Marťanská kronika a Rudý Mars

[ondralukas1010]

Aby jsem je nakonec doopravdy nevyvraždili .

Ze by jsme tahali za kratsi konec my vas nenapadlo ? Sice ve vetsine sci-fi nejaky udatny vedec/vojak prijde na to jak vyhrat ale mam obavu ze v realu by jsme mohli dopadnout fakt blede.

Kdo mluvil o nějaké velmi vyvinuté civilizaci. Klidně by to mohli inteligentní tvorové v období středověku nebo pravěku. A na průzkum živé planety by jsme si ochranné prostředky vzali. Ano vím že je to už OT ale kolonizace živých planet aspoň lehce souvisí z její kolonizací.

Při úvahách nad terrafomací mne dříve napadala možnost částečné terraformace, to by třeba v případě Marsu obnášelo částečné navýšení tlaku na sice nepříjemnou, ale ne životu nebezpečnou hodnotu s trvalým pobytem pod kopulemi, které by zase díky menšímu namáhání mohly být méně odolné.
Jenže poslední dobou mne napadá otázka, proč terraformace? Není mnohem jednodušší zůstat na heliocentrické dráze? Ušetří se za energeticky i materiálově náročné starty z povrchu i problematické návraty, materiál v podobě různého kamení si stačí jen přitáhnout a využít, stavba rozměrné solární elektrárny je v podmínkách mikrogravitace také mnohem snazší. Pokud už uvažujeme v takovém měřítku, tak umělá gravitace vytvořená rotací už také dává jiný smysl, možná by ji mohly mít pouze obytné moduly, do beztíže by se tak chodilo pracovat.

Ale zase na druhou stranu, by si lidé na Terraformované planetě, kteří se vrátí z nějakého důvodu zpátky na Zem , tak by si nemuseli tolik zvykat na jiné podmínky. Ano byli by rozdílné ale méně než kdyby se lidé naučili "létat" na stanicích kroužící na heliocentrické dráze. Taky je to v některých ohledech bezpečnější, nedocházelo by k nechtěným odletech od stanice během Vesmírných procházek. A případný dovoz materiálů by se ulehčil.

[indian22]

Ale zase na druhou stranu, by si lidé na Terraformované planetě, kteří se vrátí z nějakého důvodu zpátky na Zem , tak by si nemuseli tolik zvykat na jiné podmínky. Ano byli by rozdílné ale méně než kdyby se lidé naučili "létat" na stanicích kroužící na heliocentrické dráze.

No to je právě docela otázka. Pokud by ty obytné moduly měly umělou gravitaci 1G, co byl horší návratový šok? Návrat z sice trvalého, ale třetinového gravitačního pole nebo návrat s tím, že 1G znám sice "jen" 16 hodin denně, ale přesto důvěrně?

Taky je to v některých ohledech bezpečnější, nedocházelo by k nechtěným odletech od stanice během Vesmírných procházek.

Je otázka jak často by bylo třeba chodit "ven" a zda by se třeba nevyplatilo stanici jednou za čas zastavit a udělat nějakou komplexní údržbu. To je těžko odhadnout. Nebo by třeba stanice mohla mít jakýsi vnější prstenec z mříží po kterých by šlo chodit a mít z nic přístupné vnější systémy.

A případný dovoz materiálů by se ulehčil.

Pokud myslíš dovoz materiálů z matičky Země, tak pokud započítám nutnost přistání na povrchu, pak i o tom bych pochyboval. Vždyť na heliocentrickou dráhu ten náklad časem dopraví i plachetnice.

[ondralukas1010]

Ale zase na druhou stranu, by si lidé na Terraformované planetě, kteří se vrátí z nějakého důvodu zpátky na Zem , tak by si nemuseli tolik zvykat na jiné podmínky. Ano byli by rozdílné ale méně než kdyby se lidé naučili "létat" na stanicích kroužící na heliocentrické dráze.

No to je právě docela otázka. Pokud by ty obytné moduly měly umělou gravitaci 1G, co byl horší návratový šok? Návrat z sice trvalého, ale třetinového gravitačního pole nebo návrat s tím, že 1G znám sice "jen" 16 hodin denně, ale přesto důvěrně?

Taky je to v některých ohledech bezpečnější, nedocházelo by k nechtěným odletech od stanice během Vesmírných procházek.

Je otázka jak často by bylo třeba chodit "ven" a zda by se třeba nevyplatilo stanici jednou za čas zastavit a udělat nějakou komplexní údržbu. To je těžko odhadnout. Nebo by třeba stanice mohla mít jakýsi vnější prstenec z mříží po kterých by šlo chodit a mít z nic přístupné vnější systémy.

A případný dovoz materiálů by se ulehčil.

Pokud myslíš dovoz materiálů z matičky Země, tak pokud započítám nutnost přistání na povrchu, pak i o tom bych pochyboval. Vždyť na heliocentrickou dráhu ten náklad časem dopraví i plachetnice.

1. Terraformované planety by většině případu měli poměrně hustou atmosféru, návrat lze proto učinit na padácích. Navíc trefit na dráze kolem slunce titěrný, bod vůči obří planetě. I kdyby minula cílový bod na planetě, je stále větší možnost že dodávka "zboží" se najde. Než v nicotě vesmíru, na cestě kolem slunce.

2. Nemyslím že by na budoucí kolonii/superstanici byli tak dlouhé přestávky, nikdo taky nezaručí že tam dokážeme mít trvalou 1G gravitaci. Navíc pokud by jsme byli schopni mít (umělou) gravitaci na dráze kolem slunce, byť jen v obytných modulech. Mohla by být umělá gravitace i v budovách na povrchu stanice.

2. Prstenec by mohl bránit manévrům lodím kolem stanice a může se naskytnout problém s dokováním. Stejně jako obtížná by bylo manévrování prstence. A jsou i jiné katastrofy, např. meteority. Nemusí být velké jako planeta země ale mohl by to být roj meteoritů o velikosti fotbalového míče, které v atmosféře spálí, a vesmírné stanice s nimi bude mít větší problém. Např. narazí do stanice a rozdělí ji na menší části. Nebo jiný typ katastrofy: požár, ze stanice se nedá velmi rychle uniknout. A je větší problém když stanice začne hořet, protože ten kdo nestihne odejít včas do únikových modulů, je ztracen i se samotnou stanicí, navíc jak se asi oheň chová v nulové gravitaci?

[indian22]

Nemyslím, že dostatečně přesná navigace by byl zásadní problém, když už dnes dokáže malý automat trefit kometu.

Samozřejmě, že lze pří přistání využít atmosféru, ale padák ani tepelný štít nejsou zanedbatelné položky. Zvlášť když se zamyslíme nad nákladem jaký by bylo smysluplné vozit ze Země. Drobnosti, které se vedou do přistávací kapsle by to asi nebyly, ty by bylo lepší vyrábět na místě. Tak co by to mohlo být? Napadají mě jen technologicky extrémně náročná zařízení. Dnes by to byla asi kategorie přístrojů pro magnetickou rezonanci, extrémně přesná pozorovací a vědecká technika. to vše jsou rozměrné náklady, s patřičnými nároky na zacházení během dopravy, tepelný štít by tu představoval opravdu nezanedbatelnou hmotnostní položku.

Přestávky na údržbu by prostě byly tak dlouhé jak je třeba, to je jen otázka domluvy, tak jako dnes jsou plánované odstávky elektřiny, tak by se obyvatelé domluvili, že ty a ty dny budou bez gravitace.
U rotujícího povrchu stejně tak jako tak nic přistát přece nemůže, takže ten prstenec BTW pevně spojený se stanicí by ničemu nevadil. U rotující stanice se samozřejmě musí přistávat v ose rotace na "pólu", který rotuje proti zbytku stanice, takže vlastně stojí.
Síla gravitace uvnitř by prostě byla přímo úměrná velikosti stanice a rychlosti její rotace, a že pro trvalý pobyt srovnatelný s terraformací je nutno uvažovat řádnou velikost. Jestli by někdo chtěl bydlet na jejím povrchu, no technicky možné by to asi bylo, ale proč se vzdávat bezpečí uvnitř, kvůli němuž je ta stanice vybudovaná? IMHO to postrádá logiku.

Pokud jde o požáry, různé šutráky a jiné nebezpečí, tak to je na první pohled paradoxně u velké stanice v některých ohledech snesitelnější než u menší. Tuším, že i ISS by při zásadním porušení povrchu v rozsahu desítek cm čtverečních "ucházela" s velkou rezervou dost dlouho na to, aby posádka stihla utéct do některé z lodí. Ono to u větších objektů není tak horké že by ho vakuum vysálo během pár minut nebo sekund, dostatečně velkou stanici tak zásadně neohrozí ani díra o velikosti fotbalového míče. Úplná destrukce ani u megaobří stanice asi nejde úplně vyloučit, ale obecně se takovým nebezpečím nezabývají ani ty nejhorší sci-fi thrillery. Dokonce už bych nevylučoval ani možnost aktivní ochrany, nepočítám že citlivost techniky by do té doby než nad něčím takovým půjde reálně uvažovat stagnovala. Nakonec takovou katastrofu může způsobit těleso právě takových rozměrů, jaké již jsou zajímavé coby materiál s nímž by se dalo počítat jako s horninou, bude tak životně důležité mít o takových tělesech přehled. I na zvládnutí požáru by bylo na velké stanici víc času, navíc by mohla být k dispozici výkonnější hasicí technika.

[Amper]

I na zvládnutí požáru by bylo na velké stanici víc času, navíc by mohla být k dispozici výkonnější hasicí technika.

Velka stanice by mela velkou vyhodu pri haseni pozaru. Staci evakuovat lidi a zasazeny prostor dekompresovat. Ve vakuu to vetsinou moc nehori Pak se pocka az to schladne, natlakuje a jede se dal.

[ondralukas1010]

S tím trefením jsem neříkal že je to nemožné ale velmi obtížné, i komet je to riziko nikdo ti nezaručí že se ti tam dostane sonda. Ano je to i u planet ale musíš uznat že je zde to riziko mnohem menší.

U těch katastrof: Tím požárem jsem nemyslel táborák rychlé pětky, ale například i výbuch, a na stanici plné elektronických zařízení je to možné. Výbuch by mohl stanici roztrhnout a kdyby to ty supermateriály přežili, tak hašení by mohl být velký problém. Navíc se může stát že oheň sežere všechen kyslík. Kdyby se kosmonautům v té chvíli podařilo dostat do únikových modulů, neznamená že jsou zachráněni. Vždyť budou obíhat kolem slunce jako planeta a pokud budou na druhé straně sluneční soustavy, záchrana pro ně tak rychlé nepřiletí. Kolik zásob nejen kyslíku ale i jídla pití má únikový modul. Navíc se může stát že v jednom modulu bude více lidí než pro kolik byl stavěn (a to se stát může, vzpomeň si na Titanik).

[Amper]

U těch katastrof: Tím požárem jsem nemyslel táborák rychlé pětky, ale například i výbuch, a na stanici plné elektronických zařízení je to možné. Výbuch by mohl stanici roztrhnout a kdyby to ty supermateriály přežili, tak hašení by mohl být velký problém. Navíc se může stát že oheň sežere všechen kyslík.

Pokud to kus stanice roztrhne nebo sezere kyslik v jedne casti tak jsme tam kde jsme byly. Ohen zhasne. To je zasadni a velka vyhoda stanice.

Dulezite je pak to aby byl na palube dostatek vzduchotesnych prepazek umoznujici rychlou izolaci poskozene casti (pokud mozno bez zbytecne izolace casti neposkozenych). Co se tyka preziti obyvatel tak si dovedu predstavit ze jedine co bude muset clovek udelat je sahnout v blizkem vyklenku po helme s nouzovou zasobou kysliku. Myslim ze pokrok v materialech klidne dokaze ze skafandr umoznujici docasne preziti ve vakuu bude tak tenky jako normalni obleceni (viz diskuse o skafandrech) a tudiz ho budou moct obyvatele nosit nonstop a opravdu jim bude schazet jen ta helma. Je jasne ze pro EVA budou k disposici tezsi varianty skafandru

[indian22]

tím trefením jsem neříkal že je to nemožné ale velmi obtížné, i komet je to riziko nikdo ti nezaručí že se ti tam dostane sonda. Ano je to i u planet ale musíš uznat že je zde to riziko mnohem menší.

No zatím se všechny i ty historické sondy ke kometám i asteroidům dostavily na místo určení bez potíží souvisejících s navigací, vezměme v úvahu že se bavíme o malých sondách nesrovnatelných třeba s nějakým kosmickým tahačem. Navíc spolehlivost i schopnosti techniky ani tady jistě nebudou následující generace stagnovat. Kromě toho stanice může třeba vysílat vlastní navigační signál, což komety a asteroidy obvykle nedělají.

O katastrofách tu už bylo napsáno dost.

[Wopat]

No zatím se všechny i ty historické sondy ke kometám i asteroidům dostavily na místo určení bez potíží souvisejících s navigací...

A to ještě vezměme v úvahu, že dráhy komet i asteroidů jsou známy jen nahrubo. Doletět k planetě, která má v průměru několik desítek tisíc kilometrů je relativně hračka. Kdežto těleso o průměru několika stovek metrů, to je jiná liga. U něj ze Země nezjistíme jeho dráhu naprosto přesně tak, abychom se sondou trefili na poprvé. Sondy musejí během své cesty svůj cíl pozorovat a parametry jeho dráhy tak zpřesňovat. Díky tomu mohl například Giotto přiletět k Halleyově kometě tak blízko. Dostal přesná data od ruské Vegy 1 a 2. A proto také Rosetta dneska brzdí na několikrát a neustále zpřesňuje dráhu komety. Ale to jsem trochu odbočil.

Navigace ke stanici, jejíž parametry dráhy známe naprosto přesně, jelikož v ní sedíme, by tak byla naprostá hračka. Tady nejde vůbec o to, má-li stanice nějakou sféru gravitačního vlivu.

[indian22]

Musím říct, že se mi to dneska dopoledne dost honilo hlavou. Inu jedná se o spekulativní téma a to já prostě rád. Jasně to s tou polohou je taky pravda, v současném stavu techniky a poznání. Pokud tu soustavně operuji se zvyšujícími se schopnostmi techniky v době kdy budeme moci volit mezi terraformací a mega stanicí, pak lze předpokládat, že i pasivní měření polohy bude někde jinde, ale jasně zjevně to není nutné, dík za poznámku.

Pokud jde o to preventivní nošení byť sebepohodlnějšího skafandru, tudy sotva povede nějaká schůdná cesta. Domnívám se, že obyvatelé stanice by časem nakonec nenosili ani bezpečnostní ponožky i kdyby takové existovali, známe to. Já si ale nemyslím, že by to bylo nutné, IMHO to je asi jako na Zemi chodit s hromosvodem na hlavě, a pak vesele jezdit autem, vždyť dnes a denně podstupujeme bezpočet rizik, a je to jen a pouze zvyk co nám brání je vnímat. Při trošku slušném zajištění pomocí přepážek to v případě požáru, to jistí dostatek veřejně přístupných dýchacích masek, plus samozřejmě množství čidel a sprinklerů. Asteroidy zase může řešit buď aktivní ochrana, zase se odvolám na pokročilejší detekční i vyhodnocovací metody, ty budou muset existovat i z důvodů pocházejících z ryze praktické existence - jednou je to hornina. A proti těm malým dostatečně chrání samotný objem takového obydlí, navíc se od jisté velikosti lze spolehnout i na větší mechanickou odolnost než jakou si může dovolit i třeba ISS. Povrch nám totiž narůstá pouze s druhou mocninou velikosti zatímco objem s třetí mocninou. Z toho nám plyne u větších těles mnohem příznivější poměr povrchu a objemu, bude možné si tak dovolit lepší pancíř.