V zásadě mají pravdu, pouze bych vytkl pár drobností, které se týkají některých technologií a investic do nich.
První lander je kopie Phoenixu a InSight, takže jeho vývoj je zaplacen NASA už 2x.
Komunikační družice je vzhledem ke svému současnému určení pro GEO dostatečně robustní technologií, aby mohla fungovat i na areostacionární dráze. Co je pro ni potřeba vyvinout, je posílání signálu na Zemi a příjem ze Země, s čímž souvisí správné zaměřování. Tuhle technologii ale opět má už dávno hotovou NASA pro své sondy. Rover by měl být kopií MERů. Tam je ale rozdíl v tom, že MERy neměly sloužit jako bagry ani jejich úchop nedisponoval takovou zpětnou vazbou, jako vyžaduje Mars One, což vývoj prodraží.
Nevím ovšem, zda může využít technologie NASA holandská společnost.
Srovnání s Apollem také není úplně fér, protože toho HW pro Apollo bylo za 102 miliard dolarů podstatně víc. A vývoj probíhal téměř od nuly. Program Apollo to byla i infrastruktura, kterou NASA využívá dodnes. Mars One nebude vyvíjet ani raketu, ani kosmickou loď. Obojí dodá SpaceX, která bude tento HW používat i pro jiné projekty, takže jeho cena nebude tak astronomická jako u Apolla, což byl HW určený pouze pro konkrétní program.
Se spolehlivostí technologií má ale MIT naprostou pravdu a s hmotnostními omezeními pro přistání na Marsu rovněž. Tam naskočí rozpočet určitě. Problémy s množstvím kyslíku se dají vyřešit a je na to poměrně dost času.
Největší problém Mars One vidím v nejasném financování a v tom, v jaké fázi je vlastně výroba HW a úpravy technologií. Tipuji, že zatím není zadána ani zakázka. Aby se vůbec kdy začalo. Zatím se jen posouvají termíny. Časem se to může přejmenovat Důchod na Marsu.