Stránka 3 z 7

Re: Planetární stezka údolím Vltavy

PříspěvekNapsal: 03 led 2018, 12:38
od lamid
Samozrejme je to vec názoru.

Ja ale budem svoje deti učiť, že Slnko nemá rotáciu 25,4 dňa, ale jeho horná vrstva rotuje od 25 do 35 dní.
http://www.imagehosting.cz/images/sunrotatio.png

Obrázek

Re: Planetární stezka údolím Vltavy

PříspěvekNapsal: 03 led 2018, 12:43
od Pospíšil
lamid píše:Ja ale budem svoje deti učiť, že Slnko nemá rotáciu 25,4 dňa, ale jeho horná vrstva rotuje od 25 do 35 dní.

Nic proti. Snad si to vaše děti v té záplavě dalších informací dokážou zapamatovat. :)

Re: Planetární stezka údolím Vltavy

PříspěvekNapsal: 03 led 2018, 12:58
od lamid
Pospíšil píše:Nic proti. Snad si to vaše děti v té záplavě dalších informací dokážou zapamatovat. :)

čísla si nezapamätajú.
Hlavne nech si spomenú, že nerotuje ako celok, ako pevné telesá,
ale rôzne vrstvy rotujú inak.

Re: Planetární stezka údolím Vltavy

PříspěvekNapsal: 03 led 2018, 13:07
od Sajri
lamid píše:Ja ale budem svoje deti učiť, že Slnko nemá rotáciu 25,4 dňa, ale jeho horná vrstva rotuje od 25 do 35 dní.


A řeknete jim taky, který "den" máte na mysli? Den jako 86400 sekund SI, nebo střední sluneční den (k jaké epoše?), nebo jiný den? To už je samozřejmě lehká ironie, ale chci tím jen říct, že vždy se najde nějaký šťoural, který vás začne chytat za slovo. Pro Vás jsem šťoural já, a Vy jste zase šťoural pro ostatní :-).

Re: Planetární stezka údolím Vltavy

PříspěvekNapsal: 03 led 2018, 13:14
od lamid
Sajri píše: Pro Vás jsem šťoural já, a Vy jste zase šťoural pro ostatní :-).

:palec nahoru:

Re: Planetární stezka údolím Vltavy

PříspěvekNapsal: 04 led 2018, 00:20
od MaG
Díky za vysvětlení, v kontextu údajů u dalších planet by ty dny nebo hodiny dávaly taky smysl. Pokud by to šlo, asi by tam měly být oba časové údaje, protože u Venuše jsou i dny skoro málo :-)

Re: Planetární stezka údolím Vltavy

PříspěvekNapsal: 04 led 2018, 18:03
od Sajri
Už jsem možná trochu OT, nicméně pokud chceme vyjádřit jakousi "střední" rotaci libovolného objektu jediným číslem, nabízí se podíl celkového momentu hybnosti a celkového momentu setrvačnosti (což v případě tuhého tělesa rotujícího kolem pevné osy se rovná přesně úhlové rotační frekvenci). Tento podíl totiž zohledňuje i to, jak rotuje nitro a ne jenom povrch (což jsou čísla, s nimiž se zde operovalo dosud). Oba momenty se zrovna pro Slunce určují dost obtížně, nicméně použitím posledních odvozených hodnot, které se mi podařilo dohledat, vychází takto určená "střední" perioda jeho rotace na 22.57 dne.

Re: Planetární stezka údolím Vltavy

PříspěvekNapsal: 04 led 2018, 18:53
od lamid
Dalo by sa to viac rozviesť?

Tiež som uvažoval nad jedným číslom rotácie.
Rozdeliť Slnko na jadro, radiačnú zónu, konvektívnú a plášť trebárs na 3 časti, teda celkom 5 častí.
To by snáď šlo.

Re: Planetární stezka údolím Vltavy

PříspěvekNapsal: 04 led 2018, 19:20
od Pospíšil
lamid píše:A ešte k tomu Slnko nerotuje ako celok, ale rotácia je variabilná podľa zemepisnej šírky, hĺbky a času.
Uvádzaná doba 609 hodín je 25,38 dňa na zemepisnej šírke 26°.
Na rovníku je 24,47 dňa.
Na póloch cca 35.
Tak neviem, či uvádzať jeden udaj, nie je zavádzajúce pre laikov.

Wiki uvádí právě těch 25,38 dne (609 hod) jako Carringtonovu siderickou rotační periodu (vůči hvězdám), jež byla změřena podle rotace slunečních skvrn kolem roku 1850. https://en.m.wikipedia.org/wiki/Solar_r ... n_rotation

Aktuální cedulka s chybou

http://www.hvezdolet.cz/planetarni%20stezka/1.JPG


Další cedulky můžete zkouknout tady: http://www.hvezdolet.cz/planetarnistezka.htm

Re: Planetární stezka údolím Vltavy

PříspěvekNapsal: 04 led 2018, 20:36
od Sajri
lamid píše:Dalo by sa to viac rozviesť?


Nevím kterou část mám rozvést, tak rozvedu všechny a omlouvám se předem, kdyby měl někdo pocit, že z něj dělám hloupého :-).

Moment setrvačnosti (I) vyjadřuje, jak je hmota tělesa rozložena vůči ose rotace (čím dál od osy, tím větší I). Současně vyjadřuje, jak moc se těleso brání změně rotačního stavu (neboli jak moc velký impuls musíme vynaložit na to, aby se rotační stav změnil).
Moment hybnosti (L) pak vyjadřuje samotnou míru toho rotačního stavu. Pro tuhé těleso rotující okolo pevné osy (čímž se míní osa, která se nehýbe v prostoru ani v tělese) je přímo definován pomocí jednoduchého vztahu L = omega x I, kde omega je úhlová rotační frekvence. Takže pokud pro nějaké tuhé těleso známe I a L, dá se určit omega jako podíl těchto dvou hodnot.
I a L jsou také definovány pro netuhá tělesa. V případě I ta "netuhost" nehraje roli, jde jen o to, jak je (momentálně) rozložená hmota. S L už je to složitější, v případě nehomogenní rotace je třeba integrovat L přes všechny části tělesa.
Jak se určují L a I pro Slunce netuším, ale předpokládám, že z modelů toho, jak je hmota uvnitř Slunce rozložená a jak rotuje. Takže v žádném případě se nedá říct, že by šlo o hodnoty, které se dají nějak změřit přímo.

(Znalost momentu hybnosti Slunce je ale fyzikálně důležitá, protože zákon zachování momentu hybnosti vyžaduje, aby se jeho hodnota neměnila, což má významné důsledky jak pro modelování toho, jak se bude vývoj Slunce ubírat do budoucna, a také jeho minulosti až do jeho vzniku).

A když se vrátím k původní otázce "jedné periody": když zkrátka podělíme L/I pro Slunce, dostaneme jakousi hodnotu omega (v rad/s), což převedeno na rotační periodu ve dnech dává těch 22.57 dne. Tato hodnota v podstatě říká, jakou rotační periodu by mělo Slunce, kdyby náhle "zmrzlo" na tuhé těleso. Jeho moment setrvačnosti by se nezměnil (rozložení hmoty vůči ose rotace by zůstalo stejné) a moment hybnosti se změnit nemůže kvůli zákonu zachování.