Rosetta
Napsal: 11.7.2010 13:13
Sonda Rosetta odstartovala na špičce nosné rakety Ariane 5 z kosmodromu Kourou 2.3.2004. Jejím cílem je periodická kometa67P/ Churyumov-Gerasimenko, ke které má dorazit v roce 2014 a na její povrch má vysadit malé průzkumné pouzdro Philae. Zajímavé je, že původně měla sonda zkoumat kometu 46P/Wirtanen, jenomže měsíc před startem došlo k havárii nosné rakety Ariane 5 a další starty nebyly možné, dokud se neodhalí příčina. Když už bylo vše v pořádku, nebyla už cílová kometa v dobrém úhlu se Zemí a letoví inženýři museli vybrat nový cíl – a tím je již zmíněná kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko.
Sonda Rosetta získává energii ze dvou solárních panelů, jejichž rozpětí činí 32 metrů. Navíc je vybavena akumulátory a 24 malými motorky pro korekci dráhy. Na její palubě najdeme kromě pouzdra Philae i další zajímavé přístroje. Za všechny jmenujme hlavně citlivý zobrazovací systém OSIRIS, nebo širokoúhlou kameru WAC.
Dosavadní let sondy byl velmi zajímavý. Tři dny po startu se sonda vymanila ze zemského gravitačního pole a letěla po heliocentrické dráze nedaleko od Země. K té se po roce přiblížila, aby ji gravitace naší planety vystřelila k Marsu. Jeho povrch sonda detailně prozkoumala během průletu 27.2.2007 a zaměřila se i na jeho měsíc Phobos. Gravitace Marsu ohnula letovou dráhu sondy a navedla ji zpět k Zemi. Tu minula 13.11.2007 ve vzdálenosti 5301 km od povrchu. V září 2008 sonda proletěla kolem planetky Šteins, kterou také důkladně zmapovala a nasnímkovala.
Další významný moment přišel včera. Sonda Rosetta proletěla kolem planetky Lutetia ve vzdálenosti 3 162 km a na Zemi poslala její krásné snímky.
↑ Planetka Lutetia vyfocená z poměrně velké vzdálenosti (v pozadí je vidět planeta Saturn)
Další překrásná fotografie ve velkém rozlišení (až 4000 px na šířku) najdete na oficiálním webu sondy Rosetta. Snímky mají velkou kvalitu – rozlišení dosahuje až 60 m/pixel. Sonda minula Lutetii rychlostí 15 km/s. Planetka Lutetia má v nejširším místě průměr asi 130 km.
Za rok sondu čeká uvedení do režimu hibernace, ze které se Rosetta probere až po dva a půl letech. Pak se už začne připravovat na svůj hlavní úkol.
Sonda Rosetta získává energii ze dvou solárních panelů, jejichž rozpětí činí 32 metrů. Navíc je vybavena akumulátory a 24 malými motorky pro korekci dráhy. Na její palubě najdeme kromě pouzdra Philae i další zajímavé přístroje. Za všechny jmenujme hlavně citlivý zobrazovací systém OSIRIS, nebo širokoúhlou kameru WAC.
Dosavadní let sondy byl velmi zajímavý. Tři dny po startu se sonda vymanila ze zemského gravitačního pole a letěla po heliocentrické dráze nedaleko od Země. K té se po roce přiblížila, aby ji gravitace naší planety vystřelila k Marsu. Jeho povrch sonda detailně prozkoumala během průletu 27.2.2007 a zaměřila se i na jeho měsíc Phobos. Gravitace Marsu ohnula letovou dráhu sondy a navedla ji zpět k Zemi. Tu minula 13.11.2007 ve vzdálenosti 5301 km od povrchu. V září 2008 sonda proletěla kolem planetky Šteins, kterou také důkladně zmapovala a nasnímkovala.
Další významný moment přišel včera. Sonda Rosetta proletěla kolem planetky Lutetia ve vzdálenosti 3 162 km a na Zemi poslala její krásné snímky.
↑ Planetka Lutetia vyfocená z poměrně velké vzdálenosti (v pozadí je vidět planeta Saturn)
Další překrásná fotografie ve velkém rozlišení (až 4000 px na šířku) najdete na oficiálním webu sondy Rosetta. Snímky mají velkou kvalitu – rozlišení dosahuje až 60 m/pixel. Sonda minula Lutetii rychlostí 15 km/s. Planetka Lutetia má v nejširším místě průměr asi 130 km.
Za rok sondu čeká uvedení do režimu hibernace, ze které se Rosetta probere až po dva a půl letech. Pak se už začne připravovat na svůj hlavní úkol.