Vtípky a srandičky z kosmonautiky
Re: Vtípky a srandičky z kosmonautiky
Tak to teda áno...Dugi píše:Tenhle smajlík musím normálně přidat na fórum.
- Pospíšil
- Velezkušený znalec kosmonautiky
- Příspěvky: 10800
- Reputace: 10176
- Bydliště: Pardubice
- Registrován: 22.7.2012 19:00
Re: Vtípky a srandičky z kosmonautiky
Tak už to začíná ... kdo je připraven, není ohrožen
---
"Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand." Neil Armstrong
"Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand." Neil Armstrong
Re: Vtípky a srandičky z kosmonautiky
Vesmirna kocicka me inspirovala si vzpomenout na stary vtip : Kdyz soveti poslali do vesmiru Lajku, zacali se i albansti soudruzi horecne pripravovat na vesmirne lety. Za dva tydny poslali do Moskvy telegram : Poslete raketu. Psa uz mame.
Re: Vtípky a srandičky z kosmonautiky
Mike Hughes v sobotu dokáže teóriu že je naša Zem plochá.Použije svoju parnú raketu.
zdroj : https://www.space.com/38869-flat-earthe ... aunch.html
zdroj : https://www.space.com/38869-flat-earthe ... aunch.html
Re: Vtípky a srandičky z kosmonautiky
Niečim podobným čistili v zime dráhu letiska, alebo na železnici.
Niekedy sa zdá, že ľudstvo skutočne hlúpne.
Niekedy sa zdá, že ľudstvo skutočne hlúpne.
Môj cieľ je prostý. Je to úplné chápanie vesmíru, prečo je taký ako je a prečo vôbec existuje. (Stephen Hawking)
- Amper
- Zkušený inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 2129
- Reputace: 214
- Bydliště: Plzeň
- Registrován: 20.7.2012 12:53
Re: Vtípky a srandičky z kosmonautiky
"I don’t believe in science," Hughes said, according to the AP. "I know about aerodynamics and fluid dynamics and how things move through the air, about the certain size of rocket nozzles, and thrust. But that’s not science, that’s just a formula. There’s no difference between science and science fiction."
Kdyz toto clovek cte tak nezbude nic jineho nez poprat hodne stesti a sledovat tohoto kandidata na Darwinovu cenu.
Kdyz toto clovek cte tak nezbude nic jineho nez poprat hodne stesti a sledovat tohoto kandidata na Darwinovu cenu.
-
- Inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 1019
- Reputace: 336
- Registrován: 14.9.2016 1:01
Re: Vtípky a srandičky z kosmonautiky
Amper - je to fakt "horúci kandidát", a bude možno aj "varený - pečený". To vyjadrenie je úžasné - môže sa použiť aj ako epitaf, zvlášť posledná veta.
Inak ma "plochozemci" skutočne fascinujú - svojou schopnosťou ignorovať vlastné neúspechy a tiež svojou schopnosťou navrhnúť experiment tak, aby v rámci chýb merania nemohol nič dokázať. V tomto prípade je to napríklad plánovaná výška.
Matej - je to principiálne niečo iné. Táto raketa je "parná" - teda tlaková nádoba na vodnú paru, kým tebou predvedený udelátor (tiež "reaktívny/prúdový fukar") na čistenie železnice (predovšetkým výhybiek) a letiskových plôch má motor prúdový. U nás to bývali najčastejšie motory s radiálnymi kompresormi z vyradených Mig-15 a Mig-17, v "menšom" prevedení potom s oveľa slabšími motormi M-701 z L-29 Delfín.
Motor s radiálnym kompresorom je značne odolný voči nasatiu "cudzích predmetov" - prvý stupeň kompresoru funguje zároveň ako veľmi účinný odstredivý odlučovač "nečistôt", takže sa viac hodí pre použitie v bezprostrednej blízkosti terénu s vysokým rizikom výskytu cudzích predmetov (i vlastnou činnosťou fukaru)
Inak ma "plochozemci" skutočne fascinujú - svojou schopnosťou ignorovať vlastné neúspechy a tiež svojou schopnosťou navrhnúť experiment tak, aby v rámci chýb merania nemohol nič dokázať. V tomto prípade je to napríklad plánovaná výška.
Matej - je to principiálne niečo iné. Táto raketa je "parná" - teda tlaková nádoba na vodnú paru, kým tebou predvedený udelátor (tiež "reaktívny/prúdový fukar") na čistenie železnice (predovšetkým výhybiek) a letiskových plôch má motor prúdový. U nás to bývali najčastejšie motory s radiálnymi kompresormi z vyradených Mig-15 a Mig-17, v "menšom" prevedení potom s oveľa slabšími motormi M-701 z L-29 Delfín.
Motor s radiálnym kompresorom je značne odolný voči nasatiu "cudzích predmetov" - prvý stupeň kompresoru funguje zároveň ako veľmi účinný odstredivý odlučovač "nečistôt", takže sa viac hodí pre použitie v bezprostrednej blízkosti terénu s vysokým rizikom výskytu cudzích predmetov (i vlastnou činnosťou fukaru)
Fráza "studená vojna" začína dostávať nový obsah...
Re: Vtípky a srandičky z kosmonautiky
Ja som riešil len podobnosť a možno sa tým dotyčný inšpiroval. No nechajme to tak.
Môj cieľ je prostý. Je to úplné chápanie vesmíru, prečo je taký ako je a prečo vôbec existuje. (Stephen Hawking)
-
- Inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 1019
- Reputace: 336
- Registrován: 14.9.2016 1:01
Re: Vtípky a srandičky z kosmonautiky
Odlet fukaru a dosiahnutie výšky 600m by síce bolo možné, motor VK-1 by na to stačil - mal ťah ~2,6 tony, ale všetkými zúčastnenými to bolo považované za krajne nežiadúce.
Fráza "studená vojna" začína dostávať nový obsah...
- Evžen111
- Inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 1493
- Reputace: 249
- Bydliště: Hlásnice
- Registrován: 5.7.2015 11:14
Re: Vtípky a srandičky z kosmonautiky
jen na malé doplnění k těm tryskáčům, jako strojvedoucí musím potvrdit, že tohle se na sníh a led skutečně na dráze používalo a to i u nás. dovolím si článek mého kolegy Josefa Olivy z Ústí na Labem z časopisu "Zájmy strojvůdce"
Kdo a kdy přišel s nápadem na takové využití vyřazených tryskových motorů z letadel MIG 15, vůbec netuším. Ale bylo jich v síti tehdejších ČSD poměrně dost. Na plošinovém voze byla namontována kovová konstrukce, která držela tryskový motor. Konstrukce také umožňovala menší natáčení motoru ve svislém i vodorovném směru. Na voze bylo také místo, odkud bylo možné ovládat chod motoru. Za plošinovým vozem byl v provozu připojen dvouosý cisternový vůz na letecké palivo a celý konvoj uzavírala lokomotiva. Ta sloužila pro pohyb čistícího zařízení v kolejišti a při práci zajišťovala soupravu proti samovolnému pohybu.
Přestavěná M 131.1377 měla tu výhodu, že měla zachován svůj původní pohon a navíc z obou stran měla mezi dvojkolími připevněny přídavné nádrže na palivo pro tryskáče. Byl to současně jediný typ, který měl tryskáče dva, na obě strany.
Abych mohl pokračovat ve vzpomínkách na tryskáče u ČSD, musím teď trochu odbočit. Technický stav vozového parku ještě v šedesátých a sedmdesátých letech byl velmi tristní. Nejenže jste mohli mít na vlaku až deset druhů brzd, ale co se týče těsnosti vozů na sypké hmoty, to byla úplná tragédie. Uzavírací klapky velice často správně netěsnily a dřevěné podlahy byly děravé. Když vlak stál, tak se pod děravými vozy tvořily hromádky drobného uhlí. Za jízdy padající (tekoucí) uhlí plnilo prostor kolejiště. Trati ze Severočeské uhelné pánve přes Ústí n. L. a dále do republiky se tehdy eufemisticky říkalo uhelná magistrála. Toho uhlí, které se postupně z vozů vysypalo, bylo tolik, že kolejiště byla jedna uhelná pláň, ze které vykukovaly jen vršky hlav kolejnic. My jsme tedy uhlí po trati vozili, ale současně po něm i jezdili. Pokud bylo sucho, tak kromě zvýšené prašnosti po průjezdu vlaku se nedělo nic podstatného. Pokud ale déle pršelo, uhelná pláň se stala vodivou a zkratovala zabezpečovací zařízení. Jízdy na „Z“ rozkaz z důvodu „poruch Zabzař“ nebyly ničím neobvyklým.
Pak kdosi vymyslel, že by i jiné pracovní složky na železnici mohly pomoci traťovce s čistěním kolejí. Vedení našeho ústeckého depa se toho chytlo a organizovalo brigády na čistění kolejí od mouru. Jako velice potřebný byl vybrán úsek mezi žst Ústí nad Labem-Střekov a Sebuzín, úsek s větším stoupáním. A tak místo volna na odpočinek mezi směnami chodili v létě 1973 ústečtí strojvedoucí, strojvedoucí instruktoři a také správkaři vyhazovat mour z prostoru mezi kolejemi.
Jedné takové brigády se zúčastnil také tehdejší náčelník depa. Přestože na tuto práci nastupovalo denně cca 15 až 20 lidí, tak čištění asi sedmikilometrového úseku postupovalo velmi pomalu. (Vybíral se pouze mour mezi kolejemi do úrovně štěrku, takže štěrk zůstal nevyčištěn.) Do podzimu by se to určitě nepodařilo, nehledíc na to, že s přibývajícími vyčištěnými metry ubývalo zájemců na tuto činnost. Navíc bylo léto, dovolené ... Od koho pak přišel nápad, že to, co jde se sněhem, půjde v létě i s mourem, opět netuším. V parném létě začalo čistění zbytu úseku právě pomocí tryskáče. Asi tak 2,5 km od Střekova je v těsném sousedství trati termální koupaliště Brná (dnes součást města Ústí n. L.). Na stovky lidí na koupališti tak začal padat uhelný mour. Kdo mohl, utekl. Zda to čištění tehdy dodělali až do Sebuzína, opět nevím, zato stížností bylo spousta.
Tento způsob čistění od sněhu a ledu byl určitě rychlý a účinný. Ale také velmi hlučný a zřejmě i drahý. Když pak přišla po arabsko-izraelské válce ropná krize (1978), byl to důvod k definitivnímu odstavení těchto zařízení z provozu a k jejich zrušení.
Na tuto jistě zajímavou epizodu v historii železničního provozu nezbylo jen pár fotografií a vzpomínek. Zachoval se i jeden pravý, přímo jedinečný exponát. O jeho záchranu se postarali členové spolku ZINOPA z Mladé Boleslavi, kteří ho i posléze darovali do sbírek NTM v Praze. K vidění je v depozitáři NTM v Chomutově. Tento „tryskový odmetač sněhu“ postavila pro svou vlečku automobilka Škoda v Mladé Boleslavi kolem roku 1972. Zásobník na palivo byl z nějaké dieselové lokomotivy a kabina pro obsluhu byla z nákladního auta, přípomíná to kabinu německého náklaďáku DAF.
Josef Oliva, strojvedoucí v.v.
Ústí nad Labem
takže pánové přeji pěkné počtení. i když tohle s kosmonautikou nemá moc společného, když už to tady je, tak ať to je se vším všudy. Snad to není nějak moc OT
E
Kdo a kdy přišel s nápadem na takové využití vyřazených tryskových motorů z letadel MIG 15, vůbec netuším. Ale bylo jich v síti tehdejších ČSD poměrně dost. Na plošinovém voze byla namontována kovová konstrukce, která držela tryskový motor. Konstrukce také umožňovala menší natáčení motoru ve svislém i vodorovném směru. Na voze bylo také místo, odkud bylo možné ovládat chod motoru. Za plošinovým vozem byl v provozu připojen dvouosý cisternový vůz na letecké palivo a celý konvoj uzavírala lokomotiva. Ta sloužila pro pohyb čistícího zařízení v kolejišti a při práci zajišťovala soupravu proti samovolnému pohybu.
Přestavěná M 131.1377 měla tu výhodu, že měla zachován svůj původní pohon a navíc z obou stran měla mezi dvojkolími připevněny přídavné nádrže na palivo pro tryskáče. Byl to současně jediný typ, který měl tryskáče dva, na obě strany.
Abych mohl pokračovat ve vzpomínkách na tryskáče u ČSD, musím teď trochu odbočit. Technický stav vozového parku ještě v šedesátých a sedmdesátých letech byl velmi tristní. Nejenže jste mohli mít na vlaku až deset druhů brzd, ale co se týče těsnosti vozů na sypké hmoty, to byla úplná tragédie. Uzavírací klapky velice často správně netěsnily a dřevěné podlahy byly děravé. Když vlak stál, tak se pod děravými vozy tvořily hromádky drobného uhlí. Za jízdy padající (tekoucí) uhlí plnilo prostor kolejiště. Trati ze Severočeské uhelné pánve přes Ústí n. L. a dále do republiky se tehdy eufemisticky říkalo uhelná magistrála. Toho uhlí, které se postupně z vozů vysypalo, bylo tolik, že kolejiště byla jedna uhelná pláň, ze které vykukovaly jen vršky hlav kolejnic. My jsme tedy uhlí po trati vozili, ale současně po něm i jezdili. Pokud bylo sucho, tak kromě zvýšené prašnosti po průjezdu vlaku se nedělo nic podstatného. Pokud ale déle pršelo, uhelná pláň se stala vodivou a zkratovala zabezpečovací zařízení. Jízdy na „Z“ rozkaz z důvodu „poruch Zabzař“ nebyly ničím neobvyklým.
Pak kdosi vymyslel, že by i jiné pracovní složky na železnici mohly pomoci traťovce s čistěním kolejí. Vedení našeho ústeckého depa se toho chytlo a organizovalo brigády na čistění kolejí od mouru. Jako velice potřebný byl vybrán úsek mezi žst Ústí nad Labem-Střekov a Sebuzín, úsek s větším stoupáním. A tak místo volna na odpočinek mezi směnami chodili v létě 1973 ústečtí strojvedoucí, strojvedoucí instruktoři a také správkaři vyhazovat mour z prostoru mezi kolejemi.
Jedné takové brigády se zúčastnil také tehdejší náčelník depa. Přestože na tuto práci nastupovalo denně cca 15 až 20 lidí, tak čištění asi sedmikilometrového úseku postupovalo velmi pomalu. (Vybíral se pouze mour mezi kolejemi do úrovně štěrku, takže štěrk zůstal nevyčištěn.) Do podzimu by se to určitě nepodařilo, nehledíc na to, že s přibývajícími vyčištěnými metry ubývalo zájemců na tuto činnost. Navíc bylo léto, dovolené ... Od koho pak přišel nápad, že to, co jde se sněhem, půjde v létě i s mourem, opět netuším. V parném létě začalo čistění zbytu úseku právě pomocí tryskáče. Asi tak 2,5 km od Střekova je v těsném sousedství trati termální koupaliště Brná (dnes součást města Ústí n. L.). Na stovky lidí na koupališti tak začal padat uhelný mour. Kdo mohl, utekl. Zda to čištění tehdy dodělali až do Sebuzína, opět nevím, zato stížností bylo spousta.
Tento způsob čistění od sněhu a ledu byl určitě rychlý a účinný. Ale také velmi hlučný a zřejmě i drahý. Když pak přišla po arabsko-izraelské válce ropná krize (1978), byl to důvod k definitivnímu odstavení těchto zařízení z provozu a k jejich zrušení.
Na tuto jistě zajímavou epizodu v historii železničního provozu nezbylo jen pár fotografií a vzpomínek. Zachoval se i jeden pravý, přímo jedinečný exponát. O jeho záchranu se postarali členové spolku ZINOPA z Mladé Boleslavi, kteří ho i posléze darovali do sbírek NTM v Praze. K vidění je v depozitáři NTM v Chomutově. Tento „tryskový odmetač sněhu“ postavila pro svou vlečku automobilka Škoda v Mladé Boleslavi kolem roku 1972. Zásobník na palivo byl z nějaké dieselové lokomotivy a kabina pro obsluhu byla z nákladního auta, přípomíná to kabinu německého náklaďáku DAF.
Josef Oliva, strojvedoucí v.v.
Ústí nad Labem
takže pánové přeji pěkné počtení. i když tohle s kosmonautikou nemá moc společného, když už to tady je, tak ať to je se vším všudy. Snad to není nějak moc OT
E