Senzory na vesmírných sondách

[Wopat]

Ahoj, je vidět, že film Gravity zanechal své stopy . Na tomto fóru jsou odpovědi, jen je potřeba hledat jinde. Do políčka "Hledat" vpravo nahoře zkus příště napsat "skafandr", "Gravitace" nebo něco podobného. Nebo zde máme vlákno Otázky. Na všechny tvé dotazy se mohou odpovědi mírně lišit v závislosti na použitém skafandru. Vezměme si např. americký skafandr EMU, který se v současnosti používá na ISS k výstupům.

Během výstupu (EVA) je astronaut samozřejmě několikanásobně jištěn. Pomineme-li takřka nereálnou možnost, že by se opravdu odpoutal od stanice a začal by se od ní vzdalovat, má skafandr pro tyto případy malinké trysky s nouzovým množstvím paliva, které stačí jen na několik málo manévrů, aby se vrátil astronaut zpět. Musíme si ale uvědomit, že nic (ani astronaut) se od stanice nemůže začít vzdalovat jen tak. Musí na něj zapůsobit nějaká síla. Například by se musel odrazit. Proto i kdyby se odpoutal a nebyl jištěn, vznášel by se jen tak na dosah stanice. Kdyby se ale přeci jen, jak píšeš, vzdaloval od stanice rychleji, myslím si, že by se dala k jeho záchraně použít loď Sojuz (teoreticky). Ta má orbitální sekci, kterou je možné využít jako přechodovou komoru. Ale k tomu aby Sojuz odletěl je potřeba více času. Není to jako nastartovat auto a odjet. Takže touto možností si jistý úplně nejsem.

Tak už to tedy má astronaut spočítané. Vzdaluje se a není mu pomoci. Jak dlouho vydrží naživu? To určuje výdrž baterií skafadru. U EMU to je 8 hodin + 30 minut rezerva. Čas se ovšem počítá od přepnutí na vnitřní baterie už v přechodové komoře ISS, ne po odpoutání. Pro tvou otázku, jak daleko by se dostal, je potřeba znát orbitální mechaniku. Žádné těleso se nedostane nikam daleko od Země, pokud mu opět nebude dán nějaký hodně velký energetický "štouch" a to navíc ve správném směru. Astronaut by tedy zůstal na stejné oběžné dráze jako ISS jen by se od ní velmi pomalu vzdaloval. Teoreticky by bylo možné, aby se během měsíců až let dostal na protilehlý konec oběžné dráhy na druhé straně Země. Pořád by to ale byla ta stejná oběžná dráha ve stejné výšce nad Zemí a se stejným sklonem k rovníku. No a během let by skafandr s mrtvým tělem uvnitř začal pomalu oběžnou dráhu snižovat a padat k Zemi vlivem tření o velmi řídké zbytky atmosféry a vlivem tlaku slunečního záření.

Ve filmu Gravitace se Sandra Bullock vzdalovala sice velkou rychlostí, ale to jen díky tomu, že tu rychlost ji udělila odtržená robotická paže. I tak by se ale nedostala na nějak rozdílnou oběžnou dráhu než na jaké byl raketoplán, i když to tak mohlo vypadat. Musíme si uvědomit obrovské rozměry okolního prostoru. V malém měřítku sice vypadá, že je velmi daleko, ale podívali bychom se z větší dálky, viděli bychom ji pořád v těsné blízkosti raketoplánu.

EDIT: fronak byl rychlejší. Možnost s Canadarm mě nenapadla

[fronak]

Ono to s tou canadarm nebude taky asi uplně reálné. Víceméně všechna větší manipulace je programována dopředu a dá to celkem práci, jen ten konečný přesný pohyb je řízen rukou astronauta. Jen sem nedavno narazil na článek kde se zabývali právě řízením canadarm a tím jak je zabráněno její oscilaci a tam bylo zmíněno, že je veledůležité pro její stbilitu počítat na konci s mrtvou či živou hmotou. S lidmi je to vždy těžší.

[Dugi]

Maliha: Vítám tě na našem fóru, doufám, že se ti tu bude líbit.
Kluci ti už na otázku odpověděli správně - první pojistkou proti odlétnutí je dvojice karabin, kterými se astronauti poutají na předem určených místech vnějšího pláště stanice. Stále musí být drženi jednou karabinou. Třeba když se přesouvají na jiné místo, tak zachytí jednu karabinu, pak uvolní tu předchozí a upevní ji jinam. A tak to jde pořád dokola. V žádné chvíli tak astronaut není bez jištění. Ale jak psal Wopat - kdyby se astronaut držel zábradlí a najednou se pustil, tak by zůstal viset na místě - nikam by neodplul, pokud by se neodstrčil. A pro případný návrat (ze vzdálenosti pár metrů.) by posloužily již zmiňované malé trysky.

fronak: Hlavně vidím problém v tom, že Canadarm se pohybuje strašně pomalu. Vezmi si, že hodinu trvalo, než se náhradní pumpa přemístila z původního úložiště na finální místo. Jasně, astronaut by se asi moc rychle nevzdaloval, pokud by se od stanice neodrazil, ale i tak- Navíc Canadarm má hlavní dosah pod sebe - na zachytávání HTV, Dragona či Cygnusu. Pokud by astronaut odlétal jiným směrem, rozhodně by neměla takový dosah. Je primárně určená, aby mohla dosáhnout na povrch ISS a nikoliv do jejího okolí.

P.S. Tuhle debatu dneska přesunu do jiného vlákna.

[fronak]

Tak canadarm2 nemá omezení v kloubech ani v poloze, je možné s ní dokráčet jako s červem k nějákému portu a dosáhnout kam je třeba. Vlastně nemá ani konec, je jedno jakou stranou se připojí. Klouby rotují v 360°, problémem je rychlost jak si zmínil. Pro EVA podporu je max 15cm/s je možné, že v případě problému by došlo k porušení protokolu a pohybpvala by se max. rychlostí to je 37cm/s.

[Dugi]

Jasně, vím, že Canadarm může "ručkovat" i na jiná stanoviště, ale tím se zase prodlužuje potřebný čas.

[tomas]

Pokud už by byl astronaut relativně daleko od stanice, rychlejší než oživit Sojuz by pravděpodobně bylo nasměrování celé stanice pomocí gyroskopů a následné zažehnutí motorů, které se běžně využívají pro zvýšení oběžné dráhy ISS.
Astronaut by se musel pokusit se o stanici zachytit, což by také nebylo zrovna jednoduché.

[Wopat]

Anebo lze ještě použít hasící přístroj