Skratky

[lamid]

To je ako vystrel z dela do výšky 100 km.


100 km sa určilo ako hranica vesmíru. A pri lete sa nedosiahne obežná(orbitálna) rýchlosť, tak raketa spadne na späť na Zem.

[Dugi]

Já jen doplním, že suborbitální dráha je jakákoliv dráha, na které se těleso neusadí na oběžné dráze. Může být tedy i pod 100 km.

[Samuel123]

To znamená že suborbitálny let je náhodný?

[Jardax]

Orbitalni draha je takova, na ktere ma teleso dostatecnou vysku a obeznou rychlost k tomu, aby bez dalsiho pusobeni obihalo planetu.
Suborbitalni draha je takova, ktere nedosahuje obou techto podminek, takze se teleso po dosazeni nejvyssiho bodu drahy zase vrati na zem.
Balisticka raketa. New Sheppard. Atd.

[Alchymista]

To znamená že suborbitálny let je náhodný?

Nie.
Začni od obehu dvoch hmotných bodov okolo seba - obiehajú po elipsách.
Pokiaľ budeš sledovať len pohyb hmotných bodov, nič také ako "suborbitálny let" nenájdeš. Niečo také sa objaví až vtedy, keď sleduješ reálne objekty.

Suborbitálny let je taký pohyb, pri ktorom eliptická dráha obiehajúceho objektu pretína povrch obiehaného telesa (v práve dvoch bodoch).

[Dugi]

Popisuješ to samozřejmě technicky správně, ale v popisu pro začátečníka bych vynechal zmínky o elipsách a hmotných bodech. To nováčkům jen zamotá hlavu. Když bude mít zájem do tématu hlouběji proniknout, dostane se k tomu.

Takže abych to zjednodušil - suborbitální dráha je dráha, na které je třeba raketa předtím, než dosáhne rychlosti nutné pro obíhání kolem Země. Jak už napsal Jardax - těleso projde nejvyšším bodem dráhy a pak spadne na Zemi.

[Samuel123]

To znamená že suborbitálny let je náhodný?

[Dugi]

Nevím proč cituješ svůj příspěvek a dáváš k němu smajlíky krčící rameny, když jsme ti to tady v několika příspěvcích vysvětlili.

[Jardax]

Popisuješ to samozřejmě technicky správně, ale v popisu pro začátečníka bych vynechal zmínky o elipsách a hmotných bodech. To nováčkům jen zamotá hlavu. Když bude mít zájem do tématu hlouběji proniknout, dostane se k tomu.

Takže abych to zjednodušil - suborbitální dráha je dráha, na které je třeba raketa předtím, než dosáhne rychlosti nutné pro obíhání kolem Země. Jak už napsal Jardax - těleso projde nejvyšším bodem dráhy a pak spadne na Zemi.

Ja bych to mozna jeste trochu zjednodusil - suborbitalni draha je takova, ktera ma orbitalni vysku, tedy min. tech smluvnich 100km, ale nema ve finale dostatecnou orbitalni rychlost. Takze se teleso neudrzi na orbite a zase se vrati zpatky na zem.

[Pospíšil]

To znamená že suborbitálny let je náhodný?

Snad ti pomůže toto zjednodušené vysvětlení.
Pokud vystřelíš těleso z děla (nebo raketou) menší rychlostí než 7,9 km/s (1.kosmická rychlost), dopadne dříve nebo později zpět na Zem = byl to suborbitální let.
Pokud tvoje těleso dokážeš urychlit na 7,9 km/s , dostal jsi ho na kruhovou oběžnou dráhu = je to orbitální let.
Pokud budeš rychlost tělesa ještě víc zvyšovat, z kruhové orbitální dráhy se stane eliptická. Při rychlosti 11,2 km/s (2.kosmická rychlost) se tvá eliptická oběžná dráha stane tak protáhlou, že už se tvé těleso k Zemi nevrátí = dostal jsi ho na heliocentrickou oběžnou dráhu, nebo jinými slovy na únikovou dráhu od Země a letíš k jiným tělesům Sluneční soustavy.

Zpátky k tvé otázce. Suborbitální let tedy není náhodný - pokud zanedbáme drobné vlivy prostředí a geodetickou polohu místa startu, tak bude tvar trajektorie tvého letu primárně záviset na elevačním úhlu pod kterým vystřelíš, ale především na konečné rychlosti, na kterou své těleso dokážeš urychlit. Na tom bude záviset jak vysoko a jak daleko dostřelíš.




Jinak tato část nebeské mechaniky platí samozřejme obecně, na všech nebeských tělesech - planetách, měsících, atd, jen se budou limitní rychlosti lišit podle velikosti (gravitačního zrychlení) daného nebeského tělesa.
Tady jeden pěkný příklad grafického znázornění různých suborbitálních letů na Měsíci v závislosti na dosažené rychlosti.