forum.kosmonautix.cz

V rámci NASA vznikla skupina s názvem TAAT (Technology Applications Assessment Team). Ta má za úkol vypracovat možnosti využití současných (a nebo téměř dokončených) technologií pro rozvoj kosmonautiky. Hlavní důraz je kladen na to, aby se vyvíjené technologie mohla prosadit pokud možno co nejdříve a navíc levně. TAAT navíc bude ve svých plánech počítat i s využitím komerčního sektoru. Důvod vzniku skupiny je prostý. Jakmile skončil provoz raketoplánů, zůstalo mnoho na slovo vzatých odborníků bez práce. Díky TAAT by se měli dočkat využití. Pro začátek skupina vytipovala šest kategorií, které podle ní stojí za pozornost a na kterých bude dál pracovat.

1) Servis satelitů
V současné době mají družice na oběžné dráze Země omezenou životnost. Ať už je to kvůli tomu, že jim dochází palivo pro korekce dráhy, nebo proto, že se postupem času začnou objevovat poruchy. Satelit jehož vývoj stál mnoho peněz se tak promění ve šrot a musí se investovat další částky do jeho nástupce. Ale pokud se podaří dostat do praxe tento návrh skupiny TAAT, bude možné satelity opravovat přímo na oběžné dráze. Robotické sondy by měly doplňovat palivo například satelitům na geostacionární dráze. Postupem času by mohla vzniknout i pilotovaná loď, která by se o opravy satelitů starala - není vyloučeno, že by se toho ujala soukromá společnost. Za zmínku stojí i přiložený obrázek servisní lodi. Ta totiž velmi blízce připomíná japonskou zásobovací loď Kounotori.



2) Získávání surovin ve vesmíru
Pokud by se podařilo vyrábět ve vesmíru látky pouze z místních zdrojů, mělo by to velký význam - nemuselo by se tolik věcí dopravovat ze Země. Ať už se bavíme o palivu, nebo o materiálech pro výrobu planetoletů a podobně. TAAT cílí hlavně na Měsíc, kde by chtěla otestovat nové technologie. Projekt ale v současné době stojí kvůli tomu, že není k dispozici dostatečně silná raketa. TAAT proto navrhuje, aby se projekt přepracoval natolik, aby pojízdná sonda vyrábějící vodu z regolitu mohla být vynesena již existující raketou.

3) Solární energie vyráběná ve vesmíru
Tento projekt má zjistit, jaké podmínky musí být splněny pro výrobu a distribuci elektrické energie ve vesmíru. TAAT navrhuje, aby se na ISS umístil laser, který by posílal energii satelitům v okolí stanice. V dalších letech je možné počítat i s přenosem energie z oběžné dráhy přímo na Zemi.

4) Solárně-elektrický pohon
TAAT zaměřuje svou pozornost i na technologii pohonu kosmických lodí. V jeho rámci je oslovily hlavně dva projekty - VASIMR a iontový pohon. Díky nim by měli cestovatelé dosáhnout energie pro cestu k Marsu a dál. Otázkou zůstává, zda se testy těchto systémů odehrají na ISS, nebo na jiném zkušebním tělese. První možnost je sice levnější a přístupnější díky současným technologiím. Druhá možnost pak zase nabízí větší bezpečnost a lépe otestuje nové systémy. Dá se očekávat, že během 4 let se na ISS objeví první demnstrátor a v alších letech pak dojde k samostatnému testování na jiném objektu.



5) Čerpací stanice s palivem
Tohle téma částečně splývá s bodem 1). V budoucnu totiž bude běžné, nejen to, že se bude doplňovat palivo do družic na oběžné dráze, ale i to že na oběžné dráze Země, či libračním bodu soustav Země-Měsíc vzniknou jakési "vesmírné benzinky", které budou umožňovat kosmickým lodí doplňovat palivo pro cesty do vesmíru (nebo pro pendlování mezi Zemí a Měsícem). Dá se očekávat, že by její provoz mohla zajišťovat soukromá firma. Čerpací sanice by samozřejmě nabízela několik druhů paliva. Od LOX/LH2, až po uhlovodíky. A jak se palivo do těchto benzinek dostane? Zpočátku se bude dopravovat ze Země, ale až se rozběhne systém popsaný v bodě 2), bude se palivo dovážet z Měsíce.



Opakovatelně použitelný vesmírný dopravní prostředek
Má se jednat o vesmírnou loď s anglický názvem Multi-Mission Space Exploration Vehicle (zkratka MMSEV), která má být používána pro opakované lety k různým objektům Sluneční soustavy. Koncept této lodi se označuje také jako Nautilus-X. Má obsahovat několik typů pohonu a systémů pro podporu života kosmonautů. Samozřejmostí je uměle vytvořená gravitace. Ta má být vytvořena pomocí odstředivé síly v rotující centrifuze. Ta by mohla být nejprve otestována na ISS. Díky umělé gravitaci by mělo být možné přežít bez úhony i dlouhodobé lety vesmírem.



Zatím není jisté, jak se jednotlivé programy osvědčí, případně kdy dojde k jejich realizaci. Jisté je ale to, že by tyto projekty mohl rozhýbat stojaté vody americké kosmonautiky.
Připraveno s využitím informací a obrázků z webu Livingfuture.

Tak tohle je jedna z nejzajímavějších zpráv současné doby, co mě o kosmonautice a jejím vývoji přišla pod ruku. Bylo by dobré, kdyby se po skončení projektu space shuttle, opravdu šlo směrem k většímu a efektivnějšímu využití současných technologií. Moc bych si přál, kdyby aspoň polovina z toho, byla realizovaná ještě v mém životě. Je to velice hezká jiskřička naděje v černém tunelu, který letos obklopil americkou kosmonautiku.
A Dugi, díky za tento skvělý článek.

To je skvělé, že se konečně někdo začne cíleně zabývat koordinovanou aplikací pokročilých technologií. Není to tak dávno, co jsem to tady navrhoval. Koukám, že jsi Dugi taky objevil skvělý web livingfuture.cz. Těm lidem se podařilo vypátrat neuvěřitelně velké množství informací z kosmonautiky. Taky jsem párkrát na základě jejich článku hledal další informace ze zdrojů, na které odkazovali. Dokonce jsem se přinutil po letech zase louskat azbuku. Dlužno říci, že mají talent na popularizaci kosmonautiky. Ze zdrojů se jim podařilo vybrat to podstatné a srozumitelně to zpracovat.

Vypadá to, že NASA se rozhodla z těchto projektů upřednostnit bod 5) čili čerpací stanici na oběžné dráze. Již příští měsíc se sejde expertní skupina k podrobnějšímu rozpracování tohoto konceptu. Odhadovaný rozpočet pro roky 2012 - 2030 je 60 - 86 miliard dolarů. Ono to vypadá jako velké číslo, ale musíme si uvědomit, že vývoj rakety Saturn 5 stál v přepočtu na dnešní hodnotu dolaru tutéž sumu. Tento projekt nabízí do budoucna velkou úsporu nákladů, jelikož sondy budou moci startovat prázdné a palivem budou naplněny až v kosmu. Odhaduje se, že tuto stanici by měla využít i mise astronautů k asteroidu. Celý kompletní projekt zahrnuje i čerpací stanici v bodě L2 s využitím surovin z Měsíce (ISRU).

Stanice by se budovala z posledních stupňů rakety SLS. Ta by přinesla surovinu, ze které by se pak vyrábělo pomocí solárních článků finální palivo. Vzhledem k tomu, že výsledkem bude LOX a LH2 tak tou výchozí surovinou by měla být zřejmě voda. Počítá se i s některými uhlovodíky, to už je spíše otázka nejvýhodnějších kombinací, tak aby se využila elektrická energie, kterou je schopna stanice na výrobu paliva dodat. Poslední stupně SLS by po využití dovezené suroviny sloužily jako zásobárny vyrobeného paliva.
zdroje: CNSA, nasawatch.com, redorbit.com

Řekl bych, že je to docela dobrý nápad, jak spojit dvě myšlenky. Zaprvé - SLS bude mít i další využití" a zadruhé se sníží náklady na budování palivové stanice ve srovnání s tím, kdy by muselo být vše budováno od nuly.
Osobně si myslím, že v první etapě budeme rádi, když se bude palivo doplňovat zásobovacími lety ze Země. Na využití ISRU zdrojů z Měsíce si budeme muset počkat. Ale potom se celá technologie posune o několik úrovní nahoru.

I to doplňování surovin ze Země je skok kupředu. Dnes stojí spoustu energie a úsilí vyrobit a skladovat LOx a LH2. Ve vesmíru přesně spočítáme kolik energie vyrobí solární články pro elektrolýzu. Také tam snáze udržíme nízkou teplotu, aby palivo zůstalo v tekutém stavu.

K Nautilu-X podrobněji v tomto článku (anglicky) :http://evens.ssense.be/index.php?option ... &Itemid=65

tomas píše:K Nautilu-X podrobněji v tomto článku (anglicky) :http://evens.ssense.be/index.php?option ... &Itemid=65

mám ten pocit že rozhlas Leonardo, to v podstě popisuje v češtině

S touto skupinou to asi nesouvisi, ale s pohony ano.
NASA zkousi vyvinout laserovy pohon. 100kg nakladu za 3 dny u Marsu

http://www.zive.cz/clanky/nasa-pracuje- ... gn=RSSfeed

Osobně jsem k tomu docela skeptický.