Planetární stezka údolím Vltavy

Tady můžete debatovat o tom jak popularizovat kosmonautiku. Můžete hodnotit již existující projekty, nebo sami navrhovat nové.

Re: Planetární stezka údolím Vltavy

Příspěvekod lamid » 03 led 2018, 12:38

Samozrejme je to vec názoru.

Ja ale budem svoje deti učiť, že Slnko nemá rotáciu 25,4 dňa, ale jeho horná vrstva rotuje od 25 do 35 dní.
http://www.imagehosting.cz/images/sunrotatio.png

Obrázek
"Naše cnosti a naše vady sú neoddeliteľné ako sila a hmota, keď ich oddelíte človek prestane existovať."
Nikola Tesla

lamid58.blogspot.sk
lamid
Zkušený vesmírný veterán
Zkušený vesmírný veterán
 
Příspěvky: 1022
Registrován: 25 črc 2013, 00:22

Re: Planetární stezka údolím Vltavy

Příspěvekod Pospíšil » 03 led 2018, 12:43

lamid píše:Ja ale budem svoje deti učiť, že Slnko nemá rotáciu 25,4 dňa, ale jeho horná vrstva rotuje od 25 do 35 dní.

Nic proti. Snad si to vaše děti v té záplavě dalších informací dokážou zapamatovat. :)
---


"Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand." Neil Armstrong
Uživatelský avatar
Pospíšil
Zkušený vesmírný veterán
Zkušený vesmírný veterán
 
Příspěvky: 3853
Registrován: 22 črc 2012, 19:00
Bydliště: Pardubice

Re: Planetární stezka údolím Vltavy

Příspěvekod lamid » 03 led 2018, 12:58

Pospíšil píše:Nic proti. Snad si to vaše děti v té záplavě dalších informací dokážou zapamatovat. :)

čísla si nezapamätajú.
Hlavne nech si spomenú, že nerotuje ako celok, ako pevné telesá,
ale rôzne vrstvy rotujú inak.
"Naše cnosti a naše vady sú neoddeliteľné ako sila a hmota, keď ich oddelíte človek prestane existovať."
Nikola Tesla

lamid58.blogspot.sk
lamid
Zkušený vesmírný veterán
Zkušený vesmírný veterán
 
Příspěvky: 1022
Registrován: 25 črc 2013, 00:22

Re: Planetární stezka údolím Vltavy

Příspěvekod Sajri » 03 led 2018, 13:07

lamid píše:Ja ale budem svoje deti učiť, že Slnko nemá rotáciu 25,4 dňa, ale jeho horná vrstva rotuje od 25 do 35 dní.


A řeknete jim taky, který "den" máte na mysli? Den jako 86400 sekund SI, nebo střední sluneční den (k jaké epoše?), nebo jiný den? To už je samozřejmě lehká ironie, ale chci tím jen říct, že vždy se najde nějaký šťoural, který vás začne chytat za slovo. Pro Vás jsem šťoural já, a Vy jste zase šťoural pro ostatní :-).
Sajri
Zájemce o vesmír
Zájemce o vesmír
 
Příspěvky: 81
Registrován: 21 bře 2017, 15:40
Bydliště: Ondřejov

Re: Planetární stezka údolím Vltavy

Příspěvekod lamid » 03 led 2018, 13:14

Sajri píše: Pro Vás jsem šťoural já, a Vy jste zase šťoural pro ostatní :-).

:palec nahoru:
"Naše cnosti a naše vady sú neoddeliteľné ako sila a hmota, keď ich oddelíte človek prestane existovať."
Nikola Tesla

lamid58.blogspot.sk
lamid
Zkušený vesmírný veterán
Zkušený vesmírný veterán
 
Příspěvky: 1022
Registrován: 25 črc 2013, 00:22

Re: Planetární stezka údolím Vltavy

Příspěvekod MaG » 04 led 2018, 00:20

Díky za vysvětlení, v kontextu údajů u dalších planet by ty dny nebo hodiny dávaly taky smysl. Pokud by to šlo, asi by tam měly být oba časové údaje, protože u Venuše jsou i dny skoro málo :-)
Uživatelský avatar
MaG
Zkušený vesmírný veterán
Zkušený vesmírný veterán
 
Příspěvky: 1146
Registrován: 02 srp 2012, 22:10
Bydliště: Jablonec nad Nisou

Re: Planetární stezka údolím Vltavy

Příspěvekod Sajri » 04 led 2018, 18:03

Už jsem možná trochu OT, nicméně pokud chceme vyjádřit jakousi "střední" rotaci libovolného objektu jediným číslem, nabízí se podíl celkového momentu hybnosti a celkového momentu setrvačnosti (což v případě tuhého tělesa rotujícího kolem pevné osy se rovná přesně úhlové rotační frekvenci). Tento podíl totiž zohledňuje i to, jak rotuje nitro a ne jenom povrch (což jsou čísla, s nimiž se zde operovalo dosud). Oba momenty se zrovna pro Slunce určují dost obtížně, nicméně použitím posledních odvozených hodnot, které se mi podařilo dohledat, vychází takto určená "střední" perioda jeho rotace na 22.57 dne.
Sajri
Zájemce o vesmír
Zájemce o vesmír
 
Příspěvky: 81
Registrován: 21 bře 2017, 15:40
Bydliště: Ondřejov

Re: Planetární stezka údolím Vltavy

Příspěvekod lamid » 04 led 2018, 18:53

Dalo by sa to viac rozviesť?

Tiež som uvažoval nad jedným číslom rotácie.
Rozdeliť Slnko na jadro, radiačnú zónu, konvektívnú a plášť trebárs na 3 časti, teda celkom 5 častí.
To by snáď šlo.
"Naše cnosti a naše vady sú neoddeliteľné ako sila a hmota, keď ich oddelíte človek prestane existovať."
Nikola Tesla

lamid58.blogspot.sk
lamid
Zkušený vesmírný veterán
Zkušený vesmírný veterán
 
Příspěvky: 1022
Registrován: 25 črc 2013, 00:22

Re: Planetární stezka údolím Vltavy

Příspěvekod Pospíšil » 04 led 2018, 19:20

lamid píše:A ešte k tomu Slnko nerotuje ako celok, ale rotácia je variabilná podľa zemepisnej šírky, hĺbky a času.
Uvádzaná doba 609 hodín je 25,38 dňa na zemepisnej šírke 26°.
Na rovníku je 24,47 dňa.
Na póloch cca 35.
Tak neviem, či uvádzať jeden udaj, nie je zavádzajúce pre laikov.

Wiki uvádí právě těch 25,38 dne (609 hod) jako Carringtonovu siderickou rotační periodu (vůči hvězdám), jež byla změřena podle rotace slunečních skvrn kolem roku 1850. https://en.m.wikipedia.org/wiki/Solar_r ... n_rotation

Aktuální cedulka s chybou

http://www.hvezdolet.cz/planetarni%20stezka/1.JPG


Další cedulky můžete zkouknout tady: http://www.hvezdolet.cz/planetarnistezka.htm
---


"Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand." Neil Armstrong
Uživatelský avatar
Pospíšil
Zkušený vesmírný veterán
Zkušený vesmírný veterán
 
Příspěvky: 3853
Registrován: 22 črc 2012, 19:00
Bydliště: Pardubice

Re: Planetární stezka údolím Vltavy

Příspěvekod Sajri » 04 led 2018, 20:36

lamid píše:Dalo by sa to viac rozviesť?


Nevím kterou část mám rozvést, tak rozvedu všechny a omlouvám se předem, kdyby měl někdo pocit, že z něj dělám hloupého :-).

Moment setrvačnosti (I) vyjadřuje, jak je hmota tělesa rozložena vůči ose rotace (čím dál od osy, tím větší I). Současně vyjadřuje, jak moc se těleso brání změně rotačního stavu (neboli jak moc velký impuls musíme vynaložit na to, aby se rotační stav změnil).
Moment hybnosti (L) pak vyjadřuje samotnou míru toho rotačního stavu. Pro tuhé těleso rotující okolo pevné osy (čímž se míní osa, která se nehýbe v prostoru ani v tělese) je přímo definován pomocí jednoduchého vztahu L = omega x I, kde omega je úhlová rotační frekvence. Takže pokud pro nějaké tuhé těleso známe I a L, dá se určit omega jako podíl těchto dvou hodnot.
I a L jsou také definovány pro netuhá tělesa. V případě I ta "netuhost" nehraje roli, jde jen o to, jak je (momentálně) rozložená hmota. S L už je to složitější, v případě nehomogenní rotace je třeba integrovat L přes všechny části tělesa.
Jak se určují L a I pro Slunce netuším, ale předpokládám, že z modelů toho, jak je hmota uvnitř Slunce rozložená a jak rotuje. Takže v žádném případě se nedá říct, že by šlo o hodnoty, které se dají nějak změřit přímo.

(Znalost momentu hybnosti Slunce je ale fyzikálně důležitá, protože zákon zachování momentu hybnosti vyžaduje, aby se jeho hodnota neměnila, což má významné důsledky jak pro modelování toho, jak se bude vývoj Slunce ubírat do budoucna, a také jeho minulosti až do jeho vzniku).

A když se vrátím k původní otázce "jedné periody": když zkrátka podělíme L/I pro Slunce, dostaneme jakousi hodnotu omega (v rad/s), což převedeno na rotační periodu ve dnech dává těch 22.57 dne. Tato hodnota v podstatě říká, jakou rotační periodu by mělo Slunce, kdyby náhle "zmrzlo" na tuhé těleso. Jeho moment setrvačnosti by se nezměnil (rozložení hmoty vůči ose rotace by zůstalo stejné) a moment hybnosti se změnit nemůže kvůli zákonu zachování.
Sajri
Zájemce o vesmír
Zájemce o vesmír
 
Příspěvky: 81
Registrován: 21 bře 2017, 15:40
Bydliště: Ondřejov

PředchozíDalší

Zpět na Popularizace vesmíru

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník