Co studovat po základce?

[EKoblizhek]

Ahoj, zajímalo by mě, jestli doporučíte mi obor zaměřenej na kosmonautiku. Z mého okolí vím, že v nich člověk může dosáhnout výsledků, ale nevím, zda je to perspektivní.

Já třeba rád vařím, jo, ale táta furt říká, že je to pro blbce, já mu oponuju, a je pak hádka. Máma zase říká, že mám jít, jako vona, na sociální projekty. To je podle mě práce pro slepice, a pak se zase hádám s ní. A učitelé mi radit nechtěj, páč pak dělaj, že neslyšej.

Já třeba mám rád fotografování, ale prej se s tím nedá uchytit. A vefizice jsme toho moc nebrali, takže nevím, na co se zaměřit. Dále je tu problém s matikou, počty mi nikdy moc nešly, ale stejně tam mi nejde ani písmený či ústní provej, a taky se špatně učím. Mám tři čtyřky.

Ale zase jsem pracovitej, třeba vždy mám nejépe připraveno, vše si natisknu doma, a pak mám na každý předmět návody, co mám vlastně dělat a jak. Mám dislexii, disorografii, diskalkulii, a další poruchy učení, takže nemám problém při výuce piužívat domácí materílály /budu moci i na střední?/

Prostě by mě zajímalo, co zrovna Vás navedlo na tento obor, a co Vás na něm baví. Člověka by měla práce primaristicky bavit, protože bez toho ji nemlže dělat pořádně. Táta je třeba dělník ve třídírně odpadů, a taky chodí domu pořád *****.

Já chci být v životě na tom lépe, než po dnanácti hodinách práce choditdomů spocenej, páchnoucí a naštvanej. Je ale elektro tou správnou cestou?

Doáže se tam člověšk uchytiti? Třeba kamarádka, o nějakej ten pátek starší nežli já, to tak nemá... vona udělala kuchařinu, a následkem toho teď někde meje hrce.

Dnes je totiýž pro mladé těžce těžká doba hele! Furt praxe pracxe praxe, anebo snižování stavů. A já nemám kde si tu praxi udělat.

Takže, dopuručí te mi svůj obor, anebo je to životní vaše fópá?

Protože člověk by se měl učit z chyb jiných, a sám je nedělat... to je ta evoluce, a já chci být v životě spokojený. Ne, aby pět lidí žilo v bytě o dvou místnostech, kde jedna je obývák a kuchyn najednou, a pořádf se hádali. To je škoda života. Je to stejně ironie, když příroda udělá tak sofistikovaný stroj jako je člověk, a pak mu dá na bedra takový neúspěch.

[Dugi]

S tím, co jsi napsal, budeš mít velmi těžké najít nějaký obor, který by souvisel s kosmonautikou. Nejblíž k ní má strojírenství. Čili na střední vystudovat nějakou strojní průmyslovku a pak si znalosti rozšířit na VŠ - třeba ČVUT apod.
Nicméně pokud máš problémy s matematikou + další přidružené komplikace, tak tomu moc šancí nedávám. Ale třeba překvapíš.
Nicméně smiř se s tím, že existuje možnost, že se kosmonautice v práci věnovat nebudeš. Ale i přesto si ji můžeš nechat jako koníček.
Svůj obor (novinařinu) ti vzhledem k problémům, které máš, doporučit nemůžu. Tam hodně záleží na stylistice, pravopisu a dalších věcech, ve kterých, upřímně řečeno, docela plaveš.

[rexino]

Je dôležité študovať hlavne to čo ťa baví. Bez matematiky a fyziky to v kozmonautike veľmi nejde. Odporučal by som ti možno nejakú odbornú školu napr. kuchár ako si písal. Mohol by si skúsiť stolára či lesníka... tých odborných škôl je viac, skús si pozrieť aké máš v meste a porozmýšľaj nad nimi.

[EKoblizhek]

Stolař byl Gottwald, a co provedl....

[EKoblizhek]

Podle mě dneska společnost moc lpí na vzdělání jo. Já třeba má velkej rozled ale lidi vokolo mě ne. Když sem lidem ve škole vysvětloval fylozogický díla anebo nějaký neznámý slova tak na mě koukali divně.

Co mě vyprávěl táta tak dneska si s výučakem moc nevyskakujou. Měly by udělat učební obor operátor ve výrobě aby na něj šli ti ménně zdatní a nedělali ostudu těm shopnejm.

U táti v práci je nějakej co je malíř, a neumí ani držet štěetc, tak tam lisuje papír... druhej zase je vyučenej nástrojař a neumí utáhnout šroub. K čemu to pak je, dát výučák každámu, aby tpak ten obor studil po městě a dělal ostudu těm co to skutečně uměj.

[Dugi]

Když se vyučíš a budeš dobrý, můžeš si založit vlastní firmu. Řemeslníků je dneska málo a těch dobrých ještě míň.

[vai777]

Myslím, že tohle fórum asi nebude tím pravým místem pro radu s výběrem povolání.
Nicméně začal bych u rodičů. Pokud nemají chuť se o tom s Tebou pobavit, druhý krok je výchovný poradce- určitě ho ve škole taky máte. Netuším, ve kterém ročníku jsi, ale souhlasím s Dugim- jestli jsi diagnostikován s tolika dys- (dysgrafie, dysortografie....), asi nemá cenu uvažovat o technických oborech. Nejen, že třeba dyskalkulie bude velký problém, ale i třeba rýsování může dělat potíže- nevím, neznám rozsah Tvých problémů.
Zase na druhou stranu takový Pete Conrad (Gemini-5, -11, Apolo-12, Skylab-2) byl taky dyslektik, ale jednak byla jiná doba, a hodně, ale opravdu hodně na sobě makal a nadto měl štěstí na učitelku na základce.
Celkem vzato bych Ti doporučil, až přijde čas pro rozhodování, abys šel dělat něco, co Tě baví, a co Ti jde (pochopil jsem, že kuchařina- je to těžké povolání, ale myslím, že když budeš šikovný, uživíš se). Je dost velký rozdíl potom chodit do práce v situaci, kdy Tě to baví, a v situaci, kdy to nesnášíš (zkusil jsem obojí, a můžu to podložit vlastní zkušeností).

[Navi]

Přesně jak píše Dugi. Pokud ti moc nejde učení, ale dokážeš se pořádně a trpělivě připravovat, tak zkus nějakou řemeslnou činnost. Ono to sice dneska není v módě makat ručičkama, ale pokud budeš šikovný a hlavně pokud tě to bude bavit, tak si můžeš vydělat pěkný peníze.

[EKoblizhek]

Tak dík.

[tomas]

Je pravdou, že dneska šikovný řemeslník je placený zlatem a je ho obtížné sehnat.
Podle toho, co jsi uvedl, by asi řemeslo bylo pro tebe dobré řešení. A zkus optimističtější pohled na život, pak to jde všechno líp.

Co se týče kuchařiny, podívej se třeba na Pollreicha. Taky to byl původně "obyčejný kuchař". Ale i v lokálním měřítku se dají takové případy najít. U nás je například kuchař, o kterého se restaurace přetahují, protože spousta hostů jde právě na jeho speciality. Firmy si v podmínkách cateringu výslovně přejí, že jídlo musí dělat on.Na FB má fanoušky, kteří rádi chodí testovat jeho novinky.