwertown]

tak to moc děkuji

[stana85]

Zdravím, tohle je docela dobré téma. Dají se sem dávat různé dotazy a nemusí se zakládat extra topic. Také mám jeden. V souvislosti s pátečním pádem družice mě napadla jedna věc. Proč družice časem spadne? To pomalu ztrácí rychlost? Jestli ano tak z jakého důvodu? Někde jsem se také dočetl že ISS denně klesne asi o 200m a že ji vždycky raketoplánem zvedali je to pravda?

[Dugi]

Ahoj,
všechno, co píšeš je pravda. ISS opravdu průběžně klesá. Hodně dobře je to vidět třeba na tomhle obrázku.



A proč to tak je? I ve výšce +/- 350 km nad Zemí jsou totiž zbytky atmosféry. Jsou to minimální množství, atomy jsou zde skutečně velmi řídce rozmístěny, přesto to stačí na to, aby družici (nebo ISS) zpomalovaly. Kladou jí odpor. Sice minimální, ale zato trvalý. Objekt se tak třením o zbytky atmosféry zpomaluje a tím pádem si ho k sobě gravitací přitahuje Země. Když těleso pokračuje v klesání, atmosféra houstne stále víc = tření je vyšší = objekt se zpomaluje čím dál víc, až je nakonec atmosféra tak hustá, že se objekt zpomalí natolik, že gravitace zvítězí a těleso vstupuje do atmosféry. Tam na něj čekají stále hustější vrstvy, o které se tře stále víc, což jeho povrch stále víc zahřívá. Teplota na povrchu často překročí až 1 000°C. Pokud je těleso chráněno tepelným štítem, zpomalí se a může přistát. Pokud tepelný štít nemá, shoří v atmosféře.
O "vytahování" ISS na vyšší oběžnou dráhu se nestaral jen raketoplán. Častěji byl na tuto práci využit připojený Progress, nebo ATV, která naposledy vytáhla stanici o celých 40 km nahoru - na obrázku je to ten velký skok. Je to praktické i proto, že čím je stanice výš, tím řidší zbytky atmosféry má kolem sebe a tím pádem se zpomaluje pomaleji.

[stana85]

Takže atmosféra to mi stačí. Jen mě napadá nebylo by lepší dostat ISS tak vysoko aby neklesala? Nebo je tak nízko kvůli radiaci a Slunečním větrům? Čím dále od Země tím je to nejspíš horší.

[Dugi]

Důvody jsou hned dva. Ten první jsi sám určil . Když ISS obíhá ve výšce +/- 350 km, tak leží pod tzv. van Allenovými pásy, které výrazným způsobem zachytávají škodlivé vesmírné záření.
Ten druhý je ryze praktický - tím, že je ISS tak nízko, je snadno dostupná pro zásobovací lodě. Kdyby byla ISS vyšší, tak by stávající rakety mohly vynášet jen menší (lehčí) náklady. Pokud bychom chtěli na oběžnou dráhu posílat stejné množství materiálu, museli bychom mít silnější rakety. Takže proto se rozhodlo, že stanice bude na nízké oběžné dráze, na které se musí čas od času popotáhnout nahoru, než aby byla výše, kde by byla hůře dostupná a všechny lety k ní by byly nákladnější.

P.S. A gratuluju ti ke druhé hvězdičce

[stana85]

Díky, ty jsou za počet příspěvků? Ta dostupnost mě nenapadla.

[Dugi]

Ano, je to odstupňované podle počtu příspěvků - konkrétní čísla najdeš tady.

[perry]

Zdravím, nechtěl jsem zakládat nové vlákno, tak se zeptám tady.
Pokud je raketa ve vesmíru a zažehne motory, je možné vidět třepetání horkých "plynů" od trysek ve vakuu ?

[Dugi]

Ahoj,
v první řadě tě vítám na našem fóru. Jsem rád, že se u nás registroval další uživatel. Doufám, že se Ti bude u nás líbit. Stejně jako každého nováčka se i teď zeptám, jestli ti máme tykat, nebo vykat.
K tvému dotazu. To je hodně zákeřná otázka, na kterou, přiznám se, neznám odpověď. Ono se to těžko prokazuje, protože si nedokážu představit žádnou situaci, kdy by lidské oko mohlo ve vesmíru pozorovat zážeh trysky. Lidé jsou většinou "na druhé straně rakety" a na trysku nevidí. Pokusím se ale odpovědět podle "selského rozumu".
V kosmu je vakuum, tudíž nemůžeme čekat, že by se z trysky linuly mraky kouře, jako v atmosféře. Osobně bych si tipnul, že zažehnuté trysky vypadají jinak než nezažehnuté. Myslím si, že "výfukové plyny", které opouští trysku jsou rozpáleny na vysokou teplotu, tudíž mohou vyzařovat nějaké světlo. Ale jak říkám - jisté to není a navíc nevím o žádné situaci, kdy by člověk mohl pozorovat zážeh raketové trysky ve vesmíru.