Čínské plány

[vombat]

Omlouvám se.Včera jsem nestihl konkrétní příklad.

Čína počítá s mezinárodní účasti na její budoucí vesmírné stanici v podobě zahraničních modulů, které by se připojily do jádra základního systému tří modulů, návštěvami zahraničních dopravních prostředků s posádkami pro krátkodobé pobyty a zapojení zahraničních výzkumných pracovníků do experimentů v komplexu. Napsal Jardax je ale skeptický co se týče realizace tohoto plánu. Já právě naopak. Může to být začátek velkého kosmického projektu.

Subjekty kteří se zapojí do projektu čínské stanice ze strany západu budou farmaceutické,biologické,biotechnologické průmyslové firmy,společnosti zaměřující se na materiáloví výzkum atd. čínská stanice bude první stanicí na světě kde mohou začít skutečně bádat a vytvářet kosmické technologie a produkty pro celou planetu. Na ISS to bohužel nejde má totiž statut Federální výzkumné laboratoře,což komerčním firmám brání v plném využití uskutečněných objevů nebo jejich patentování. čína umí naopak vytvářet ideální podnikatelské prostředí a je si vědoma profitu který z toho má,Přesunutí tohoto postupu do vesmíru bude logickým krokem.Přičemž ve vesmíru použije vše co se jí osvědčilo na zemi a možná příjde i s novými pobídkami které budou specifické pro vesmír.

Západní prostředky které by mohli létat k čínské stanici. Tak například Dream Chaser americký miniraketoplán který skončil mimo výběr prostředků pro ISS. Vyhráli space X a Boeing.Pro čínskou stanici fungující popsaným principem by se hodil dokonale. To že čínané využijí podnikatelsky své stanice mě napadlo při čtení článku o Dream Chaseru jehož nejnovější verze DC4science by měla fungovat stejně jak sem popsal u stanice jen na platformě raketoplánu. Oba projekty se ovšem více doplnují než si konkurují. Dream Chaser By mohl z čínské stanice odvážet výsledky dlouhodobých výzkumů a přistávat šetrně. S menším přetížením a hlavně klidně na letišti soukromé firmy která prováděla svůj výzkum na čínské stanici.Myslím že firma Sierra Nevada Corp by mohla bít zaplacena čínou aby raketoplán dokončila a mohla společně s ní profitovat na jejich stanici. To je jeden možní případ. Dalo by se spekulovat dále.

Laboratorní moduly které by se mohli připojit k čínské stanici(dále čs). Mohly by to bít soukromé moduly nejbohatších firem provádějících experimenty na čs. Dále moduly firem zabývajících se kosmickou turistickou platících nájem číně a kasírující bohaté zákazníky. A nezapomenme na kosmické agentury pro které by bila čs díky své specifičnosti vhodnější než ISS. Tvrdím že ekonomické zužitkování vesmíru je klíčové pro jeho osídlení. číně je ekonomický princip vlastní. Domnívám se že se čs stane Leaderem ekonomického zužitkování vesmíru na pilotované úrovni

Jaký stykoví uzel by mohl mít Dream Chaser.Pro něhož by čínská stanice byla nejčastějším cílem?

[Dugi]

Osobně se domnívám, že spolupráce bude spíše zaměřená na méně viditelné projevy. Nemyslím si, že by k čínské stanici létaly "západní" lodě.

[Jardax]

Ja jsem skepticky k tomu pristupu. Cina tim rika, ze kdo bude chtit s Cinou spolupracovat, musi se podridit cinskym pozadavkum. To by se dalo celkem pochopit u soukromych spolecnosti nebo malych firem, ale z pozice velkych hracu je to trochu nepredstavitene. Vezmi si jenom ten detail jako je prave dokovaci system. Vsichni na zapade se dohodli na standardu (i s Ruskem) a vsichni sve lode pripravuji na IDSS. ISS se upravuje na IDSS. A do toho prijde Cina a rekne "no jasne, my klidne nechame letat vase lode k nam, kdyz se na tom domluvime, ale dokovaci system vam nadiktujeme my"...
Paradoxni na tom je, ze IDSS byl vytvoren jako otevreny mezinarodni system. Kazdy ho muze pouzivat, a podle vseho ho Cina take pouziva, ale tvrdi ze ne, ze jeji system neni kompatibilni a tudiz kdo k ni bude chtit letat, musi si nechat od Cinanu schvalit jejich system... asi to nebude zadarmo
No a o politickem rozmeru netreba polemizovat.
A co se tyce soukromych experimentu na ISS - nemyslim si, ze by to byl nejaky zasadni problem, pokud se najde firma ktera bude schopna zafinancovat vyvoj, vyneseni a provoz nejakeho specializovaneho modulu, tedy stejne jako v pripade cinske nabidky, nebude zasadni problem ho provozovat na ISS. Jenze to nikdo zatim neni schopen zaplatit.
Ja si ale myslim, ze Cina tohle dela prave z vypocitavosti, ze do toho vrazi nejake prachy a bude mit tim padem pristup k vysledkum. At uz oficialne nebo neoficialne, co si budem povidat...

[Malky]

Já číňanům hodně fandím. Jdou na to sice pomalu, ale na rozdíl od Američanů mají výhodu stabilního prostředí a nemění plány s každým zvolením nového prezidenta. Kdoví, v budoucnu se možná ukáže že tento uvážený pomalý postup je v dlouhodobém měřítku smysluplnější, než nějaký velký 'skok' po kterém nic nezůstane.
Osobně si myslím, že to prohlášení o mezinárodní spolupráci bylo zaměřené spíše na státy jako Indie, Korea, Rusko, státy Jižní Ameriky... A to ze dvou důvodů. Američané s Čínou spolupracovat nebudou, NASA to snad má dokonce zakázané ze zákona, pro soukromé Americké firmy je zas překážkou ITAR (mezinárodní regulace obchodu se zbraněmi). ESA s Čínou spolupracuje. Ikdyž určitě i na tomto poli bude Čína chtít posílit vztahy a především s ohledem na svůj zisk (byli by hloupí, když by pro ně vlastní zisk nebyl prioritou), ale především si myslím že budou chtít 'spolupracovat' a tím posílit svůj vliv u nově se rozvíjejících mocností. Zrovna Indie by mohla ocenit cíl pro své pilotované výpravy, aniž by se museli hned hrnout do stavby své stanice. Pro Rusko by zas spolupráce s Čínou mohla být způsobem, jak popíchnout Amíky a možná je donutit nepřestat do Ruského kosmického programu lejt prachy, až budou soukromé lodě lítat a ULA nebude potřebovat ruské motory.

[tixtli]

Nakolko su vyjadrenia cinanov uprimne, neviem ale pride mi, ze spojenie viacerych krajin je jedinou udrzatelnou a zmysluplnou formou spoluprace. Z tohto hladiska je cinska vyzva pochopitelna. Vidiet Rusko, ESA, Jaxa, Indiu ako spolupracuju na vesmirnej stanici by bolo obdivuhodne a dalsimi krokmi by mohla byt zakladna na Mesiaci .
Myslim, ze bez toho aby sa na cinskej(medzinarodnej) stanici pouzival standardizovany stykovaci uzol, alebo pouzila nejaka prechodka na cinsky system, spolupraca nehrozi. Kazdopadne, nechajme sa prekvapit, kam povedie vyzva....

[Malky]

ISS pouziva minimalne tri ruzne dokovaci systemy. Kdyz se chce...

Samozrejme mit jeden standardni je lepsi, o tom zadna, jen si nemyslim ze by rozdilne doky byly neprekonatelnou prekazkou, kdyz bohate staci jedna 'trubka' co bude mit na jednom konci IDSS a na druhem cinskej port. Beztak verim ze cinani pouzivej IDSS a ten 'jejich system se bude lisit maximalne nazvem

[tixtli]

Urcite sa da pouzivat mnozstvo dokovacich systemov, no vyhodne to nie je. Ak viacero zaujemcov kyvne pozitivne na ponuku s podmienkou jedneho spojovaceho mechanizmu, Cina zrejme ustupi.

Som zvedavy, ci niektora z agentur pozitivne zareaguje na cinsku ponuku a ci sa pretavi do realizacie.

[Malky]

Vizualizace stanice, centrální modul, dva experimentální moduly, zásobovací a pilotovaná loď, stanice nabízí místo pro případné moduly od zahraničních partnerů.



Čína chce také vypustit vesmírný teleskop na takovou dráhu, aby se mohl připojovat ke stanici pro opravy a kontrolu.

[vombat]

Na obrázcích je pořád hezčí

Perspektivní externí laboratorní moduly čínské kosmické stanice

Velký orbitální komplex jako ISS nebo budoucí modulární čínská stanice má kromě řady výhod také velkou řadu nevýhod. Pro provádění experimentů nebo už i průmyslové produkce (zatím v malém měřítku) je nutné co nejčistší vakuum, opravdu beztížný stav atd. Jedině tehdy je plně využito specifik vesmíru pro náš prospěch. Bohužel čím větší kosmický komplex. Tím větší znečištění vakua. Manévry komplexu ,natáčením slunečních článků, přílety odlety lodí atd zase ruší beztížný stav. Pro ekonomické zužitkování vesmíru na které bych čekal že bude zaměřen čínský orbitální komplex by to mohl být velký problém.

Rusko jako stát s nejstarší orbitální infrastrukturou začal tento problém řešit jako první. Jeho řešení má jméno OKA-T . Tento projektovaný prostředek se má ke stanici připojit. Poté do něj kosmonauti naloží experimenty nebo stroje pro průmyslovou produkci. Následně se má od stanice oddělit. Teprve při samostatném letu pro který je vybaven například štítem pro vytváření hlubokého vakua dochází k provádění experimentů. Nebo výrobě produktů. OKA-T po splnění programu letu zamíří zpět k ISS kde kosmonauti náklad vyloží. Bohužel to zatím vypadá že OKA-T nebude vícenásobně použitelná.

Kosmická lod šen-čou je vybavena návratovým a motorovým modulem ala sojuz. Orbitální modul je ovšem zcela vlastní originální konstrukce. Orbitální modul se před zahájením sestupového brzdicího manévru odděluje a pokračuje v samostatném letu po oběžné dráze, během něhož se uskutečňují automaticky nebo ze země dálkově řízené experimenty a pozorování po dobu až půl roku. Na vizualizaci starší verze čínské stanice je jasně patrný samostatně připojený orbitální modul šen-čou. Znaméná to že šen –čou může přistát bez něj zatímco orbitální modul zůstane na stanici a poslouží jako externí laboratorní modul (dále jen ELM). Tedy bude plnit stejnou funkci jako OKA-T.

ELM jako součást orbitální infrastruktury může využívat svého pohonu a vstupovat na zajímavé orbitální dráhy. Experimenty prováděné na nich by byli neproveditelné na LEO. Může provádět dlouhodobě vysoce přesné experimenty popřípadě výrobu produktů. Specializované verze ELM můžou být vyrobeny na míru prováděným experimentům nebo výrobě. Každá dopravní lod šen-čou dopraví na čínskou stanici jeden ELM a při případné znovu použitelnosti získá čína takovou kapacitu ELM že její ceny pro zahraniční zákazníky zabývající se kosmickým výzkumem a výrobou budou vzhledem k jejich podnikatelské šikovnosti velmi lákavé.

ELM jako podpůrný prostředek pilotované výpravy na měsíc. Při připojení pohonného bloku dopraveného nákladní lodí můžou dráhy ELM zasahovat do libračních bodů nebo k měsíci. Dlouhodobé experimenty ELM na oběžné dráze měsíce výrazně zefektivní projektování techniky pro měsíc. Systém podpory života, volba materiálů, testy pohonu , spojení prostě všeho potřebného budou s ELM vysoce efektivní. Výrazně tak mohou přispět k bezpečnému a úspěšnému přistání čínských kosmonautů na měsíci.

Při takto nastíněném vývoji bude čínská orbitální infrastruktura na světové špičce. Nezaostávající ve svých možnostech za světem. Při čínské schopnosti vytvářet lákavou cenovou nabídku bude její nabídka ke spolupráci vysoce lákavá. Hlavní slovo západu při odpovědi na tuto nabídku ale budou mít politické důvody a nikoli pragmatismus. Nicméně nechme se překvapit jak čínská spolupráce nakonec bude fungovat.

[Evžen111]

Souhasím s Makym, že Čína nemá časové stresové plány typu "Apollo do konce desetiletí na Měsíci" nebo Rusko potažmo SSSR "k výročí VŘSR rudá vlajka na Měsíci" či podobné. Zdá se, že na to jdou s rozvahou. Nemají kam spěchat, protože s nikým nezávodí, nikoho nehoní a nikdo jim ani nešlape na paty.
Upřímně ale nevím, zdali je taková stanice v současných ekonomických podmínkách země proveditelná. Obyvatel je dost, o jejich ekonomiku a průmysl by tedy mělo být postarané, což o to. Spíše si říkám, že lze těžko srovnávat zkušenosti. Ty má Čína ohledně vesmírných stanic přeci jen ještě malé. Nevím, nevím, jestli stavba tak velké stanice nebude pro ni přece jen velké sousto. Ale přeji jim, to ano. Jen si nejsem jistý že to zvládnou.
E