SMOS a Proba-2
SMOS a Proba-2
Dnes v noci středoevropského času odstartovala z ruského kosmodromu Plesck raketa Rokot, která úspěšně vynesla na oběžnou dráhu dvě družice Evropské vesmírné agentury.
První z nich nese název SMOS a je již několikátou družicí ESA, která se zaměřuje na zkoumání atmosféry a počasí, zkrátka všeho, co souvisí s počasím, jeho předvídáním a monitorováním. Úkol sondy SMOS bude vytvářet detailní mapy mořské salinity (úrovně rozpuštěných solí) a dále bude kontrolovat pohyby vodních mas. V tom jí bude pomáhat mnoho vědeckých přístrojů, jedním z nich je radiometr s názvem Miras, který vypadá jako osmimetrový rotor vrtulníku. Přístroj měří vlhkost půdy a slanost oceánu sledováním v odchylkách přirozených mikrovlnných odrazů od povrchu planety. Sonda SMOS stála 315 miliónů eur (což při současném kurzu činí cirka 8,3 miliardy korun) a její mise má trvat tři roky. Během nich bychom lěi pochopit základy chování vody, což pak můžeme uplatnit například při předvídání povodní a podobně.
Druhou sondou, která nás zajímá ještě víc je sonda Proba-2. Ta váží zhruba 135 kilogramů a na své palubě nese i dva přístroje, které pochází z ČR. Sondu můžeme chápat jako pokračování cesty, kterou nastolil dnes již legendární Magion. Účelem mise je totiž monitorovat čtvrté skupenství hmoty - plasma.
Na start rakety Rokot se můžete podívat na tomto videu
První z nich nese název SMOS a je již několikátou družicí ESA, která se zaměřuje na zkoumání atmosféry a počasí, zkrátka všeho, co souvisí s počasím, jeho předvídáním a monitorováním. Úkol sondy SMOS bude vytvářet detailní mapy mořské salinity (úrovně rozpuštěných solí) a dále bude kontrolovat pohyby vodních mas. V tom jí bude pomáhat mnoho vědeckých přístrojů, jedním z nich je radiometr s názvem Miras, který vypadá jako osmimetrový rotor vrtulníku. Přístroj měří vlhkost půdy a slanost oceánu sledováním v odchylkách přirozených mikrovlnných odrazů od povrchu planety. Sonda SMOS stála 315 miliónů eur (což při současném kurzu činí cirka 8,3 miliardy korun) a její mise má trvat tři roky. Během nich bychom lěi pochopit základy chování vody, což pak můžeme uplatnit například při předvídání povodní a podobně.
Druhou sondou, která nás zajímá ještě víc je sonda Proba-2. Ta váží zhruba 135 kilogramů a na své palubě nese i dva přístroje, které pochází z ČR. Sondu můžeme chápat jako pokračování cesty, kterou nastolil dnes již legendární Magion. Účelem mise je totiž monitorovat čtvrté skupenství hmoty - plasma.
Na start rakety Rokot se můžete podívat na tomto videu
"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
SMOS
Sonda SMOS už vykalibrovala své měřicí přístroje, mezi kterými hraje prim radiometr MIRAS. Sonda vyhodnocuje mořskou salinitu a rozložení vody na Zemi. Její přístroje jsou tak citlivé, že pokud byste si do ruky vzali plnou hrst suché hlíny a nalili do ní plnou polévkou lžíci vody, MIRAS by tuto změnu odhalil. Sonda, která každé tři dny zmapuje celou zeměkouli už dokázala hodně. Poslala na Zemi mnoho přesných údajů, které zajímají jak hydrology, meteorology, ale i zemědělce. S její pomocí se zpestření předpovědi počasí a některým jevům bude možné třeba předcházet. Kromě toho sonda našla i jezera vody na ledovém pokryvu Antarktidy, ale i proudy pod šelfovým ledem.
Přesto se sondě s nezaměnitelným tvarem nevyhýbají komplikace. Její funkce je v zásadě jednoduchá - čte mikrovlnné emise, které vysílá každý vlhký materiál. Ovšem tento signál s frekvencí 1,400 - 1,427 GHz (tzv. pásmo L) ruší pozemské vysílačky. A přitom toto komunikační pásmo by mělo být vyhrazeno pouze pro vědecké experimenty. Největší problémy jsou s vysílači v Africe, například v hlavním městě Súdánu – Chartúmu. Afrika nemá peníze na to, aby se řídila nějakými předpisy. Její obyvatelé jsou rádi, že to funguje. A přitom si pod sebou černý kontinent podřezává větev. Nevědomky totiž oslepuje družici, která má pomoci vyřešit jeho problémy s vodou. Evropští vědci už sice dokázali vyvinout software, který toto rušení dokáže odfiltrovat, jenže bohužel výsledky nejsou stoprocentní. Podle všeho by se ale do celé věci měla vložit Mezinárodní telekomunikační unie, která by měla odhalit viníky a postarat se o nápravu. Můžeme jen doufat, že se podaří celý problém vyřešit do tří let. Tak dlouho totiž ještě bude SMOS fungovat.
Přesto se sondě s nezaměnitelným tvarem nevyhýbají komplikace. Její funkce je v zásadě jednoduchá - čte mikrovlnné emise, které vysílá každý vlhký materiál. Ovšem tento signál s frekvencí 1,400 - 1,427 GHz (tzv. pásmo L) ruší pozemské vysílačky. A přitom toto komunikační pásmo by mělo být vyhrazeno pouze pro vědecké experimenty. Největší problémy jsou s vysílači v Africe, například v hlavním městě Súdánu – Chartúmu. Afrika nemá peníze na to, aby se řídila nějakými předpisy. Její obyvatelé jsou rádi, že to funguje. A přitom si pod sebou černý kontinent podřezává větev. Nevědomky totiž oslepuje družici, která má pomoci vyřešit jeho problémy s vodou. Evropští vědci už sice dokázali vyvinout software, který toto rušení dokáže odfiltrovat, jenže bohužel výsledky nejsou stoprocentní. Podle všeho by se ale do celé věci měla vložit Mezinárodní telekomunikační unie, která by měla odhalit viníky a postarat se o nápravu. Můžeme jen doufat, že se podaří celý problém vyřešit do tří let. Tak dlouho totiž ještě bude SMOS fungovat.
"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Proba-2
Sonda Proba-2 je opravdu unikátní testovací objekt.
Na své palubě nese 17 nových technologií k otestování.
Jednou z technologií, která by měla velký význam pro snížení nákladů a zvýšení bezpečnosti je uložení plynu (v tomto případě dusíku) v pevné látce, ze které se dá uvolnit za pokojové teploty !
Dosud se musel plyn skladovat v tlakových lahvích. Pokud jste ho chtěli mít víc, museli jste ho zkapalnit a pak samozřejmě spoustu energie stálo udržení v kapalném stavu, nemluvě o zvýšených nárocích na materiál, ze kterého byly tlakové lahve vyrobeny. Tento pevný materiál dokáže uskladnit stejné množství dusíku, které by v plynném stavu zabralo 250x větší prostor.
V sondě byla tato technologie použita ke skladování pohonné látky pro její motor resistojet (zjednodušeně:plyn ohřátý elektřinou, vypuštěný tryskou ven).Jako hnací plyn se používá xenon, v tomto případě směs xenon-dusík.
Navíc tento způsob uložení nevyžaduje žádnou údržbu (v tomto případě byl plyn uložen v pevném stavu 6 let), ani nijak neuniká.
Využití této technologie je široké. Od hnacího média, přes různé nafukovací konstrukce, airbagy až po produkci kyslíku pro kosmonauty.
Tato technologie bude mít široké využití i mimo kosmický průmysl. Hlavně u přístrojů, u kterých vyžadujete spolehlivost v krizových situacích, např. hasící přístroje, airbagy...
Celý článek zde
zdroj:ESA
Na své palubě nese 17 nových technologií k otestování.
Jednou z technologií, která by měla velký význam pro snížení nákladů a zvýšení bezpečnosti je uložení plynu (v tomto případě dusíku) v pevné látce, ze které se dá uvolnit za pokojové teploty !
Dosud se musel plyn skladovat v tlakových lahvích. Pokud jste ho chtěli mít víc, museli jste ho zkapalnit a pak samozřejmě spoustu energie stálo udržení v kapalném stavu, nemluvě o zvýšených nárocích na materiál, ze kterého byly tlakové lahve vyrobeny. Tento pevný materiál dokáže uskladnit stejné množství dusíku, které by v plynném stavu zabralo 250x větší prostor.
V sondě byla tato technologie použita ke skladování pohonné látky pro její motor resistojet (zjednodušeně:plyn ohřátý elektřinou, vypuštěný tryskou ven).Jako hnací plyn se používá xenon, v tomto případě směs xenon-dusík.
Navíc tento způsob uložení nevyžaduje žádnou údržbu (v tomto případě byl plyn uložen v pevném stavu 6 let), ani nijak neuniká.
Využití této technologie je široké. Od hnacího média, přes různé nafukovací konstrukce, airbagy až po produkci kyslíku pro kosmonauty.
Tato technologie bude mít široké využití i mimo kosmický průmysl. Hlavně u přístrojů, u kterých vyžadujete spolehlivost v krizových situacích, např. hasící přístroje, airbagy...
Celý článek zde
zdroj:ESA
Re: SMOS a Proba-2
Honě zajímavé informace, bylo mi docela líto, že se po téhle družici "slehla zem" a nejsou k ní žádné další informace. O to víc mě těší, žes je sem přidal.
"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Re: SMOS a Proba-2
Proba-2 pořídila zajímavé video při zatmění Slunce 20.5.2012
Asi nejzajímavější a poměrně hodně netradiční fotografii pořídila při své kalibraci japonská geostacionární družice MTSAT 21.5.2012 při blížícím se maximu slunečního zatmění. Barevnou korekci provedla na software od NASA.
Je poměrně překvapivé, jak malou část zemského povrchu stín kryje.
Videosekvence z pozemského pozorování zatmění:
zdroj:universetoday.com
Asi nejzajímavější a poměrně hodně netradiční fotografii pořídila při své kalibraci japonská geostacionární družice MTSAT 21.5.2012 při blížícím se maximu slunečního zatmění. Barevnou korekci provedla na software od NASA.
Je poměrně překvapivé, jak malou část zemského povrchu stín kryje.
Videosekvence z pozemského pozorování zatmění:
zdroj:universetoday.com
-
Saturn1234
- Inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 1375
- Reputace: 767
- Bydliště: Praha
- Registrován: 13.4.2020 11:19
- Kontaktovat uživatele:
Re: SMOS a Proba-2
lift off we have a lift off
-
slappy
- Zkušený inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 2126
- Reputace: 2548
- Bydliště: Drahany
- Registrován: 9.11.2015 18:48
- Kontaktovat uživatele:
Re: SMOS a Proba-2
Výron koronární hmoty (z loňského února) pohledem družic Proba-2 & SOHO: