Stránka 1 z 16

Mars Express

PříspěvekNapsal: 13 říj 2010, 19:40
od Dugi
Sondu Mars Express se podařilo vynést do kosmu 2. Června 2003. Jako nosič byla použita raketa Sojuz-FG s horním stupněm Fregat. Když byla v prosinci 2003 navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu, mohlo se slavit – byla to totiž první evropská planetární sonda. A přitom vznikla velmi rychle. Inženýři totiž využili design využitý pro sondu Rosetta, která je Mars Express (MEX) velmi podobná. Jen tak mimochodem, sondou MEX se zase inspirovala sonda Venus Express.

Obrázek

Výbava sondy je velmi slušná a její přístroje si připsaly už několik velmi významných objevů.
HRSC(High Resolution Stereo Camera) – stereokamera a kamera s vysokým rozlišením. Na Zemi už poslala více než 4 000 fotografií s vysokým rozlišením a pomohla odhalit i polární záře.
OMEGA(Visible and Infrared Mineralogical Mapping Spectrometer) – spektrometr skenující povrch jak ve viditelné tak i v infračervené oblasti. V roce 2005 odhalil hydráty síry, křemíku a dalších minerálů.
MARSIS(Sub-surface Sounding Radar Altimeter) – dlouhovlnný radar zkoumá informace až do hloubky 5 kilometrů. V roce 2005 pomohl odhalit zásoby podpovrchového ledu.
PFS(Planetary Fourier Spectrometer) – Fourierovský spektrometr zkoumající atmosféru planety. Nad rovníkovou oblastí Arabia Terra odhalil stopy metanu (jen asi 10 částic z tisíců milionů). Metan přitom z atmosféry rychle mizí a musí být proto doplňován. Buďto díky vulkanismu nebo činností mikroorganismů. To samé platí i o objevu stop čpavku.
SPICAM (Ultraviolet and Infrared Atmospheric Spectrometer) – spektrometr zkoumající atmosféru v ultrafialovém a infračerveném spektru.
ASPERA (Energetic Neutral Atoms Analyser) – analyzátor neutrálních částic

Součástí sondy bylo i přistávací pouzdro Beagle2 (na počest Darwinovy lodi), které přistálo na Marsu v roce 2003. Z povrchu se ale už neozval. Pravděpodobně selhala kontrola měření výšky.

MEX navíc pomáhala přenášet data z americké sondy Phoenix, která v roce 2008 přistála na Marsu.

A nyní o sobě dala sonda MEX znovu znát. Analýzou jejich dat totiž vědci dospěli k velmi zajímavému objevu – marsovský měsíc Phobos možná vznikl stejně jako náš Měsíc odtržením hornin z rodné planety. Až doposud se předpokládalo, že Phobos byl pouhou planetkou, asteroidem, který před mnoha lety zachytila gravitace marsu a on se uchytil na jeho oběžné dráze. Bylo to proto, že světlo odražené Phobosem je podobné spektru asteroidů. Během průletu kolem měsíce sonda měřila jeho hustotu zajímavým způsobem – měřila odchylku od přímé dráhy. Jinými slovy zkoumala, jak moc měsíc dokáže ohnout dráhu sondy, tedy jak je hmotný. Výsledkem byla hustota pouze1860 kg/m3, což si vědci vysvětlují tak, že těleso vzniklo nedokonalým slepením hmoty a má v sobě lidově řečeno „díry“. Když se k tomu přidaly údaje z přístroje PFS, že spektroskopicky se minerály na Phobosu podobají silikátům na Marsu, začalys rodit dvě nové teorie jeho vzniku. První hovoří o tom, že Phobos vznikl nárazem cizího tělesa do Marsu. Exploze vyvrhla ohromné množství hmoty, které se na oběžné dráze začalo srážet až nakonec vznikl Phobos. Podle druhé verze vznikl spolu s Marsem i jeho měsíc, který ale slapové síly planety roztrhaly a ze zbytků se složil Phobos. Která z těchto variant bude pravdivá se zatím neví, ale odborníci stále nevylučují ani původní možnost, tedy gravitační zachycení cizího tělesa. Mnohem přesnější odpovědi na otázky kolem měsíce Phobos má přinést ruská mise Phobos-Grunt plánovaná na listopad 2011, která má na Zemi doručit vzorek z jeho povrchu. Článek o této plánované sondě se na fóru objeví za pár dní.

Mars Express

PříspěvekNapsal: 08 zář 2011, 18:05
od Daryl
Dnes jsem narazil na velice pěkný článek na stránkách planetary.cz - články o sondě Mars express se již tak často nevyskytují, proto si myslím, že stojí za to ho zde zmínit ;) http://www.planetary.cz/2011/09/vyschle-jezero-na-marsu/

Re: Mars Express

PříspěvekNapsal: 08 zář 2011, 19:40
od Dugi
Mars Express je opravdu taková Popelka, na kterou se (neprávem) zapomíná. Je to taky trochu způsobeno tím, že ESA nedbá tolik jako NASA na propagaci. Jsem proto moc rád, když se objeví nějaký článek o jakékoliv evropské sondě - aspoň lidí vidí, že se nečiní jen Američané.
Díky za přidání odkazu. ;)

Vodní pára na Marsu

PříspěvekNapsal: 02 říj 2011, 22:47
od Dugi
Sonda Mars Express odhalila v některých částech atmosféry Marsu až 100x více vodní páry, než se původně předkládalo. Voda ale na povrch nedopadne - jak už dobře víme, tak na Marsu neprší. Je to zřejmě proto, že v atmosféře chybí kumulační jádra, na kterých se tvoří kapky. Na Zemi zastávají tuto úlohu hlavně prachové částice. Myšlenka, že vhodným rozptýlením prachu v atmosféře by bylo možné vyvolat déšť je sice hodně zajímavá, nicméně docela vzdálená.
Nejvíce vody se nachází ve výšce 20 - 50 km nad povrchem Marsu - odhalil to přístroj SPICAM (Spectroscopy for Investigation of Characteristics of the Atmosphere of Mars) umístěný na sondě Mars Express. Ten snímal světlo ze Slunce, procházející skrz atmosféru během jeho západu, či východu.

Zdroj informací: Livingfuture.cz

Mars Express

PříspěvekNapsal: 03 lis 2011, 08:51
od tomas
Sonda Mars Express je momentálně nefunkční. Řídící středisko přerušilo veškerá vědecká pozorování. Stalo se tak po sérii přechodů 12Gb flashpaměti do tzv. safe módu. Tato velkokapacitní paměť ukládá veškerá vědecká a technická data před finálním odesláním na Zemi. První hlášení o problémech přišlo již v srpnu a další přicházely v čím dál kratších intervalech. Proto bylo rozhodnuto 16.října o dočasném přerušení mise.

Obrázek

Když se vědci pokoušeli obnovit normální provoz, sonda se jim opět přepnula do safe módu. Přešli proto na redundantní část paměťové jednotky, aby předešli dalším anomáliím, což ovšem problém nevyřešilo, neboť sonda přešla do safe módu zas. Vypadá to, že chyba je v komunikaci mezi oběma sub-systémy paměti.

Obnovit běžný provoz je pro vědce klíčové i z důvodu životnosti sondy. Toto přepínání do safe módu sebralo sondě tolik paliva jako normální provoz za půl roku. Sonda se totiž musí solárními panely neustále přesně orientovat na Slunce, aby v tomto režimu měla co nejvíce elektrické energie. Zatím má Mars Express paliva na 10 let, což by do plánovaného konce mise v roce 2014 mělo stačit.

Už se ale začíná blýskat na lepší časy jak uvedl Fred Jansen, manažer mise Mars Express, z posledního safe módu se sonda úspěšně dostala, když před tím vědci pozměnili software, který řídí uložení příkazů na palubě sondy před tím, než jsou provedeny. Zkouška pozorování proběhnuvší posledního října byla bez problémů a sonda zůstala v běžném režimu.

zdroj: spaceflightnow

Re: Mars Express

PříspěvekNapsal: 03 lis 2011, 09:54
od Dugi
Doufejme, že se jedná jen o SW problém. Tahle mise si zaslouží pokud možno co nejdelší fungování.

Re: Mars Express

PříspěvekNapsal: 06 pro 2011, 13:37
od tomas
Mars Express opět funguje a hned si připsal nový objev.
Jedná se zvláštnosti pohoří Phlegra Montes to se táhne severovýchodně od oblasti Elysium 30°až 50°severní šířky.
Toto pohoří není výsledkem vulkanických sil, nýbrž tektonických. Zdá se, že se na jeho finální podobě podílel ledovec. Ten svojí obrovskou vahou zformoval pohoří do dnešní podoby. Prakticky na všech svazích je vidět jeho působení. Je to velmi podobné procesům na Zemi. Navíc období to nemusí být nijak časově vzdálené. Dna impaktních kráterů vykazují stejné působení ledovce jako okolní horstva.
Obrázek
Obrázek
Voda z ledovce zřejmě nikam nezmizela. Radar sondy odhalil její velké zásoby pod povrchem. To by mohlo být příznivé pro budoucí lidskou výpravu.
Celý článek i s dalšími fotkami v HD můžete najít zde. Jeden je i ve 3D, tak využijete i své 3D brýle.
zdroj:ESA

Re: Mars Express

PříspěvekNapsal: 06 pro 2011, 14:38
od Dugi
První gratulace míří k sondě, že se vrátila do provozu.
Druhá gratulace je k objevu vody. I když se možná působením prostředí stačila chemicky změnit (rozložit, navázat na horniny a podobně, tak po přistání posádky by neměl být problém ji v nějaké menší laboratoři vrátit do původní podoby.

Re: Mars Express

PříspěvekNapsal: 06 pro 2011, 16:14
od rebus
Skvělý objev, téhle sondě opravdu fandím.

Re: Mars Express

PříspěvekNapsal: 08 úno 2012, 12:02
od tomas
Sonda Mars Express objevila silné důkazy pro potvrzení teorie o velkém pravěkém oceánu na severu Marsu.
Postaral se o ně radar MARSIS, který od roku 2005 nepřetržitě zkoumá složení materiálu a to až do hloubky 60-80 metrů pod povrch.
Obrázek
Pravděpodobné rozložení severního oceánu

Už dříve vědci objevili rysy, které připomínaly mořské břehy, ale až MARSIS potvrdil, že to skutečně břehy byly. Důkaz poskytl v podobě složení hornin na březích. Jedná se o nízkohustotní sedimenty, které nesou na sobě stopy po působení mořské vody. Navíc sem byly mořskou vodou dopraveny z jiných míst, o čemž svědčí i to, že se nacházejí pouze u povrchu.

A kdy a jak dlouho se vlastně oceán na Marsu nacházel? Doba jeho výskytu se odhaduje na pouhých několik milionů let, což zřejmě nestačilo životu k tomu, aby se nějak výrazně rozvinul. Jedna teorie situuje oceán do období před čtyřmi miliardami let, kdy převládalo teplejší období. Druhá teorie se přiklání ke třem miliardám let, kdy led na severním pólu roztál v důsledku geotermální činnosti a vzniklé odtokové kanály (dá se říci i řeky) přivedly vodu do oceánu z výše položených míst.

Konec oceánu zřejmě proběhl opětnou přeměnou části vody v led, který je nyní pod povrchem a díky nízkému tlaku částečně vypařením do atmosféry. Otázkou zůstává, kde ta vypařená voda je. O část se díky neexistenci magnetického pole mohlo postarat kosmické záření, které jí mohlo rozložit na základní prvky, ale stejně mají vědci pochybnosti, zda by takto bylo schopné zlikvidovat tak obrovskou masu vody.

Astrobiologové díky krátké existenci oceánu budou muset hledat důkazy o možném životě ve starším období, kdy bylo na Marsu příznivější klima po delší dobu. Takže se možná dočkáme objevu dalších oceánů a moří.

Vědci na zpracování údajů a vyvození všech těchto závěrů z pozorování sondy pracovali dva roky. Je to sice další kamínek do skládačky, ale jako tradičně, přinesl tento objev další množství otázek, na které je třeba najít odpovědi. Naštěstí sonda je nyní v dobré kondici, takže může poskytovat další cenná data.
zdroj:ESA