forum.kosmonautix.cz

V nedávné době, byl na robotické výstavě v Šanghaji, představ Čínský robotický Rover, určený pro průzkum Měsíce. Mise, která by měla startovat nejdříve za dva roky si bere za cíl hlavně zamapování možných míst, pro přistání Čínské vrtné stanice, která by měla doručit vzorky měsíční hornina na Zemi, tak i vybrání vhodného místa pro přistání Čínské posádky, mezi roky 2020 a 2025.

Zajímavé je určitě to, že pro energetické zásobování roveru budou využity jak solární články, tak radio-izotopové generátory. Je tedy předpokládána poměrně dlouhá výdrž vozítka.
Vozítko bude samozřejmě vybaveno mnoha vědeckými přístroji. přesné vybavení, však ještě není známo. Jisté však je, že Robot bude vybavený řadou senzorů: kamerami, rentgenem, infračerveným spektrometrem a radarem.

To je opravdu moc zajímavé. Ten rover vyapdá nadějně a čínské plány na přistání na Měsíci jakbysmet. Jen se chci zeptat, jestli se nejedná o projekt Chang'e 3, který má startovat v roce 2013?
Co si pamatuju tak vím, že jsem onehdá viděl fotku toho roveru a byla téhle docela podobná, tehdy to byla jen vizualizace, ale tu zlatou barvu si pamatuju.

Máš pravdu Dugi, já se omlouvám, když sem informace hledal, tak jsme nějak jméno přehlédl. Máš naprostou pravdu, je to Chang'e 3. Koukám, že už si o tom psal v jiném tématu, trošku tady dělám zmatky

Zmatky v tom vůbec neděláš, právě naopak. Jednou by bylo potřeba založit tohle vlákno a tak je dobře, že jsi to udělal už teď, aspoň mám o starost míň.
Vlákno jsem tedy přejmenoval na Chang'e 3

Na letošní Paris Air Show 2011 byla kromě jiného k vidění i maketa přistávacího modulu mise Chang'e 3 a vedle ní byl vystaven i model čínského měsíčního roveru.

Čína oznámila, že dosáhla značného pokroku ve zkouškách sondy Chang'e 3 v terénu a dalších testech. Například vyhýbání se překážkám při přistávání a letu, různé varianty přistání.

Sonda má nejenom měkce přistát, ale navíc má otestovat další technologie, které budou potřeba při výpravě s lidskou posádkou. Například vzdálené monitorování a řízení, vzájemná komunikace objektů u Měsíce, ...
zdroj:CNSA

Podle tohoto článku na spaceflightnow.com by k vyslání této sondy mohlo dojít už v příštím roce.

Čínský rover, který vysadí na Měsíci sonda Chang'e 3 by měl pracovat asi tři měsíce. To samozřejmě klade nároky na zajištění napájení i během měsíční noci. Problém je nejenom s délkou noci, kdy bude lander i rover prakticky 14 dní bez světla (když nepočítám odražené ze Země), ale i s nízkými teplotami okolo -170°C, které jejich komponentům moc nesvědčí. Během lunárního dne zase musí oba stroje vydržet 100°C plus. Napájení budou zajišťovat během lunárního dne solární panely a během lunární noci přejdou oba stroje na radioizotový generátor plněná plutoniem 238 (RTG). RTG také bude během noci udržovat vnitřek sond v teple.



Vozítko by mělo být poměrně hodně samostatné. Jeho řídící počítač by měl mít schopnost navigace v terénu a systému vyhodnocování a rozhodování dalšího směru cesty nebo překonávání překážek. Je schopen překonávat sám terénní nerovnosti či vyhýbat se skalám a svahům, které jsou nad jeho síly. Kontrolu by ale mohli převzít i technici v pozemním středisku, kteří mohou roveru pomoci s vyhodnocováním dalšího směru a způsobu jízdy. Je to kvalitativně dost velký skok od plně manuálního dálkového řízení Lunochodu v 70.letech.

Rover by měl být schopen komunikovat jak přes lander, tak i přímo se Zemí, čímž se chtějí Číňané jistit, aby nedošlo k výpadku spojení. Všechna data, která rover získá se budou okamžitě přenášet na Zemi. Na své palubě má panoramatické i navigační kamery, infra i rentgenový spektrometr, podpovrchový radar a mechanickou ruku.

Asi 100 kg těžký rover má zatím pravocní název Chzhunhuapay. Předpokládá se, že finální název vyberou občané ve veřejném hlasování, stejně jako předtím vybrali jméno sondy Chang'e. Přistát by měl v roce 2013 v Sinus Iridium.

Po této misi by už měla následovat mezi roky 2015-2017 mise, která by měla zajistit dopravu vzorků na Zemi.

Po ní pak mise s lidskou posádkou, tam ovšem termín stanoven nebyl. V nejvzdálenějších plánech je pak stálá lunární základna.

zdroje:novosti-kosmonavtiki.ru,spectrum.ieee.org

Ta navigace bude v podstatě hodně podobná systému, který používají Američané pro svá vozítka na Marsu, kde přímá ovladatelnost nepřipadá v úvahu. To, že Čína dokáže vyvinout systém, který bude rozhodovat o pohybu vozítka znamená, že jsou na tom technicky docela dobře a znamenalo by to pro ně hodně velký krok vpřed. Měsíc je navíc ideální "pískoviště", na kterém si mohou tento systém vyzkoušet a v případě potřeby zasáhnout ručně, což na jiných tělesech není možné.
Co se termoregulace týče, tak Lunochod to měl vymyšlené ideálně - jeho víko se na noc zavřelo, aby teplo neutíkalo. Ale doba pokročila a systémy na udržení tepla jsou na lepší úrovni, takže věřím tomu, že Číňané dosáhnou avizované životnosti.
Jen se modlím, ať ten rover dostane lepší jméno. Tohle bych asi v DV ani ve VV nezvládl.

Vozítko plánované na misi Chang'e 3 podstoupilo testování v poušti Kumtag (provincie Gansu).






Zdroj informací: Kosmo.cz příspěvek uživatele Mirek Pospíšil