Terraformácia Marsu

[Gubarev]

On Musk sám už tohle vyjádření trochu mírní. Myslím, že ho myslel částečně i v žertu.

Mírní, protože musí kvůli veřejnému mínění. A nemyslel to určitě ani v legraci, a už vůbec ne ve zlém.
Těmhle průzkumníkům jedou v hlavě úplně jiné věci než nám. Kryštof Kolumbus byl taky slušný ""šílenec""
z pohledu jeho generace. Musk prostě začne analyzovat nějaký problém, a výsledky vychrlí jak počítač. A
někdy je to holt síla číst... Sám se k tomu i přiznává.

Je to podobné 5letému dítěti, které když najde třeba střelnou zbraň, a začne bádat a hrát si s ní.
Primárně nikomu nechce ublížit, vlastně si ani plně neuvědomuje význam slova "zabít" (například).
Jen běžně "dětsky" objevuje. Tyhle vlastnosti bohužel povětšino ztrácíme (resp. jsou ubity vnějšími vlivy)
díky výchově, systému vzdělávání, vztazích na pracovišti či ve škole apod...
Takový "mimoň" byl třeba Einstein, nu a kam to dotáhl...

Zkrátka mentalitu lidí jako je Musk není úplně vhodné popisovat běžnými modely lidské psychologie.
Můžeme se o to samozřejmě pokusit, ale výsledky budou spíše subjektivní (tedy to, co sami chceme najít
v projevech jeho chování = bude to více vypovídat o našem vnímání reality než o jeho).

Tohle si chci letos nejvíc pořídit pod stromeček:
Kniha Elon Musk: Tesla, SpaceX a hledání fantastické budoucnosti
od Ashley Vance vyjde v češtině u Jan Melvil v 11/2015

[Malky]

Rád bych trochu vyvážil tu drobnou převahu skeptických hlasů, které tu zaznívají. Předem se omlouvám za dlouhou odpověď, jedná se o mé oblíbené téma. Mé názory vycházejí z myšlenek Elona Muska a Roberta Zubrina, kteří jsou oba znační optimisté, a to má jistě vliv i na můj pohled na věc.

V první řadě potřebujeme Mars ohřát a zvýšit povrchový tlak. Naštěstí pro nás obojí jde ruku v ruce.
Mars má bohatství oxidu uhličitého - nejen ve své atmosféře, ale především zamrzlý v polárních čepičkách a v menší koncentraci v permafrostu pokrývajícím povrch celé planety. Stačí planetu trochu ohřát a část tohoto věčně zamrzlého oxidu uhličitého se odpaří. Jelikož je skleníkovým plynem, ohřeje planetu. Tím se odpaří další oxid uhličitý, a planeta se víc ohřeje...
Tento proces se nazývá runaway greenhouse effect, nevím, jestli pro to existuje český termín, ale dalo by se to přeložit jako "skleníkový efekt utržený ze řetězu". Právě kvůli němu je Venuše takovou pekelnou dírou, jakou je.
Jediné, co potřebujeme udělat, aby se tento proces spustil, je drobet ohřát planetu. (Nepamatuju si z hlavy přesná čísla, ale dají se dohledat.) Hlavním problém není jak ohřát Mars o padesát stupňů celsia, hlavním problémem je, jak ohřát Mars o pár stupňů celsia, aby se spustil proces samovolného oteplení.
Zde Musk navrhuje atomové bomby, ovšem nikoliv k přímému ohřevu planety energií výbuchů, ale k bombardování pólů, aby ledové čepičky pokryla tmavá hlína. Ta by absorbovala větší množství slunečního světla a tím dodala potřebný impuls.
Jiní navrhují ke stejnému účelu použít přesměrované asteroidy nebo materiál vytěžený z Marsových měsíců. Carl Sagan v šedesátých letech navrhoval černé folie.
Jinou možností je postavit velké továrny na metan nebo fluorid síry, což jsou oba silné skleníkové plyny, které se dají vyrábět z místních surovin na Marsu.
Problémem je, že nikdo neví přesně jak moc oxidu uhličitého je vázáno v povrchu Marsu, a je možné, ačkoliv nepříliš pravděpodobné, že ho nebude dostatek pro dosažení příjemné teploty a tlaku. Pak bude potřeba nasadit zmíněné továrny na jiné skleníkové plyny, nicméně i při nejpesimističtějších odhadech množství CO2 se stále velká porce oteplení planety provede sama.
Ve chvíli, kdy teploty přesáhnou nula stupňů celsia, do atmosféry se začne uvolňovat množství dalšího silného skleníkového plynu - vodní páry. A vody je na Marsu spousta. Nejen, že tvoří část polárních čepiček, většina povrchu ve středních zeměpisných šířkách jsou ledovce pokryté drobnou vrstvou regolitu. K tomu je možné, že se tekutá voda nachází v podzemí.

Pokud se nám toto podaří, získáme planetu o něco chladnější než je Země, s nedýchatelnou atmosférou. Ovšem na pohyb po povrchu nebudete potřebovat skafandr, jen teplé oblečení a filtr na CO2. Na povrchu je tekutá voda a mohou zde růst rostliny. Města pravděpodobně budou pod kupolí, ovšem čím menší rozdíl tlaku mezi vnitřkem a vnějškem bude, tím větší mohou být tyto kupole.
Nyní bychom rádi do atmosféry dodali kyslík. To nebude větší problém, rostliny to dobře zvládly na Zemi, možná jen použijeme geneticky modifikované organismy, abychom urychlili celý proces. Větší problém bude nalezení vhodného bufferovacího plynu. Oxid uhličitý je jedovatý, což z něj činní nepopulární volbu. Čistě kyslíková atmosféra má svá proti (ehm, Apollo 1, ehm). Dostatečné množství dusíku, dle našich znalostí, na Marsu chybí.
Absence dusíku je jedním z nejzávažnějších problémů. Nejen, že tvoří 70% vzduchu a je ideálním inertním plynem, je také nezbytný pro růst rostlin i pro průmysl (z hlavy mě napadají plasty a výbušniny, ale jistě toho bude víc). Možná budeme mít štěstí a nalezneme nějaký štědrý zdroj dusíku na Marsu. Možná budeme muset o Mars roztříštit pár komet, nebo dusík importovat z Titanu. Naštěstí toto je problém, jehož řešení můžeme odsunout na později.

Teď, když máme planetu s hustou atmosférou, musíme se bát, že o ni přijdeme kvůli nepřítomnosti magnetosféry? Je sice pravda, že bez ochrany magnetického pole mohou částice slunečního větru narážet do části vrchní atmosféry a občas si nějakou vzít s sebou na pouť vesmírem, ale jde o proces, který probíhá v řádu desítek či stovek MILIONŮ LET. To znamená, že mezi vznikem umělé atmosféry a nějakým pozorovatelným poklesem, by uběhla delší doba, než je mezi vznikem lidské rasy a dneškem. Ano, existují myšlenkové proudy, podle kterých by cílem terraformace měly být podmínky na planetě stabilní v rámci geologické časové škály, ale osobně se domnívám že pro náš první pokus se můžeme spokojit s miliony let.
Pokud jde o radiaci, pak již Mars ve své dnešní podobě stíní kohokoliv na povrchu před 50% vesmírné radiace, prostě tím že zakrývá polovinu oblohy. Když přibude hustá atmosféra a jednou snad i ozonová vrstva, neměla by povrchová radiace dosahovat zas tak šílených hodnot. Do té doby mohou kolonisté alespoň část dne (spánek) trávit pod zemí, nosit ochranné obleky, dodržovat speciální dietu (jód) či vytvořit lokální magnetické pole na ochranu města/měst. Apropo, na Zemi je také radiace, a jistě se najde dost dobrovolníků ochotných riskovat onemocnění výměnnou za možnost žít a pracovat v první mimoplanetární kolonii lidstva.
Taky je tu tak věc s jedovatou půdou. Regolit Marsu je bohatý na perchloráty, které jsou jedovaté. Naštěstí se rozkládají při kontaktu s vodou za vzniku kyslíku. Možná to je spíš výhoda, než překážka.
Nakonec je tu problém s nízkou gravitací. Možná, že lidé nemohou počít a porodit zdravé dítě v jedné třetině zemské tíhy. Nebo má možná třetinová gravitace dlouhodobé zdravotní následky. To by byla rána. Ale možná ani takový problém by nezastavil kolonizaci Marsu. Možným řešením jsou vesmírné stanice s umělou gravitací jednoho gé, které by sloužily jako sanatoria pro těhotné ženy. Nebo třeba bude veškerá populace Marsu tvořena přistěhovalci.

Pokud jde o vytvoření globální magnetosféry. Eventuálně, za pár staletí, by nemuselo být úplně nereálné dopravit na oběžnou dráhu Marsu nějaký velký asteroid či měsíc a nechat jej pomalu ale jistě působit skrze slapové síly. Možná domácí úkol pro příští staletí.
V bližším časovém horizontu existuje praktičtější řešení, ačkoliv opět koliduje s myšlenkovými směry, které požadují stoprocentní bezúdržbovost terraformované planety. Stačí kolem dokola planety natáhnout silné vodiče a pustit do nich dostatek proudu. Samozřejmě, energetické požadavky nejsou malé, ale taktéž nejsou nijak nereálné - pár jaderných elektráren by mělo postačit. Bonus: vodiče lže použít jako rozvodnou síť. A můžete je postavit dříve, než vzniknou oceány. A z místních surovin.

"Někteří lidé považují myšlenku terraformace Marsu za téměř kacířskou - lidstvo hrající si na boha. Avšak jiní by v takovém úspěchu viděli nejhlubší důkaz vznešenosti lidského ducha, probuzeného ve své nejvyšší formě aby přivedl mrtvý svět k životu.
Mé vlastní sympatie náležejí druhé skupině. Vskutku, šel bych ještě dále. Řekl bych, že neúspěch v transformaci Marsu by znamenal neúspěch dostát naší lidské povaze a zradu naší povinnosti jakožto člena společenství živých tvorů. Dnes má žijící biosféra potenciál rozšířit svůj dosah na celý nový svět. Lidé, s jejich technologií a inteligencí jsou unikátním nástrojem, který biosféra vyvinula, aby mohla uchopit novou zemi, první z mnoha. Nesčetná stvoření žila a zemřela, aby proměnila Zemi v místo, které umožnilo zrod a přežití lidí.
Nyní je čas, abychom odvedli svůj díl práce."

Dr. Robert Zubrin - Case for Mars

[indian22]

Mé osobní sympatie terraformace nemá. Není ti z nějakých ideových důvodů, jako zda na to lidstvo má nebo nemá právo. jedná se o důvody ryze praktické. IMHO bychom měli pozornost věnovat asteroidům, a zase to není proto, že je to teď v kurzu, myslím si to dlouhá léta, dávno před tím než NASA vůbec našla odvahu slibovat nějaké pilotované výpravy. Bohužel nemám teď čas na tak obsáhlé debaty, někde tady no fóru jsem to už řešil. Rád bych si na tohle téma střihnul přátelskou debatu v osobním kontaktu.

[Gubarev]

Kdo by chtěl víc informací o Muskově projektech, našel jsem zajímavé články. Jeden je delší, ale stojí za to.
http://news.yahoo.com/red-dragon-mars-s ... 05239.html



Elon Musk’s Space Dream Almost Killed Tesla
http://www.bloomberg.com/graphics/2015- ... ef=Default
Savjetskoj Retroobrázek pobavil...

[Malky]

Indian - mohl bys aspoň přihodit odkaz, nebo krátce shrnout své důvody? Zajímalo by mě to.
Máš na mysli věnovat se asteroidům i jako prostoru k životu, nebo jen z hlediska surovinových zdrojů a ochrany Země, s tím že by lidé měli žít dál pouze na Zemi?

[indian22]

Už jsem to tu na fóru řešil, tak dám odkaz do vlákna. Kde je velká část toho co si myslím prezentována.

http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.p ... 1&start=20

Jinak to vidím samozřejmě na vědecký průzkum, už jen z pouhé zvědavosti, to je pro mě hlavní důvod ke zkoumání vesmíru. Ale jednak to není všechno čím je živ člověk, jednak i ta věda se dělá lépe když za tím společnost vidí konkrétní užitek, mimo to to IMHO dává i ekonomický smysl, Planetary Resource fandím. Navíc takový kovový asteroid mi potřebný materiál servíruje div ne pod nos. A ano je tu i to bezpečnostní hledisko, jakkoli jsme tu dosud poněkud bezradní, tak uznávám, že dokud se asteroidy nezačneme zabývat potud bezradní zůstaneme.

[Malky]

Díky za odkaz, je to zajímavé čtení. Ikdyž si teď vybavuji, že už jsem to čet, nemohl jsem si pomoct a znova to projel. Je úžasné že můžeme diskutovat o takových věcech, a ačkoliv je to stále vzdálená budoucnost, není to jen šílená fantazie, ale něco se základy v reálné, existující technologii.

Obávám se, že ještě nejsme na takové technologické úrovni, abychom dokázali stavět plně soběstačné a dostatečně spolehlivé habitaty ve volném kosmu. Jednou možná bude našim potomkům připadat žití na planetě stejně primitivní jako nám připadá žití v jeskyních, ale nevím jestli tahle změna přijde v nejbližších staletích. Ale chápu lákavost argumentu "vynaložili jsme tolik energie na opuštění gravitační propasti, tak proč se vracet do jiné".
Nicméně na Marsu jsou všechny potřebné suroviny na jednom místě, netřeba tahat různé asteroidy s rozdílnými rychlostmi ze všech koutů solární soustavy. Navíc se na Marsu do určité míry dají využít známé těžební a průmyslové metody (ne vždy ty samé, jako se běžně používají ve velké míře na Zemi, ale známé a do určité míry odzkoušené), ačkoliv nemám nejmenším pochyby o tom, že těžit materiál z asteroidů jde, nikdo dnes neví jak to udělat.
Pak je tu ta otázka spolehlivosti. Samozřejmě z počátku osidlování bude život na Marsu velmi nebezpečný a zcela závislý na spolehlivosti lidských technologií, ale s tím jak budeme proměňovat jeho prostředí, nebezpečí bude klesat. Samozřejmě, ikdyž vytvoříme po geologická období stabilní ekvivalent Země, stále bude náchylný ke stejným, přírodním či lidským, pohromám jako Země. Ale stále na mě takový systém, byť vlastně také vytvořený člověkem, působí bezpečněji. Nevím, možná je to jen nepodložený pocit

Také ohromně fandím Planetary Resources a všem dalším, kdo se pokoušejí zvládnout tenhle nelehký úkol. Dobré rozhodně je, že jejich i Muskova mise mohou existovat vedle sebe, dokonce spolu do určité míry spolupracovat (PR může využít levnější dopravu do kosmu, SpX zas levné materiály z asteroidů...). Řekl bych že obojí je esenciální pro dlouhodobé udržení a rozvoj lidské civilizace (ten zas já považuji za hlavní důvod k cestování do vesmíru - i když výzkum a vědecké poznání je pro to nezbytným předpokladem).

Pokud jde o ochranu před asteroidy, přijde mi děsivé jak málo se v tomto ohledu děje. Máme pár teoretických předpokladů, jak by se to dalo zvládnout, ale chtělo by to je vyzkoušet v praxi dříve, než přijde ostrá zkouška, dokud je čas na vypilování techniky. Dobré je, že takovou misi můžeme použít zároveň k prvním pokusům s těžbou nebo terraformací (buď asteroid shodit na Mars, nebo přivést na oběžnou dráhu Země).

Rozhodně se nesnažím změnit něčí názor, jen sem házím pár myšlenek a nápadů, protože mě hrozně baví toto spekulativní téma, a protože osobní setkání může být trochu obtížné na realizaci

[indian22]

Taky mě baví právě taková témata na hranici spekulací, ale vlastně spíš už jednou nohou v realitě. Smutné je, že to o čem se tu bavíme je v téhle pozici již pár desítek let. Na druhou stranu je úžasné, že něco takového lze vůbec uvažovat a jak říkáš opírat se o realitu. Taky netrvám na tom, že musím něčí názor měnit, diskuzi beru jako vítanou a sice náročnou, leč stále nejefektivnější příležitost si utříbit svoje názory a postoje, no prostě se vykecat. Jak moc mě to baví vědí ti co jezdí na setkání.
Pokud jde o ty habitaty, tak já bych řekl, že je dovedeme snadněji postavit ve volném kosmu než na povrchu Marsu. Ona marsovská atmosféra je takové hustší vakuum - totiž z pohledu technika - požadavky na hermetičnost tu jsou prakticky stejné jako ve volném kosmu. K tomu navíc připadá požadavek na mechanickou odolnost proti prachu, který ta skoroatmosféra zase přeci jen docela masivně transportuje. To je problém, který ve volném kosmu není. Přitom jako ochrana proti radiaci to zas není nic moc a odstínění které obstará samotná planeta obstará i asteroid. Prostě, blbější atmosféru už nejde vymyslet, jen překáží a jinak je k ničemu.
Jasně za asteroidy je potřeba se bud honit nebo je tahat kam chci já. Ale při solidním plánování v tom nevidím problém. Pokud už máme jeden do kterého se zakousnem tak stačí když další bude až tenhle spolykáme. Takže času je dost proto můžeme vesele použít třeba Jarkovského efekt. Pokud jde o kovové asteroidy tak tam moc nekecám když řeknu, že ho můžeme namlít do 3D tiskárny rovnou. Víceméně stačí do té drtě přisypat trochu legujících přísad. V porovnání se skoro klasickými doly na povrchu libovolné planety, plus ta doprava na orbitu je to docela pohoda.
Když na tvou stranu vah přihodím energetickou náročnost jakou vyžaduje terraformace, to se IMHO nemůže proti těžbě z asteroidů nikdy vyplatit.
To ani nemluvím o etickém hledisku ohledně zachování prostředí. Je otázka zda na to máme nárok. Ještě nedávno jsem to taky nebral moc vážně, ale některé diskuze na FB mě poněkud postrčily tímto směrem. Samozřejmě si nedělám iluze, že pokud se to pragmaticky vyplatí tak na to stejně dojde, jen si myslím, že nevyplatí.
Pokud jde o tu koexistenci Musk-PR, to se samozřejmě samo nabízí. Muskovi fandím zrovna tak. Nakolik bude schopen nějakou soběstačnou turisticko-výzkumnou kolonii udržet je jiná otázka.

[vombat]

Zdravím. Zajímavé téma.Velice nerad bych se někoho dotkl ,ale viděl sem středověký obrázek jak lod s ooobrovskými plachtami míří k měsíci a myslím že budoucí teramorfeři se budou stejně dívat i na naše představy o jejich úsilí.(byt by vámi napsané návrhy na rozdíl od té lodi fungovaly oni budou stejně daleko jak ta lod)Myslím že věc o které je skutečně praktické uvažovat sou ony krátce zmíněné kopule.Města,vesnice,usedlosti pod kupolemi na marsu.Myslím že motivovaný tým dokáže žít v konzervě obytného modulu k letu na ... .Skutečná kolonizace ale bude potřebovat prostředí co nejpodobnější jako máme doma.I pro psychickou pohodu dalekých objevitelských cest nebude nejlepším jídlem kosmopasta vlákniny a 3 vitaminové pilulky ale skutečný řízek s bramborama.(nebo co byste si dali?) A tento princip bude univerzální u všech aspektů života a ve všech prostředích (i ty asteroidy).Proto si myslím že by Elon a ostatní mající snahu kolonizovat mars měli mimo jiné rozvíjet technologii kupolí.Bigelow umístí (nebo už tam je?)nafukovací modul na ISS.Už byl volně na oběžné dráze vyzkoušen.Leonov měl nafukovací přechodovou komoru(I skafandr).Nemohla by bít kupole nafukovací?Pro usedlost či vesničku by to snad bylo ideální (když je v plánu nafukovací stanice a my máme ve městě nafukovací sportovní halu)Ale městečko?Když by "nafukovačka"nestačila co tak pomocí 3D tiskárny (nebo konvenčně)vytvořit centrální sloup z jehož vrcholu na zem do kružnice v určitých rozestupech natáhneme lana a prostor mezi nimi vyplníme "nafukovačkami.Takže vzniknou obytné jehlany.Nebo vytvořit kupole klasicky z pevných materiálů k jejichž výrobě použijeme místní suroviny.Jsem laik bez potřebných znalostí(který možná vymýšlí oooobrovske plachty .)Nevíte někdo jestli by to skutečně šlo?Dalším aspektem je vnitřní uspořádání.1možnost jedna menší či větší kupole kde je vše obytné budovy políčko průmyslové objekty atd.Tedy princip jako doma (otevřu okno a zařvu na psa at nedělá brajgl v erteplách nebo je celá kolonizace marsu v .....) Psychologicky nejlepší volba.Ale co když na Azorovi najdem mandelinku.Tak to je vážení všude .pokud bychom měli speciální zemědělskou kupoli navíc rozdělenou do segmentů mandelinka se nerozšíří a my můžem úrodu zachránit.Nenapadají vás aspekty výhod a nevýhod Univerzální kupole verzus Specializované kupolky?Nemůžem přijít na něco co se opravdu může Elonovi a dalším hodit?

[vombat]