X-51A / Scramjet
X-51A / Scramjet
Sice trochu sem tuhle informaci přiložím se zpožděním, ale zapomenout na ni nemůžu. 26. května se totiž podařilo uskutečnit historicky nejdelší zážeh náporového motoru scramjet na experimentálním letounu/střele X-51A. Let trval celých 200 sekund a stroj dosáhl rychlost 5 600 km/h. X-51 vynesl z Edwardovy základny do 16 kilometrů americký bombardér B-52. Raketový motor mu udělil rychlost Mach 4,8. Pak se zažehl náporový motor, který jej dále urychlil. Po dvě stě sekundách se na stroji vyskytla drobná závada a proto jej technici raději podle plánu poslali do oceánu. Každopádně jsou ale k dispozici další tři stroje, které by mohly být ještě úspěšnější – počítá se až s rychlostí 6 700 km/h.
Náporový motor scramjet, který pohání X-51 je ve svém principu tím nejjednodušším motorem, jaký vůbec existuje. Zapomeňte na rotující součástky, převody, písty další součástky, které znáte z běžných motorů. Náporový motor tvoří pouze zužující se trubka, do které se přivádí palivo. Při nadzvukových rychlostech je vzduch nasáván přední částí motoru, v zúženině trubky se intenzivně zahřívá a právě do tohoto místa je přiváděno palivo, které zde hoří – zvětšuje svůj objem a žene stroj kupředu. Zákon akce a reakce je prostý – rozpínající se plyny opouštějí trysku v zadní části. Jenže právě vznikající teplo je velký problém - silně totiž zatěžuje opláštění motoru - je jen málo materiálů, které vydrží tak extrémní podmínky.
Scramjet má výhodu v tom, že nemusí nést nádrže s kyslíkem, nebo jiným okysličovadlem – to si bere sám ze vzduchu. Jeho problémem je naopak to, že není schopný fungovat za nízkých rychlostí – počáteční nadzvukový impuls mu musí udělit vnější zdroj (např. raketa). Každopádně se náporové motory mohou jednou postarat o výrazné zrychlení civilních letadel, vyloučené není ani jeho využití na raketových nosičích. Na druhou stranu po scramjetu určitě sáhnou vojáci - jím poháněná raketa by mohla zasáhnout do hodiny kterékoliv místo na světě.
Projekt X-51 je společnou prací United States Air Force, DARPA, NASA, Boeing a Pratt & Whitney Rocketdyne
Náporový motor scramjet, který pohání X-51 je ve svém principu tím nejjednodušším motorem, jaký vůbec existuje. Zapomeňte na rotující součástky, převody, písty další součástky, které znáte z běžných motorů. Náporový motor tvoří pouze zužující se trubka, do které se přivádí palivo. Při nadzvukových rychlostech je vzduch nasáván přední částí motoru, v zúženině trubky se intenzivně zahřívá a právě do tohoto místa je přiváděno palivo, které zde hoří – zvětšuje svůj objem a žene stroj kupředu. Zákon akce a reakce je prostý – rozpínající se plyny opouštějí trysku v zadní části. Jenže právě vznikající teplo je velký problém - silně totiž zatěžuje opláštění motoru - je jen málo materiálů, které vydrží tak extrémní podmínky.
Scramjet má výhodu v tom, že nemusí nést nádrže s kyslíkem, nebo jiným okysličovadlem – to si bere sám ze vzduchu. Jeho problémem je naopak to, že není schopný fungovat za nízkých rychlostí – počáteční nadzvukový impuls mu musí udělit vnější zdroj (např. raketa). Každopádně se náporové motory mohou jednou postarat o výrazné zrychlení civilních letadel, vyloučené není ani jeho využití na raketových nosičích. Na druhou stranu po scramjetu určitě sáhnou vojáci - jím poháněná raketa by mohla zasáhnout do hodiny kterékoliv místo na světě.
Projekt X-51 je společnou prací United States Air Force, DARPA, NASA, Boeing a Pratt & Whitney Rocketdyne