forum.kosmonautix.cz

kerosin20 píše: nikdo ještě neposlal jaderný reaktor do vesmíru a nikdo neví jak se bude chovat ve stavu bez tíže)

Zde si dovolím důrazně odporovat. Jaderný reaktor byl využit v kosmonautice na oběžné dráze kolem Země doposud 34krát. 1krát velmi průkopnicky a čistě pokusně USA v roce 1965 (vit COSPAR 1965-027A) a 33krát SSSR. Jednalo se zejména o vojenské radarové družice pro vyhledávání ponorek ale i několik vědecko-technologických misí. Sověti využívali dva, resp. tři typy reaktorů Romaška/Buk a TOPAZ.

Reaktor ano, ale pokud vím, tyhle všechny byly víceméně bez mechanických částí (tepelných strojů), takže účinnost víceméně bídná.

No nevím, jestli se turbína bude chovat ve vesmíru jinak. Každopádně o reaktorech ve vesmíru slyším prvně - o tom si něco přečtu. Do této chvíle jsem myslel že lidé byli proti.

jakubh píše:Reaktor ano, ale pokud vím, tyhle všechny byly víceméně bez mechanických částí (tepelných strojů), takže účinnost víceméně bídná.

Účinnost ruských reaktorů se pohybovala od 1 do 10 %, což může kolikrát být k požadavkům mise výhodné. Proto se také využívaly.

fretka323 píše:No nevím, jestli se turbína bude chovat ve vesmíru jinak. Každopádně o reaktorech ve vesmíru slyším prvně - o tom si něco přečtu. Do této chvíle jsem myslel že lidé byli proti.

Dokumentů je mnoho a mimochodem to vyučuji na FS ČVUT

Jinak zpět k Uranus Pathfinder. Mise byla navržena jako M4 mise ESA. Nakonec z 27 návrhů nepostoupila ani mezi 10 technicky realizovatelných misí. Snad se ji poštěstí jako M5 nebo M6, už jenom pro dosavadní zájem českých vědců.

fretka323 píše:No nevím, jestli se turbína bude chovat ve vesmíru jinak. Každopádně o reaktorech ve vesmíru slyším prvně - o tom si něco přečtu. Do této chvíle jsem myslel že lidé byli proti.

Tady je přehled základních parametrů jaderných reaktorů využívaných v kosmonautice. Bohužel na fórum nejde nahrát prezentace, takže aspoň jeden obrázek. P.S. možná by měl moderátor tyto příspěvky přesunout do nějakého jiného vlákna, protože už se to netýká Uranus Pathfinder.

Tady je krásně vidět, jaké problémy vesmírné reaktory musejí vyřešit, než budou použitelné. ATK MegaFlex má sedmkrát lepší P/W než nejlepší z těchto reaktorů, a to při mnohem nižší ceně. A to prosím bez koncentrátoru... Ještě před patnácti lety měl SCARLET na DS-1 třetinový P/W za použití koncentrátoru.

jakubh píše:Tady je krásně vidět, jaké problémy vesmírné reaktory musejí vyřešit, než budou použitelné. ATK MegaFlex má sedmkrát lepší P/W než nejlepší z těchto reaktorů, a to při mnohem nižší ceně. A to prosím bez koncentrátoru... Ještě před patnácti lety měl SCARLET na DS-1 třetinový P/W za použití koncentrátoru.

Máš úplnou pravdu v tom, jak se významně zvýšila účinnost FV panelů za posledních několik let. A to nejenom v laboratorních podmínkách, ale i pro využití v kosmonautice. Je však třeba se na problém dívat komplexně, jenom účinnost nehraje roli při výběru správného zdroje elektrické energie (to v podstatě platí pouze pro klasické mise na nějaké dráze kolem Země). U mise obecně mohou hrát roli faktory jako je teplota (zejména vysoké teploty jsou problém, viz. Bepi Colombo či Solar Orbiter), dlouhodobá stabilní dodávka jistého el. příkonu, kosmické záření (chápej i radiace např. z velkých planet), fyzická degradace, potřeba opravdu nízké LEO (RORSAT právě využívající štěpné reaktory pro dostatečnou dodávku energie pro radar (jeden z energeticky nejnáročnější užitečných nákladů), absence FV panelů snižuje odpor atmosféry a zvyšuje životnost družice, jejich absence také snižuje její detekci), se vzdáleností klesá účinnsot FV ve prospěch NP.