Mars Express
Napsal: 13.10.2010 19:40
Sondu Mars Express se podařilo vynést do kosmu 2. Června 2003. Jako nosič byla použita raketa Sojuz-FG s horním stupněm Fregat. Když byla v prosinci 2003 navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu, mohlo se slavit – byla to totiž první evropská planetární sonda. A přitom vznikla velmi rychle. Inženýři totiž využili design využitý pro sondu Rosetta, která je Mars Express (MEX) velmi podobná. Jen tak mimochodem, sondou MEX se zase inspirovala sonda Venus Express.
Výbava sondy je velmi slušná a její přístroje si připsaly už několik velmi významných objevů.
HRSC – (High Resolution Stereo Camera) – stereokamera a kamera s vysokým rozlišením. Na Zemi už poslala více než 4 000 fotografií s vysokým rozlišením a pomohla odhalit i polární záře.
OMEGA – (Visible and Infrared Mineralogical Mapping Spectrometer) – spektrometr skenující povrch jak ve viditelné tak i v infračervené oblasti. V roce 2005 odhalil hydráty síry, křemíku a dalších minerálů.
MARSIS – (Sub-surface Sounding Radar Altimeter) – dlouhovlnný radar zkoumá informace až do hloubky 5 kilometrů. V roce 2005 pomohl odhalit zásoby podpovrchového ledu.
PFS – (Planetary Fourier Spectrometer) – Fourierovský spektrometr zkoumající atmosféru planety. Nad rovníkovou oblastí Arabia Terra odhalil stopy metanu (jen asi 10 částic z tisíců milionů). Metan přitom z atmosféry rychle mizí a musí být proto doplňován. Buďto díky vulkanismu nebo činností mikroorganismů. To samé platí i o objevu stop čpavku.
SPICAM (Ultraviolet and Infrared Atmospheric Spectrometer) – spektrometr zkoumající atmosféru v ultrafialovém a infračerveném spektru.
ASPERA (Energetic Neutral Atoms Analyser) – analyzátor neutrálních částic
Součástí sondy bylo i přistávací pouzdro Beagle2 (na počest Darwinovy lodi), které přistálo na Marsu v roce 2003. Z povrchu se ale už neozval. Pravděpodobně selhala kontrola měření výšky.
MEX navíc pomáhala přenášet data z americké sondy Phoenix, která v roce 2008 přistála na Marsu.
A nyní o sobě dala sonda MEX znovu znát. Analýzou jejich dat totiž vědci dospěli k velmi zajímavému objevu – marsovský měsíc Phobos možná vznikl stejně jako náš Měsíc odtržením hornin z rodné planety. Až doposud se předpokládalo, že Phobos byl pouhou planetkou, asteroidem, který před mnoha lety zachytila gravitace marsu a on se uchytil na jeho oběžné dráze. Bylo to proto, že světlo odražené Phobosem je podobné spektru asteroidů. Během průletu kolem měsíce sonda měřila jeho hustotu zajímavým způsobem – měřila odchylku od přímé dráhy. Jinými slovy zkoumala, jak moc měsíc dokáže ohnout dráhu sondy, tedy jak je hmotný. Výsledkem byla hustota pouze1860 kg/m3, což si vědci vysvětlují tak, že těleso vzniklo nedokonalým slepením hmoty a má v sobě lidově řečeno „díry“. Když se k tomu přidaly údaje z přístroje PFS, že spektroskopicky se minerály na Phobosu podobají silikátům na Marsu, začalys rodit dvě nové teorie jeho vzniku. První hovoří o tom, že Phobos vznikl nárazem cizího tělesa do Marsu. Exploze vyvrhla ohromné množství hmoty, které se na oběžné dráze začalo srážet až nakonec vznikl Phobos. Podle druhé verze vznikl spolu s Marsem i jeho měsíc, který ale slapové síly planety roztrhaly a ze zbytků se složil Phobos. Která z těchto variant bude pravdivá se zatím neví, ale odborníci stále nevylučují ani původní možnost, tedy gravitační zachycení cizího tělesa. Mnohem přesnější odpovědi na otázky kolem měsíce Phobos má přinést ruská mise Phobos-Grunt plánovaná na listopad 2011, která má na Zemi doručit vzorek z jeho povrchu. Článek o této plánované sondě se na fóru objeví za pár dní.
Výbava sondy je velmi slušná a její přístroje si připsaly už několik velmi významných objevů.
HRSC – (High Resolution Stereo Camera) – stereokamera a kamera s vysokým rozlišením. Na Zemi už poslala více než 4 000 fotografií s vysokým rozlišením a pomohla odhalit i polární záře.
OMEGA – (Visible and Infrared Mineralogical Mapping Spectrometer) – spektrometr skenující povrch jak ve viditelné tak i v infračervené oblasti. V roce 2005 odhalil hydráty síry, křemíku a dalších minerálů.
MARSIS – (Sub-surface Sounding Radar Altimeter) – dlouhovlnný radar zkoumá informace až do hloubky 5 kilometrů. V roce 2005 pomohl odhalit zásoby podpovrchového ledu.
PFS – (Planetary Fourier Spectrometer) – Fourierovský spektrometr zkoumající atmosféru planety. Nad rovníkovou oblastí Arabia Terra odhalil stopy metanu (jen asi 10 částic z tisíců milionů). Metan přitom z atmosféry rychle mizí a musí být proto doplňován. Buďto díky vulkanismu nebo činností mikroorganismů. To samé platí i o objevu stop čpavku.
SPICAM (Ultraviolet and Infrared Atmospheric Spectrometer) – spektrometr zkoumající atmosféru v ultrafialovém a infračerveném spektru.
ASPERA (Energetic Neutral Atoms Analyser) – analyzátor neutrálních částic
Součástí sondy bylo i přistávací pouzdro Beagle2 (na počest Darwinovy lodi), které přistálo na Marsu v roce 2003. Z povrchu se ale už neozval. Pravděpodobně selhala kontrola měření výšky.
MEX navíc pomáhala přenášet data z americké sondy Phoenix, která v roce 2008 přistála na Marsu.
A nyní o sobě dala sonda MEX znovu znát. Analýzou jejich dat totiž vědci dospěli k velmi zajímavému objevu – marsovský měsíc Phobos možná vznikl stejně jako náš Měsíc odtržením hornin z rodné planety. Až doposud se předpokládalo, že Phobos byl pouhou planetkou, asteroidem, který před mnoha lety zachytila gravitace marsu a on se uchytil na jeho oběžné dráze. Bylo to proto, že světlo odražené Phobosem je podobné spektru asteroidů. Během průletu kolem měsíce sonda měřila jeho hustotu zajímavým způsobem – měřila odchylku od přímé dráhy. Jinými slovy zkoumala, jak moc měsíc dokáže ohnout dráhu sondy, tedy jak je hmotný. Výsledkem byla hustota pouze1860 kg/m3, což si vědci vysvětlují tak, že těleso vzniklo nedokonalým slepením hmoty a má v sobě lidově řečeno „díry“. Když se k tomu přidaly údaje z přístroje PFS, že spektroskopicky se minerály na Phobosu podobají silikátům na Marsu, začalys rodit dvě nové teorie jeho vzniku. První hovoří o tom, že Phobos vznikl nárazem cizího tělesa do Marsu. Exploze vyvrhla ohromné množství hmoty, které se na oběžné dráze začalo srážet až nakonec vznikl Phobos. Podle druhé verze vznikl spolu s Marsem i jeho měsíc, který ale slapové síly planety roztrhaly a ze zbytků se složil Phobos. Která z těchto variant bude pravdivá se zatím neví, ale odborníci stále nevylučují ani původní možnost, tedy gravitační zachycení cizího tělesa. Mnohem přesnější odpovědi na otázky kolem měsíce Phobos má přinést ruská mise Phobos-Grunt plánovaná na listopad 2011, která má na Zemi doručit vzorek z jeho povrchu. Článek o této plánované sondě se na fóru objeví za pár dní.