GOCE
Napsal: 4.4.2011 15:43
Původ této zkratka je vcelku komplikovaný. V originále se totiž jmenuje: Gravity Field and Steady-State Ocean Circulation Explorer. Jak je tedy vidět, písmena do zkratky se musí docela složitě hledat. GOCE se na svou cestu vydala 17. března 2009 z kosmodromu Pleseck na palubě rakety Rokot.
Posláním tohoto evropského satelitu je podrobně mapovat zemské gravitační pole a rozložení gravitační síly. Jelikož není naše Země ideální koulí, ale je na pólech "zplácnutá", není ani rozložení gravitačního pole stejnorodé. A navíc musíme uvážit, že ani rozložení hmoty v útrobách naší planety není všude stejné. Sečteno a podtrženo, gravitační zrychlení na naší planetě kolísá od 9,78 do 9,83 metrů za sekundu. A to je, uznáte sami docela dost. Hlavně pro vědce, kteří potřebují mít naprosto přesná data. Ta se pak mohou využít při mapování mořských proudů, nebo změn výšky mořské hladiny. Geofyzici na ně potom budou spoléhat při hledání tajemství okolo zemětřesení, nebo a sopečné aktivity.
Sonda GOCE využívá hlavně unikátní přístroj, který se nazývá gradientometr. Jedná se o soustavu několika mikroakcelerometrů, které měří nepatrné odchylky v zemském magnetickém poli. Aby byla data co nejpřesnější, musí družice obíhat pokud možno co nejblíže k povrchu - dále od Země by totiž nebyla schopná zachytit drobné odchylky. GOCE proto obíhá naši planetu pouze ve výšce 253 až 265 kilometrů a je tak nejníže obíhající družicí Země. V této nadmořské výšce jsou ale ještě poměrně výrazné zbytky atmosféry, které družici postupně stahují níže. GOCE proto dostala do vínku dvě technické "vychytávky", které jí mají pomoci v boji s tímto nepříznivým vlivem. Tím prvním jsou stabilizační křidélka, která u běžných družic nikdy nevidíme. I když je v těchto místech atmosféra téměř neznatelná, přesto mají svůj význam. Druhým pomocníkem je iontový motor se 400 kilogramovou zásobou xenonu. Tento systém pomáhá družici udržet se na její nestabilní dráze.
Za zmínku stojí určitě také to, že i když je hlavní řídící centrum této sondy v Darmstadtu (GER), svůj velký podíl na řízení má i Astronomický ústav Akademie věd ČR sídlící v Ondřejově. Úkol našich odborníků spočívá ve zpracování dat a spoluurčování dráhy sondy.
Posláním tohoto evropského satelitu je podrobně mapovat zemské gravitační pole a rozložení gravitační síly. Jelikož není naše Země ideální koulí, ale je na pólech "zplácnutá", není ani rozložení gravitačního pole stejnorodé. A navíc musíme uvážit, že ani rozložení hmoty v útrobách naší planety není všude stejné. Sečteno a podtrženo, gravitační zrychlení na naší planetě kolísá od 9,78 do 9,83 metrů za sekundu. A to je, uznáte sami docela dost. Hlavně pro vědce, kteří potřebují mít naprosto přesná data. Ta se pak mohou využít při mapování mořských proudů, nebo změn výšky mořské hladiny. Geofyzici na ně potom budou spoléhat při hledání tajemství okolo zemětřesení, nebo a sopečné aktivity.
Sonda GOCE využívá hlavně unikátní přístroj, který se nazývá gradientometr. Jedná se o soustavu několika mikroakcelerometrů, které měří nepatrné odchylky v zemském magnetickém poli. Aby byla data co nejpřesnější, musí družice obíhat pokud možno co nejblíže k povrchu - dále od Země by totiž nebyla schopná zachytit drobné odchylky. GOCE proto obíhá naši planetu pouze ve výšce 253 až 265 kilometrů a je tak nejníže obíhající družicí Země. V této nadmořské výšce jsou ale ještě poměrně výrazné zbytky atmosféry, které družici postupně stahují níže. GOCE proto dostala do vínku dvě technické "vychytávky", které jí mají pomoci v boji s tímto nepříznivým vlivem. Tím prvním jsou stabilizační křidélka, která u běžných družic nikdy nevidíme. I když je v těchto místech atmosféra téměř neznatelná, přesto mají svůj význam. Druhým pomocníkem je iontový motor se 400 kilogramovou zásobou xenonu. Tento systém pomáhá družici udržet se na její nestabilní dráze.
Za zmínku stojí určitě také to, že i když je hlavní řídící centrum této sondy v Darmstadtu (GER), svůj velký podíl na řízení má i Astronomický ústav Akademie věd ČR sídlící v Ondřejově. Úkol našich odborníků spočívá ve zpracování dat a spoluurčování dráhy sondy.