Vesmírné dotazy
Napsal: 16.12.2013 19:17
Opravdu velmi dlouho jsem se rozmýšlel, jestli mám na fóru tohle vlákno zakládat. Oč jde? Spravuji FB profil Dobývání vesmíru, kde máme už skoro 7 500 fanoušků (kdo chcete, přidejte se ). Od uživatelů mi často chodí zvídavé dotazy, které se točí kolem všeho možného. A tak jsem se rozhodl, že rozjedu nový nepravidelný pořad, ve kterém budu před kamerou odpovídat na dotazy, které mi diváci pošlou. Důvody založení byly následující:
1) Odpovědi by mohly zajímat i jiné fanoušky než jen tazatele samotného.
2) Některé odpovědi jsou dlouhé a psát se s nimi je na dlouho.
3) Jelikož v pořadu mluvím bez přípravy "z patra", tak nezastírám, že jedním z důvodů byla i moje snaha o zlepšování vlastního projevu, což bych mohl v budoucnu zúročit např. při přednáškách.
Původně měly být Vesmírné dotazy určené pouze pro fanoušky na Facebooku, protože jsem si myslel, že uživatele fóra pořad zajímat nebude. Nicméně jsem v posledních dnech dostal hned několik dotazů, proč se o Vesmírných dotazech na fóru nikde nemluví. Dlouho jsem přemýšlel, zda video zveřejnit, nebo ne. Nakonec jsem se rozhodl, že do toho půjdu. Samozřejmě moc dobře vím, že pořad není dokonalý a dalo by se toho na něm hodně zlepšit.
Po zveřejnění prvního dílu jsem dostal od fanoušků hodně rad a tipů, co zlepšit. Ve druhém díle jsem se některé z nich pokusil aplikovat - některé úspěšně, jiné trochu méně. V tomto příspěvku tedy zveřejním první díl Vesmírných dotazů. Druhý díl už je na Streamu a bude zveřejněný v nejbližších hodinách. Pokud tedy máte volnou půlhodinu, můžete se na první díl podívat. A pokud chcete, tak i napište svůj názor.
Seznam dotazů (tak jak mi přišly) i s časy, kdy začíná odpověď:
1) SuperRAPIT (1:36)
Proč ta Indická sonda postupně zrychlovala a ne, že nezrychlila najednou? Jaké to mělo výhody?
2) SuperRAPIT (5:49)
V jednom simulátoru jsem si udělal test a vyšlo mě že raketa, u které neberu ohled na přetížení (má více, než 20g) se dostane dále a rychlejší bude při vyprchání paliva, než raketa, která měla maximální přetížení méně, než 20g. Je to pravda? (raketa letěla pořád kolmo k povrchu)
3) SuperRAPIT (7:51)
Co všechno musím mít a udělat, abych si mohl udělat na Krušných horách český kosmodrom?
4) SuperRAPIT (11:10)
Plánuje se vytvořit nový typ Pegasusu, který by měl větší nosnost a plánuje se k němu udělat extra silné letadlo?
5) SuperRAPIT (14:09)
Kolik tak stojí vývoj nějaké rakety nosností do 30 TUN?
6) SuperRAPIT (15:53)
Jestli znáš německý simulator Orbiter Space Flight Simulator 2010, tak tam problém, jak dlouho musím mít brzdící zážeh raketoplánu a při jakém úhlu? A při jakém úhlu mám vstoupit do atmosféry? Jenom, že asi 6x vstoupím a vystoupím pomocí vztlaku z atmosféry, než konečně přistanu
7) vojta.kolencik (18:20)
Dřive jak už každý ví se at už na oběžnou drahu nebo na Měsíc letalo v kosmických lodích na špičkach těžkych nosiču,poté se vývoj k cestě do vesmíru otočil k raketoplanum a v současnosti se vracíme opět k tehdejší myšlence,,tet se dostavam k mojí otazce na kterou asi není snadne odpovědět ,ale zkusím to,jestli mame nějakou představu jak budou vypadat lety do vesmíru at už jen na oběžnou drahu Země nebo meziplanetarní lety v budoucnu.Članky o tom ,že kosmicke lodě budou vypadat jako ze Star treku a s warp pohonem (kdyby to tak bylo nestěžoval bych si ) se mi nechce věřit,vzato z nadsazkou.Když si uvědomím jaky problem je jen třeba vyroba a uskladnění antihmoty..je to všecko hodně daleka budoucnost a tak nemuže naše technika zustat v tomhle obraze a myšlence stejna do delši budoucnosti.
8) jirkov (22:39)
Proč se planety a galaxie točí kolem své osy
9) LUKAS KROCA (25:03)
Chtěl bych se zeptat proč hvězdy blikají. Uvažuji nad tím už dlouho, snažím se na internetu nalézt odpověď, ale příliš mi to všechno nedává smysl. Moc bych si přál, aby mi to někdo už objasnil.
Dříve jsem si myslel, že je to způsobené erupcemi na hvězdách, ale od teorii mi vyvrátilo Slunce, které by tedy muselo ohromě blikat(a nebliká). Navíc se mi zdá celá myšlenka o tak velkých a frekvenčních erupcích hodně přehnaná.
Myslel jsem si, že za to může atmosféra(což tvrdí i internet), teorii mi ale vyvrátili planety SS a Slunce, které neblikají (Venuši jsem párkrát viděl velmi nepatrně blikat-bylo to ale v podvečer když byla nad horizontem a jednalo se o úplně jiné blikání) a přitom jsou za zem. atmosférou...
To mě dovedlo k myšlence, kterou jsem si udržel zatím nejdéle; Je to způsobeno vzdáleností; objekty za slun. soustavou blikají a ve SS ne.Představoval jsem si , jak si světlo razí i desítky let cestu od hvězdy k nám;že za tu dobu musí určitě narážet na překážky(temná hmota, gravitace těles, černá díra v trajektorii,...) nebo na různě hustá média(řídký mezihvězdný prostor, ...), která ho všelijak ohýbají lámou a udávají mu zdánlivou barvu něco jak u krystalu diamantu(která se rychle mění- červená, modrá,...) ...
Teorii Doplerova efektu jsem zde , při posuzování rychle frekvenčního blikání vyloučil(hvězdy by museli mít stálou barvu v závislosti na tom jestli se přibližují(modrou) nebo oddalují(červenou). Avšak napadlo mě, že když kolem hvězdy obíhají ,,Horké jupitery´´, nebo i míň vlivná tělesa - působením jejich gravitace se hvězda pokyvuje tak a zpět(známá věc). teorii mi ale vyvrátilo to , že by hvězdy blikali většinou ultrapomalu nebo že by možná muselo blikat i naše slunce.
Napadli mě také různé kombinace všech těchto teorií, ale jsou to jen hypotézy a moc bych chtěl mít jasno o pravdě..
Na internetu píší všude atmosféra, atmosféra, scintilace, ...četl jsem si to, ikdyž jsem toho zas tolik nevyhledal, těžko se to hledá... v různých diskuzních stránkách jsem narazil na lidi, co by to také rádi věděli , jeden z nich dokonce psal že k vůli tomu volal do hvězdárny a tam mu řekli, že za to může atmosféra... Moc se mi to pořád nezdá... V tom případě by měl blikat i takový Jupiter,... vše co je za naší atmosférou.
1) Odpovědi by mohly zajímat i jiné fanoušky než jen tazatele samotného.
2) Některé odpovědi jsou dlouhé a psát se s nimi je na dlouho.
3) Jelikož v pořadu mluvím bez přípravy "z patra", tak nezastírám, že jedním z důvodů byla i moje snaha o zlepšování vlastního projevu, což bych mohl v budoucnu zúročit např. při přednáškách.
Původně měly být Vesmírné dotazy určené pouze pro fanoušky na Facebooku, protože jsem si myslel, že uživatele fóra pořad zajímat nebude. Nicméně jsem v posledních dnech dostal hned několik dotazů, proč se o Vesmírných dotazech na fóru nikde nemluví. Dlouho jsem přemýšlel, zda video zveřejnit, nebo ne. Nakonec jsem se rozhodl, že do toho půjdu. Samozřejmě moc dobře vím, že pořad není dokonalý a dalo by se toho na něm hodně zlepšit.
Po zveřejnění prvního dílu jsem dostal od fanoušků hodně rad a tipů, co zlepšit. Ve druhém díle jsem se některé z nich pokusil aplikovat - některé úspěšně, jiné trochu méně. V tomto příspěvku tedy zveřejním první díl Vesmírných dotazů. Druhý díl už je na Streamu a bude zveřejněný v nejbližších hodinách. Pokud tedy máte volnou půlhodinu, můžete se na první díl podívat. A pokud chcete, tak i napište svůj názor.
Seznam dotazů (tak jak mi přišly) i s časy, kdy začíná odpověď:
1) SuperRAPIT (1:36)
Proč ta Indická sonda postupně zrychlovala a ne, že nezrychlila najednou? Jaké to mělo výhody?
2) SuperRAPIT (5:49)
V jednom simulátoru jsem si udělal test a vyšlo mě že raketa, u které neberu ohled na přetížení (má více, než 20g) se dostane dále a rychlejší bude při vyprchání paliva, než raketa, která měla maximální přetížení méně, než 20g. Je to pravda? (raketa letěla pořád kolmo k povrchu)
3) SuperRAPIT (7:51)
Co všechno musím mít a udělat, abych si mohl udělat na Krušných horách český kosmodrom?
4) SuperRAPIT (11:10)
Plánuje se vytvořit nový typ Pegasusu, který by měl větší nosnost a plánuje se k němu udělat extra silné letadlo?
5) SuperRAPIT (14:09)
Kolik tak stojí vývoj nějaké rakety nosností do 30 TUN?
6) SuperRAPIT (15:53)
Jestli znáš německý simulator Orbiter Space Flight Simulator 2010, tak tam problém, jak dlouho musím mít brzdící zážeh raketoplánu a při jakém úhlu? A při jakém úhlu mám vstoupit do atmosféry? Jenom, že asi 6x vstoupím a vystoupím pomocí vztlaku z atmosféry, než konečně přistanu
7) vojta.kolencik (18:20)
Dřive jak už každý ví se at už na oběžnou drahu nebo na Měsíc letalo v kosmických lodích na špičkach těžkych nosiču,poté se vývoj k cestě do vesmíru otočil k raketoplanum a v současnosti se vracíme opět k tehdejší myšlence,,tet se dostavam k mojí otazce na kterou asi není snadne odpovědět ,ale zkusím to,jestli mame nějakou představu jak budou vypadat lety do vesmíru at už jen na oběžnou drahu Země nebo meziplanetarní lety v budoucnu.Članky o tom ,že kosmicke lodě budou vypadat jako ze Star treku a s warp pohonem (kdyby to tak bylo nestěžoval bych si ) se mi nechce věřit,vzato z nadsazkou.Když si uvědomím jaky problem je jen třeba vyroba a uskladnění antihmoty..je to všecko hodně daleka budoucnost a tak nemuže naše technika zustat v tomhle obraze a myšlence stejna do delši budoucnosti.
8) jirkov (22:39)
Proč se planety a galaxie točí kolem své osy
9) LUKAS KROCA (25:03)
Chtěl bych se zeptat proč hvězdy blikají. Uvažuji nad tím už dlouho, snažím se na internetu nalézt odpověď, ale příliš mi to všechno nedává smysl. Moc bych si přál, aby mi to někdo už objasnil.
Dříve jsem si myslel, že je to způsobené erupcemi na hvězdách, ale od teorii mi vyvrátilo Slunce, které by tedy muselo ohromě blikat(a nebliká). Navíc se mi zdá celá myšlenka o tak velkých a frekvenčních erupcích hodně přehnaná.
Myslel jsem si, že za to může atmosféra(což tvrdí i internet), teorii mi ale vyvrátili planety SS a Slunce, které neblikají (Venuši jsem párkrát viděl velmi nepatrně blikat-bylo to ale v podvečer když byla nad horizontem a jednalo se o úplně jiné blikání) a přitom jsou za zem. atmosférou...
To mě dovedlo k myšlence, kterou jsem si udržel zatím nejdéle; Je to způsobeno vzdáleností; objekty za slun. soustavou blikají a ve SS ne.Představoval jsem si , jak si světlo razí i desítky let cestu od hvězdy k nám;že za tu dobu musí určitě narážet na překážky(temná hmota, gravitace těles, černá díra v trajektorii,...) nebo na různě hustá média(řídký mezihvězdný prostor, ...), která ho všelijak ohýbají lámou a udávají mu zdánlivou barvu něco jak u krystalu diamantu(která se rychle mění- červená, modrá,...) ...
Teorii Doplerova efektu jsem zde , při posuzování rychle frekvenčního blikání vyloučil(hvězdy by museli mít stálou barvu v závislosti na tom jestli se přibližují(modrou) nebo oddalují(červenou). Avšak napadlo mě, že když kolem hvězdy obíhají ,,Horké jupitery´´, nebo i míň vlivná tělesa - působením jejich gravitace se hvězda pokyvuje tak a zpět(známá věc). teorii mi ale vyvrátilo to , že by hvězdy blikali většinou ultrapomalu nebo že by možná muselo blikat i naše slunce.
Napadli mě také různé kombinace všech těchto teorií, ale jsou to jen hypotézy a moc bych chtěl mít jasno o pravdě..
Na internetu píší všude atmosféra, atmosféra, scintilace, ...četl jsem si to, ikdyž jsem toho zas tolik nevyhledal, těžko se to hledá... v různých diskuzních stránkách jsem narazil na lidi, co by to také rádi věděli , jeden z nich dokonce psal že k vůli tomu volal do hvězdárny a tam mu řekli, že za to může atmosféra... Moc se mi to pořád nezdá... V tom případě by měl blikat i takový Jupiter,... vše co je za naší atmosférou.