forum.kosmonautix.cz

S Titanom IIIC ho ešte možno porovnávať, ale s Titanom IV už nie, ten bol nosnosťami už niekde inde. Neviem o tom, žeby Indovia o MkIII hovorili už okolo roku 1990, reálne sa jej prvotný vývoj ako poslednej iterácie ťažších rakiet GSLV spustil až v roku 2002. A obávam sa, že tie 4 tony budú konečné, o žiadnom ďalšom upgrade tejto rakety sa nehovorí. V dlhodobejšom horizonte síce plánujú Indovia vývoj rakiet označovaných ako ULV a HLV (tá má mať nosnosť až 10 ton na GTO), ale to už sa jedná o úplne nové typy nosičov. Navyše momentálne sú pre Indov asi v takej faze, ako BFR pre Muska.

marian007 píše:S Titanom IIIC ho ešte možno porovnávať, ale s Titanom IV už nie, ten bol nosnosťami už niekde inde. Neviem o tom, žeby Indovia o MkIII hovorili už okolo roku 1990, reálne sa jej prvotný vývoj ako poslednej iterácie ťažších rakiet GSLV spustil až v roku 2002. A obávam sa, že tie 4 tony budú konečné, o žiadnom ďalšom upgrade tejto rakety sa nehovorí. V dlhodobejšom horizonte síce plánujú Indovia vývoj rakiet označovaných ako ULV a HLV (tá má mať nosnosť až 10 ton na GTO), ale to už sa jedná o úplne nové typy nosičov. Navyše momentálne sú pre Indov asi v takej faze, ako BFR pre Muska.

Okolo roku 1990 se hovořilo o raketě typu Mark III. Ne tedy přímo o něm. S Titanem 4 máte víceméně pravdu. Měl jsem konkrétně na mysli hlavně podobné řešení oddělování stupňů atd.

DanHeřt píše:...Hmotnostní zlomky jednotlivých stupňů navíc nejsou vůbec špatné, takže si říkám, že raketa by měla mít ve skutečnosti mnohem vyšší nosnost než udávaných 4-5 tun na GTO.

Podla mna to je tym, ze tie dva obrovske boostre po bokoch vazia takmer 4x viac ako zvysok rakety. Ide o lacne motory na tuhe palivo. Centralny stupen tiez moc nevynika ucinnostou. Spaluje hypergolicke palivo a specificky impulz ma tesne pod 300s.
Ak by nebolo krygenickeho vrchneho stupna, tak by raketa za vela nestala. To je v podstate najvacsia inovacia a velka vyhra Indickeho vesmirneho programu. Teda... ak bude fungovat.

Porovnanie s Ariane 5 urcite nie je na mieste, kedze ta pre zmenu spalovala LOX/LH2 v prvom stupni.

Tož tolko k tej (relativne) nizkej nosnosti. Indovia stavili na neucinne, tazke, ale za to lacne urychlovacie bloky.

Len pre prehlad,
Hmotnost pavila boostrov: 2x 207t (414 t)
Hmotnost paliva prveho stupna: 110t
Hmotnost paliva druheho stupna: 27t
Hmotnost celej rakety: 640t

Start byl úspěšný. Horní stupeň poprvé v praxi prokázal svou spolehlivost a družice GSAT-19 se oddělila na správné dráze. Gratulace do Indie!

Taktiež sa pripájam a gratulujem k úspešnému štartu rakety GSLV Mk III s družicou GSAT-19.

zábery aj z palubnej kamery: https://www.youtube.com/watch?v=YdqZ5kWv6OQ

Kvalitné amatérske zábery zachytávajú separáciu boosterov:

Wow, moc pěkné! Co bych dal za to něco takové vidět. Vzhledem k vysoké oblačnosti nad obzorem, kdy raketa na nějakou dobu zmizela z dohledu, byl moc hezky vidět rozdíl rychlostí. Když se raketa znovu objevila, letěla už hezky rychle. Na tradičních záběrech z online přenosů člověk tu rychlost nikdy nevnímá, protože nemá žádnou referenci a záběry jsou hodně zazoomované.

Ešte video zo štartu nosnej rakety GSLV Mk III. Vo videu je veľmi pekná spomalená sekvencia z onboard kamier z oddelovania urýchľovacích blokov.

Parádička! Překvapilo mě, že se centrální stupeň zapaluje až v pokročilé fázi vzestupu. Myslel jsem, že takhle se lítá jen v Kerbalu : ))

GSLV MkIII-D2/GSAT-29 Mission úspěšně odstartovala. Přenos na stránkách ISRO nic moc.