forum.kosmonautix.cz

Zpráva z Areciba

Poselství vzdáleným civilizacím, které s sebou nesou Pioneery a Voyagery dorazí k případným nálezcům nejspíše za tisíce, možná miliony let. Pokud je vůbec někdo někdy najde. Cestují totiž relativně pomalu. Proč tedy neodeslat zprávu pro mimozemské inteligence jiným způsobem? Co třeba rádiový signál šířící se rychlostí světla? V takovém případě by zpráva dosáhla svého cíle za několik let či maximálně desetiletí.

V roce 1974 se v Arecibu na americkém ostrově Portoriko v Karibském moři dokončovala rekonstrukce tehdy největšího radioteleskopu na světě. Průměr antény tohoto monstra je úchvatných 305 metrů. Kvůli své velikosti a hmotnosti není radioteleskop umístěn na pohyblivé montáži, ale je napevno umístěn přímo na zemském povrchu v kráteru vyhaslé sopky.

Radioastronom Frank Drake, který věhlasnému Carlu Saganovi pomáhal s vytvářením zpráv pro Pioneer a Voyager byl tou dobou již čtvrtým rokem ředitelem Národního astronomického a ionosférického střediska Cornellovy univerzity, pod níž teleskop v Arecibu spadá. Drake dostal nápad, jak znovuobnovení provozu radioteleskopu oslavit a povýšit na něco vyššího - plánoval vyslat mezihvězdné poselství. K vytvoření zprávy si pozval Carla Sagana a také několik dalších odborníků.

Zpráva byla sestavena pomocí dvojkové číselné soustavy. Celkově se skládá ze 1679 znaků, což je násobek prvočísel 23 a 73. Vzkaz má tedy 73 řádků a 23 sloupců. Pokud by byl interpretován naopak, tedy s 23 řádky a 73 sloupci, jeho grafické znázornění by nedávalo smysl.

Na obrázku vidíte grafickou podobu originální zprávy, která je však navíc doplněna barvami, abychom si ji mohli lépe popsat a orientovali se v ní. Originální zpráva samozřejmě údaje o barvách neobsahuje. První čtyři řádky nahoře jsou dešifrovací tabulkou. Ukazují znaky pro čísla 1 až 10 v binární soustavě. Fialový symbol pod nimi udává atomová čísla vodíku, uhlíku, dusíku, kyslíku a fosforu, ze kterých je složena DNA. Na řádcích 12-30 můžeme vidět zelené vyobrazení chemických vzorců těchto prvků. Jde o nukleotidy, tedy série pěti atomů z předchozí části zprávy. Dva dlouhé bílé sloupce uprostřed vyjadřují počet nukleotidů v DNA, z čehož při jednoduchém výpočtu zjistíme, že mohou dosáhnout až čtyř miliard kombinací. To ukazuje, jak je inteligentní život na Zemi poměrně složitý.

Modrá spirála po obou stranách pak představuje dvoušroubovici DNA. Ta směřuje k hlavě schematicky zobrazené člověka. Po jeho levé straně je číslice 14. Když ji vynásobíme vlnovou délkou vysílání 12,6 cm, dostaneme průměrnou výšku člověka 176,4 cm. Po pravé straně červené postavy je pak velikost populace na Zemi v době vysílání: asi 4,3 miliardy. Žluté symboly na řádcích 57-60 představují Sluneční soustavu. Třetí planeta je vysunuta výše, aby mohla být identifikována jako náš domov. Červená postava člověka navíc stojí přímo nad ní, což tento fakt potvrzuje. Poslední část zprávy ukazuje radioteleskop, který zprávu odeslal. Pod fialovou aparaturou je číslo 2430, po jehož vynásobení vlnovou délkou signálu dostaneme průměr teleskopu.

Jelikož se radioteleskop v Arecibu nedá namířit na požadované místo oblohy, musela být destinace pro zprávu vybrána podle toho, kam zrovna mířil ve slavnostní den po dokončení rekonstrukce. Jako cíl byla vybrána kulová hvězdokupa M13, která je od nás vzdálena 25 000 světelných let. I když tento cíl je ve skutečnosti stejně jen symbolický. Za 25 000 let už totiž bude M13 stejně někde jinde a její místo v prostoru obsadí jiné hvězdy. Spíše než pokus o komunikace s mimozemskou civilizací je zpráva z Areciba ukázkou lidské technologie a pokroku své doby. Jako demonstrace ukázky schopností nového zařízení však zpráva posloužila dobře. Kdo ví? Třeba ji jednou opravdu někdo zachytí. Vždyť i my bedlivě nasloucháme rádiovému šumu přicházejícímu z kosmu a snažíme se v něm nalézt něco čitelného.

Sajri píše: ↑20.11.2020 10:27 Mám-li jeho přednášku shrnout jednou větou: všechny ty vzkazy spíš než že prozrazují něco o nás mimozemským civilizacím, prozrazují mnohé o nás nám samým.