Stránka 3 z 4
Metalický vodík
Napsal: 2.10.2011 21:38
od tomas
Tento pohon by mohl rozvířit stojaté vody léta zavedené konstrukce raket. Když se vodík H
2 ocitne pod tlakem větším než 25 GPa začnou se rozpadat jeho molekuly na jednotlivé atomy. Navenek se vodík projeví jako kapalný kov.
Díky této látce je možné realizovat jednostupňovou raketu a to dokonce nejen k vynesení nákladu na LEO, ale dokonce až k Měsíci.
Kromě této zásadní výhody má metalický vodík i několik nevýhod. Jednak je to vyšší teplota spalování (ideálně okolo 6000 Kelvinů), ale hlavně cena výroby tohoto paliva je díky nutnosti tak obrovského tlaku hodně vysoká.
Je to už na rozhodnutí jednotlivých agentur, zda se jim vyplatí použít palivo se specifickým impulsem 1700 s, oproti běžným palivům s hodnotami okolo 460 s, nebo ne.
zdroj: osel.cz a IFW
Re: Plány, vize, projekty
Napsal: 2.10.2011 22:03
od Dugi
Jo, kovový vodík, to je paráda. Bez problémů ho najdeme v jádrech plynných planet, tam ho "drtí" obrovská gravitace, ale nejsem si jistý, zda je naše civilizace na takové úrovni aby byla schopná rozjet jeho výrobu ve "větším než laboratorním množství".
Scramspace
Napsal: 17.10.2011 15:10
od tomas
O hypersonický letoun, který by měl být schopen časem doletět až do vesmíru se pokoušejí australští vědci. V první fázi se budou pokoušet o totéž jako DARPA v případě HTV-2 Falcon.
zdroj:livingfuture
Re: Plány, vize, projekty
Napsal: 17.10.2011 15:20
od Dugi
Evidentně si věří. Ta myšlenka je dobrá, ale nevím, jestli se jim to může podařit. Ne, že bych jim nevěřil, nebo je dopředu odsuzoval, jen si prostě myslím, že scramjetový letoun je hodně velké sousto. Ale jestli se jim to podaří, bude to bezesporu ohromný úspěch.
Re: Plány, vize, projekty
Napsal: 29.1.2015 14:10
od geal
Dugi píše:To jo, právě pro udržování oběžných drah by byl podobný systém ideální - sice malý tah, ale po dlouhou dobu. Současné družice udržují polohu jen za cenu těžkých nádrží s palivem, které spálí chemickou cestou a rychle ho spotřebují.
Ale moc nevěřím tomu, že by ISS udržovala svou výšku s pomocí VASIMRu. V tomhle případě se mi zdá lepší využívat dál klasický systém korekcí pomocí chemických motorů Progressů a Sojuzů. Je to vždycky silný zážeh na krátkou dobu. Ale u VASIMRu by se korekce prováděla v podstatě stálým (byť drobným) tahem. A jelikož je ISS unikátní právě proto, že jsou na ní prováděny experimenty v mikrogravitaci, tak by jí stálá síla z VASIMRu o tuhle výhodu připravila.
Tohle asi není tak úplně přesné - pokud ISS podléhá atmosférickým ztrátám rychlosti, pak v ní už z principu není tak kvalitní mikrogravitace (protože odpor prostředí se v zásadě svými učinky neliší od trysky orientované proti směru letu). Kdyby ale elektrický pohon právě tak akorát trvale kompenzoval atmosférické ztráty, tak se současně 1) udrží oběžná dráha a 2) sníží odchylky od stavu beztíže, protože výsledný silový vektor působící na stanici (po odečtení gravitace) bude nulový. Šlo by tedy o "dvě mouchy jednou ranou".
Re: Plány, vize, projekty
Napsal: 29.1.2015 17:59
od Raul
K tomu je také ale nutno říct, že v souvislosti s testováním Vasimir na ISS se nepočítalo s trvalým provozem, ale s pouze 15 minutovými zážehy motoru VF-200.
Re: Plány, vize, projekty
Napsal: 21.10.2015 20:36
od Evžen111
http://21stoleti.cz/2015/10/19/spolecne ... -na-mesic/
tady jedna další vize, kterou nám agentury slibují. Jo jo, Dugi, máš pravdu, na roky končící pětkou či nulou se slibuje ve velkém. Tetno odkaz to slibuje na rok 2020!
Možná by to chtělo otevřít další vlákno něco na způsob tipování, či sázení, jak který projekt či oznamovaný plán na konkrétní termín vyjde.
E
Re: Plány, vize, projekty
Napsal: 6.11.2015 0:50
od Dugi
NASA odkládá oznámení definitivního výběru firem, které budou v druhém kole zásobovat ISS zásobami. Zajímavé je, že z výběru vypadl Boeing s návrhem upravené lodě CST-100. Ve hře zůstává Dragon od SpaceX, Cygnus od OSC a Jupiter/Exoliner od Lockheed Martin. Výběr bude oznámen nejpozději do 30. ledna příštího roku.
Re: Plány, vize, projekty
Napsal: 7.4.2018 6:30
od DrHorak
Space Colony Research Center Tokijské univerzity vyvíjí systém produkující elektřinu za použití malých termoelektrických sensorů, které mohou být použity u stavebních objektů na planetách nebo měsících, a které umožní udržování přijatelné teploty v obyvatelných částech, i když vnější teploty budou kolísat mezi 130o C během dne a -230o C v noci.
Uvažovaná technologie využívá - podle vyjádření vedoucího projektu Tsutomu Iida - rozdílů teplot (heat flux) mezi vnitřkem a vnějším pláštěm staveb. “Stejný přístroj může být používán ve dne i v noci a nemá žádné pohyblivé části, takže není potřeba žádné údržby,” řekl redaktorovi The Japan Times profesor Iida.
Re: Plány, vize, projekty
Napsal: 7.4.2018 7:33
od laik
Ahoj! Heat flux je tepelnej tok plochou. S rozdílem teplot obecně souvisí, ale jde o úplně jinou veličinu.
Určitě chtějí vyrábět teplo sensorem? Čidlem?