Problém latencie štartov nosičov

[alamo]

ja pracujem ako skladník špeditér expedient, a mám asi vďaka tomu "profesionálnu deformáciu", dívam sa na rakety ako na "obyčajné kamióny", všetko sa mi tak nejak redukuje na otázky, ako tie "kamióny" správne nakladať a vykladať, a v akom poradí a čase náklad pomocou nich odoslať
jedným slovom "logistika"
odkedy ma zaujala kozmonautika (vau.. "kamióny" lietajúce do vesmíru )
všimol som si, že všetky vesmírne plány, ktoré vyžadajú viacnásobné štarty nosičov, a následnú montáž dielov v "priestore" (je jedno či sa použije "normálny" komerčný EELV, alebo "supernosič", dokonca viacnásobne použiteľný, prejaví sa to vždy) trpia jedným a tým istým problémom, dobou trvania času medzi dvomi po sebe nasledujúcimi štartmi, ich "latenciou"
a domnievam sa, že je to problém veľmi závažný, lebo nakoniec ovplyvňuje aj výslednú architektúru (a cenu) toho, čo sa má "hore" postaviť

je to fakt iba prejav mojej "osobnej deformácie", alebo ten problém naozaj existuje?

[Dugi]

Osobně se domnívám, že pokud jsou ty díly neobydlené, tak je jim de facto jedno, zda čekají na připojení další části dva dny, nebo půl roku. Teď neřeším situaci, že třeba na jednom modulu jsou solární panely a na druhém třeba já nevím manévrovací systémy, které ten druhý nemá. Tam by to problém byl, ale myslím si, že všechny plány počítají s vypouštěním modulů, které jsou schopné samostatné existence.

[alamo]

Osobně se domnívám, že pokud jsou ty díly neobydlené, tak je jim de facto jedno, zda čekají na připojení další části dva dny, nebo půl roku. Teď neřeším situaci, že třeba na jednom modulu jsou solární panely a na druhém třeba já nevím manévrovací systémy, které ten druhý nemá. Tam by to problém byl, ale myslím si, že všechny plány počítají s vypouštěním modulů, které jsou schopné samostatné existence.

obávam sa že je to nesprávna predstava
schopnosť "samostatnej existencie" vec dosť predražuje, je to náklad na viac
okrem toho aj raketoplán STS, mal veľmi obmedzenú dobu pobytu na LEO, s dôvodu rýchleho striedania "dňa a noci", konštrukcia by musela byť robustnejšia
pozrime sa napríklad na tento obrázok

"chemická alternatíva" k NTR mal to vynášať Ares 5
zdá sa to byť omnoho dostupnejšia technológia ako NTR
ale.. crew - 5 štartov, 120 dňová montáž.. Ares by musel štartovať raz za 24 dní..
bolo to realistické?

[alamo]

samozrejme, ak sa použije dostatočne výkonný supernosič, tak ten problém s latenciou "zmizne".. vymeníme ho za iné, a podľa mňa omnoho ťažšie riešiteľné problémy
aj preto na kosmo.cz furt otravujem s myšlienkou - a čo keby sme to rozmontovali, na čo najmenšie kúsky a vyniesli hore, raketami vyrábateľnými "ako párky"?
moc nadšenia, ale nikdy nevyvolám

[Dugi]

aj preto na kosmo.cz furt otravujem

Ano, svou činnost jsi nazval velmi přesně a byl bych opravdu rád, pokud bys něco podobného nepředváděl u nás. Jsem připraven zakročit, pokud by ses začal chovat podobně i zde. Zatím jsi k tomu poměrně blízko, ber to jako varování. Takovýhle komentář jsem od tebe na kosmo viděl už mnohokrát - je to jako zaseklá deska, takže ještě jednou a důrazně - Pokud budeš diskutovat normálně, nebudeš mít problém, ale jelikož začínáš diskutovat velmi podobně jako na kosmo.cz, je vhodné tě včas varovat, že takhle ne.

[JHošek]

ale.. crew - 5 štartov, 120 dňová montáž.. Ares by musel štartovať raz za 24 dní..
bolo to realistické?

Mars DRA 5.0 nechci hodnotit, ale máš tam chybu. Frekvence je 30 dní.

[Malky]

Rozhodně to určitý problém je, zvlášť pokud se bavíme o konstrukci meziplanetární lodě, která bude potřebovat transfer stage - současné stupně jsou použitelné nanejvýš několik hodin z důvodů (mimojiné) vypařování paliva. To je jeden z propagovaných aspektů nového stupně ACES od ULA - bude schopný na běžné dráze vydržet minimálně několik dní, což umožní co ULA nazývá "distributed lift" - tedy vynášení nákladu více menšími raketami místo jedné velké. Na tento problém se zaměřuje i SpaceX, která v současné době má celkem pravidelnou frekvenci startů jednou za dva týdny, ale chtěli by to eventuálně snížit na několikrát za týden nebo možná i za den. Spekuluje se, že jejich architektura pro Mars bude počítat s dotankováním na orbitě - tedy ne přímo konstrukce, ale prakticky stejný problém.
Nicméně diskuze zda jedna velká nebo víc malých raket jsou asi tak staré jako kosmonautika sama a podobně vášnivé jako diskuze jestli Mars či Měsíc, nebo rakety či raketoplány - a víceméně stejně zbytečné

[alamo]

Mars DRA 5.0 nechci hodnotit, ale máš tam chybu. Frekvence je 30 dní.

nejde o samotnú DRA 5.0, ale o otázku, ako ju správne vyniesť k Marsu?

myslel som to ako priemer
120/5
ak si dobre pamätám, mali tam byť rôzne rozostupy 30 a 20 dní, pretože nosiče mali byť pripravované po dvojiciach
stačil by jediný zádrhel napr s počasím, alebo vážnejšia havária, a celá sekvencia štartov by bola "pro kočku", a náklad vynesený pred narušením harmonogramu tiež
navyše nosič bez alternatívy, v prípade dlhodobejšieho odstavenia, by stál celý program

Nicméně diskuze zda jedna velká nebo víc malých raket jsou asi tak staré jako kosmonautika sama a podobně vášnivé jako diskuze jestli Mars či Měsíc, nebo rakety či raketoplány - a víceméně stejně zbytečné

mňa ale napadla otázka, či by tá "malá" raketa, nemala mať nosnosť asi tak.. 50 ton na LEO?
dva roky pred falconom h..
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modl ... 436&page=1

[Malky]

mňa ale napadla otázka, či by tá "malá" raketa, nemala mať nosnosť asi tak.. 50 ton na LEO?

To už jsou detaily 50t na LEO je pořád celkem malá raketa oproti řekněme... 200t, což takové návrhy tu byly. Jde mi o to že se tohle řeší odjakživa

Ikdyž obvykle zástupci přístupu 'víc raket, konstrukce na orbitě' navrhují použití raket třídy EELV, kolem dvaceti tun, které mají komerční využití, což může výrazně zlevnit celkovou architekturu - rakety se využijí i na jiné věci než jen konstrukci planetoletu. 50t už je pro komerční využití asi moc, ikdyž kdoví, třeba se s nástupem FH ukáže že pro takové rakety trh existuje. Ale řekl bych že existuje riziko, že když se rozhodne o použití 'střední rakety' tak to může mít nevýody obou přístupů - pořád moc malá na jednorázové vynesení všeho, příliš velká pro cokoliv jiného.

Mimochodem všechny plány pro cestu na Mars, které jsem potkal a které počítají s SLS plánují více startů na misi, i při nosnosti > 100t. I Zubrinův Mars direct, s výrobou paliva na Marsu, počítá se dvěma starty > 100t rakety na misi.

[JHošek]

myslel som to ako priemer
120/5
ak si dobre pamätám, mali tam byť rôzne rozostupy 30 a 20 dní, pretože nosiče mali byť pripravované po dvojiciach

Jako skladník špeditér expedient uvažuješ pořád chybně. Starty jsou v den 1, 31, 61, 91, 121.