SELENE-2
Napsal: 15.2.2012 19:26
I sonda SELENE nebo chcete-li Kaguya bude mít svého nástupce, který celý japonský výzkum Měsíce posune zase o kousek dál.
Tentokrát se bude jednat o řízené přistání na povrchu. To by měla uskutečnit sonda SELENE-2 (je možné, že opět dostane nějaké japonské poetické jméno). Měla by se skládat ze čtyř částí.
- Orbiter: bude pokračovat v práci první SELENE a navíc pomáhat při komunikaci landeru s pozemním střediskem.
- Penetrator: projektil, který se pokusí zabořit pod povrch Měsíce a zjistit jeho složení.
- Lander: pokusí se měkce a velmi přesně přistát. Celé přistání by navíc mělo proběhnout autonomně, což je příprava na mise ke vzdálenějším cílům, jako Mars a další planety nebo jejich měsíce.
- Rover: malý 30 kilogramový robot na kolech.
Starší animace landeru a roveru. Mise ještě nese označení Selene-B (kredit:JAXA)
Některé prvky si již měla japonská agentura možnost vyzkoušet. Kroužení okolo Měsíce a jeho dálkový průzkum různými přístroji zvládla SELENE(1) na výbornou. Dokonce i navedení landeru směrem k povrchu nebude pro Japonce novinka. Takový manévr provedla už první japonská sonda k Měsíci Hiten v roce 1993. Nejednalo se ovšem o měkké přistání, ale podobně jako u amerických sond Ranger, pouze o cílený impakt povrchu našeho nebeského souseda.
Penetrátor je pozůstatek po nerealizované sondě Lunar-A, která čekala od roku 2004 na svůj start. Nakonec byl projekt v roce 2007 definitivně stopnut.
Lander, jak už bylo psáno výše, by měl na Měsíci sám měkce přistát, když si předtím vybere vhodné místo. Zkoumat by měl jak povrch, tak i horninu mírně pod povrchem. K tomu by mu kromě různých analyzátorů mělo posloužit i robotické rameno ne nepodobné robotické paži amerického marsovského landeru Phoenix.
Výsledky výzkumu této mise by měly japoncům pomoci při plánování budoucí lidské základny. Doufají, že najdou odpovědi na otázky ohledně množství radiace, výskytu vody, vhodnosti měsíčního regolitu jako stavebního materiálu, pevnosti povrchu pro umístění obytných modulů nebo vliv prachu na přístroje a jeho případné eliminace.
Kam nedosáhne paže landeru, tam se může vydat malý rover, který by měl být součástí přistávacího modulu. Dokonce by měl disponovat podobnou robotickou paží, jako samotný lander, samozřejmě úměrnou jeho malým rozměrům.
Japonská agentura se chce s výsledky výzkumu podělit i s ostatními partnery. Zřejmě očekává, že i budoucí lidská základna bude, podobně jako nyní ISS, také mezinárodní. Kdy se ovšem sonda na cestu k Měsíci vydá, není jisté. Původně to měl být rok 2010, což těžko stihne. Nový termín zatím nebyl stanoven. Nosičem byla měla být tradičně raketa H2A nebo H2B.
zdroje:JAXA, wikipedie, lunar-A
Tentokrát se bude jednat o řízené přistání na povrchu. To by měla uskutečnit sonda SELENE-2 (je možné, že opět dostane nějaké japonské poetické jméno). Měla by se skládat ze čtyř částí.
- Orbiter: bude pokračovat v práci první SELENE a navíc pomáhat při komunikaci landeru s pozemním střediskem.
- Penetrator: projektil, který se pokusí zabořit pod povrch Měsíce a zjistit jeho složení.
- Lander: pokusí se měkce a velmi přesně přistát. Celé přistání by navíc mělo proběhnout autonomně, což je příprava na mise ke vzdálenějším cílům, jako Mars a další planety nebo jejich měsíce.
- Rover: malý 30 kilogramový robot na kolech.
Starší animace landeru a roveru. Mise ještě nese označení Selene-B (kredit:JAXA)
Některé prvky si již měla japonská agentura možnost vyzkoušet. Kroužení okolo Měsíce a jeho dálkový průzkum různými přístroji zvládla SELENE(1) na výbornou. Dokonce i navedení landeru směrem k povrchu nebude pro Japonce novinka. Takový manévr provedla už první japonská sonda k Měsíci Hiten v roce 1993. Nejednalo se ovšem o měkké přistání, ale podobně jako u amerických sond Ranger, pouze o cílený impakt povrchu našeho nebeského souseda.
Penetrátor je pozůstatek po nerealizované sondě Lunar-A, která čekala od roku 2004 na svůj start. Nakonec byl projekt v roce 2007 definitivně stopnut.
Lander, jak už bylo psáno výše, by měl na Měsíci sám měkce přistát, když si předtím vybere vhodné místo. Zkoumat by měl jak povrch, tak i horninu mírně pod povrchem. K tomu by mu kromě různých analyzátorů mělo posloužit i robotické rameno ne nepodobné robotické paži amerického marsovského landeru Phoenix.
Výsledky výzkumu této mise by měly japoncům pomoci při plánování budoucí lidské základny. Doufají, že najdou odpovědi na otázky ohledně množství radiace, výskytu vody, vhodnosti měsíčního regolitu jako stavebního materiálu, pevnosti povrchu pro umístění obytných modulů nebo vliv prachu na přístroje a jeho případné eliminace.
Kam nedosáhne paže landeru, tam se může vydat malý rover, který by měl být součástí přistávacího modulu. Dokonce by měl disponovat podobnou robotickou paží, jako samotný lander, samozřejmě úměrnou jeho malým rozměrům.
Japonská agentura se chce s výsledky výzkumu podělit i s ostatními partnery. Zřejmě očekává, že i budoucí lidská základna bude, podobně jako nyní ISS, také mezinárodní. Kdy se ovšem sonda na cestu k Měsíci vydá, není jisté. Původně to měl být rok 2010, což těžko stihne. Nový termín zatím nebyl stanoven. Nosičem byla měla být tradičně raketa H2A nebo H2B.
zdroje:JAXA, wikipedie, lunar-A