Kosmonauti 20. století

Tady můžete diskutovat o všech knihách, které souvisí s popularizací kosmounautiky
Odpovědět
Uživatelský avatar
vai777
Zkušený inženýr kosmonautiky
Zkušený inženýr kosmonautiky
Příspěvky: 3943
Reputace: 368
Bydliště: Opava
Registrován: 26.4.2012 11:03
Kosmonauti 20. století

Příspěvek od vai777 »

Předem se přiznávám, že tato recenze bude značně netypická. Pokud byste si chtěli počíst o knize, která přináší něco nového, nabízí neotřelý úhel pohledu, nebo přináší informace dosud nepřeložené do češtiny, můžete rovnu přestat číst. Pokud budete číst i nadále, varoval jsem Vás! ;)

Kosmonauti 20. století

Obrázek
autor: Karel Pacner
Nakladatelství: Albatros (1986)
Jazyk: čeština

Před pár dny jsem se chystal psát druhý díl článku o kritických momentech kosmonautiky. Současně už jsem trochu přemýšlel dopředu a napadlo mě, že budu potřebovat další podklady pro tento a další díly seriálu. Vydal jsem se tedy do sklepa, kde skladujeme stohy knih, které aktuálně nečteme. Začal jsem se přehrabovat v kosmonautické literatuře a vtom mě na duši pohladila obálka knihy, která mě postrčila k tomu, abych se o kosmonautiku začal zajímat hlouběji.
Dostal jsem ji na Vánoce coby malý kluk a tehdy mě velmi nadchla svými přehledy misí a pro mne dosud neznámými detaily, o kterých jsem buďto netušil, nebo jsem tušil, ale nenašel odpovědi (připomínám, že se psal rok 1986 a že jsem byl dítkem v útlém školním věku).
Kniha je členěna na kapitoly, které chronologicky mapují vývoj kosmonautiky. Autor začíná rokem 1903 a Ciolkovským, pokračuje rokem 1926 a Goddardem a dostává se k začátku kosmického věku, tedy k roku 1957 s prvním Sputnikem. Další kapitoly mají název: 1961: Do kosmu nás pozval Gagarin; 1965: Ve skafandru nad planetou; 1967: Povolání kosmonauta je riskantní; 1969: Člověk vkročil na Měsíc; 1973: Jednopatrový kosmický domek; 1978: Začínají mezinárodní posádky; 1981: Stokrát jedním strojem. Poslední kapitola se jmenuje 1970, 1973, 1974, 1976, 1979: Do hlubin sluneční soustavy.
Každá kapitola začíná krátkým příběhem. Po něm má čtenář možnost si prohlédnout fotografie a přečíst malé medailonky osobností. Pak následuje „3x nej“, tedy jakási miniaturní Guinessova kniha rekordů, která se váže k dané problematice. Na konci kapitol je pak sekce „Zvídavé otázky“. Je to soubor otázek a odpovědí na základní otázky, které napadnou asi každé dítě- tedy proč raketa vůbec letí, na jaké palivo rakety fungují a podobně. Najdou se však i trochu „pokročilejší“ otázky a odpovědi, například proč Američané přistávali do oceánu, zatímco Sověti na pevninu, z jakých materiálů se vyrábějí pláště družic a kosmických lodí, co víme o vývoji sovětského raketoplánu…
Za každou kapitolou je seznam misí, které se k ní vztahují, je tak vlastně zaznamenána každá pilotovaná výprava do vesmíru do roku 1985 včetně a zmíněny jsou i nejdůležitější družice . U raketoplánů a výprav na Saljuty je ponecháno volné místo, kam si malý čtenář mohl zapisovat další starty.
Knížka obsahuje množství fotografií, jak černobílých přímo v rámci kapitol, tak barevných v samostatné příloze na konci. Nechybí také kresby- většinou schémata jednotlivých kosmických strojů, nebo fází jejich startů a přistání. Je pravda, že ilustrátorský styl Michala Brixe je poněkud svérázný, ale svůj účel plní.
Na konec autor připravil dětským čtenářům malý test z obsahu knihy a doporučil další literaturu k prostudování.
Je jasné, že kniha je poplatná době svého vzniku, ale zároveň je až neuvěřitelné, jak pan Pacner dokázal elegantně vybalancovat důležité mezníky sovětské i americké kosmonautiky, aniž by preferoval sovětské úspěchy tak, jak se to tehdy muselo. Prostor dostávají rovným dílem obě strany, ať už svými úspěchy, či tragédiemi. Rovněž potěší i fonetický přepis u každého jména amerického astronauta/ astronautky.
Tahle recenze vznikla spíše jako nostalgická vzpomínka na knihu, která pro mě znamenala takový malý životní zlom a může za to, že můj zájem o tento obor se nevypařil na prahu prepuberty. Když jsem jí ale po letech znovu listoval, nemohl jsem se ubránit dojmu, že ve své době- a nejen v té-byla tato kniha čítankovým příkladem toho, jak psát pro děti, pokud je chcete zaujmout a současně jim podat korektní a vzhledem k věku poměrně bohaté informace. Je škoda, že v dnešní době jsem na pultech knihkupců podobnou knihu pro kosmonautický potěr nenašel. Alespoň ne s tak širokým záběrem. Ještě jednou díky, pane Pacnere, vděčím Vám za mnohé…
A na závěr malá otázka pro Vás:
Pamatujete si na „tu svou“ knihu, která Vás postrčila ke kosmonautice? Nebo na film, či webovou stránku?
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand.
Neil Armstrong
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 26959
Reputace: 2729
Bydliště: Jihlava
Registrován: 23.10.2009 15:36
Re: Kosmonauti 20. století

Příspěvek od Dugi »

Karel Pacner byl, je a bude Pan Popularizátor. Tuhle knihu jsem sice (bohužel) nečetl, ale dokážu si představit, že je super. Díky za tip, až na ní někde (asi to není moc pravděpodobné) narazím, určitě si jí koupím.

A mě ke kosmonautice nedostala žádná kniha, film, nebo něco podobného. Jednou jsem prostě neměl co dát na blog, tak jsem hledal a zjistil, že má zrovna startovat raketoplán. Začal jsem psát a hledal k tomu informace. Pohltilo mě to a od raketoplánů jsem šel k ISS, zájem ještě vzrostl a od toho byl už jen krok k družicím, sondám raketám atd. :)
Ten článek, který mě k tomu přivedl je z mého současného pohledu hroznej. Skoro se za něj až stydím, protože je v něm dost kopanců. Ale pro pobavení ho sem přidám. :)
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
MilanSpace
VIP uživatel
VIP uživatel
Příspěvky: 639
Reputace: 269
Bydliště: Pardubice
Registrován: 2.9.2010 19:12
Kontaktovat uživatele:
Re: Kosmonauti 20. století

Příspěvek od MilanSpace »

Dugi píše:Díky za tip, až na ní někde (asi to není moc pravděpodobné) narazím, určitě si jí koupím.
Dá se koupit: http://aukro.cz/pacner-karel-kosmonauti ... 13807.html ;)
-------------------
Milan H.
www.halousek.eu
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 26959
Reputace: 2729
Bydliště: Jihlava
Registrován: 23.10.2009 15:36
Re: Kosmonauti 20. století

Příspěvek od Dugi »

Díky moc za tip!
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
tomas
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 4837
Reputace: 47
Registrován: 2.4.2011 23:20
Re: Kosmonauti 20. století

Příspěvek od tomas »

Výborná recenze. :palec nahoru:
U mě to byl také Karel Pacner, ale Města v kosmu. Hlavně ty barevné obrázky uprostřed. Uznávám ale, že to pro začátečníka nebyla nejlepší volba, takže jsem pak pořádně provětral kosmonautickou sekci místní knihovny, abych si doplnil základy. Pak jsem se k Městům v kosmu znovu vrátil a už byly daleko pochopitelnější.

Nedávno, když jsem našel svůj čtenářský deník, tak jsem se musel smát. Byla tam prakticky jen povinná četba a knížky o kosmonautice. :-D
Uživatelský avatar
Amper
Zkušený inženýr kosmonautiky
Zkušený inženýr kosmonautiky
Příspěvky: 2129
Reputace: 214
Bydliště: Plzeň
Registrován: 20.7.2012 12:53
Re: Kosmonauti 20. století

Příspěvek od Amper »

Ja zacal ctenim sci-fi. Nejdriv Neznalka :-D a pak uz to slo lepe - Lem, Troska a Pacnerovo Cestan na Mars a pak uz co clovek nasel za komara v knihovne . Moc toho nebylo a vzhledem k tomu ze Lema jsem cetl jeste na zakladce se ukazalo jako nejvetsi problem aby me pustili do knihovny pro dospele.

V detskem oddeleni to byla fakt bida :-)
indian22
Znalec kosmonautiky
Znalec kosmonautiky
Příspěvky: 958
Reputace: 3
Bydliště: Sušice
Registrován: 7.10.2011 10:25
Re: Kosmonauti 20. století

Příspěvek od indian22 »

S těma knížkama jsem to měl jako Amper. V knihovně jsem přečet všechno co tam bylo, sci-fi, kosmonautiku, astronomii.
Úplně první co mě přinutilo se zajímat, byl Spielbergův film Blízká setkání třetího druhu, viděl jsem ho v šesti letech. Začal jsem řešit co je a není možné a už jsem se vezl. Definitivně bylo rozhodnuto když jsem narazil na Clarka, ale ne Vesmírnou Odysseu, to mi bylo deset a tak by mě to asi spíš odradilo, každopádně to byla sbírka povídek a v ní hlavně Hlídka a Maelstrom II.

Odpovědět

Zpět na „Knihy“