HAVOC - vzducholodě na Venuši

[tomas]

Trochu jsme zapomněli na vlákno pro projekt NASA na umístění vzducholodí v atmosféře Venuše. Před pár měsíci ho představila NASA jako schůdnější a levnější směřování v oblasti pilotovaných výprav než dosavadní snažení o Mars.

V atmosféře Venuše je vrstva ve výšce asi 50 km, kde jsou tlak, teplota a radiace podobné jako na povrchu Země. Dýchatelný vzduch tam ovšem nečekejte. Kyselina sírová a další složky by skutečně nebylo nic vhodného pro plíce a kůži astronautů. Ovšem namísto skafandru by stačil ochranný protichemický oblek. Dokonce by vzducholodě mohly plout v těchto vrstvách naplněné dýchatelnou atmosférou. To ovšem NASA v projektu HAVOC neplánuje. Jednalo by se o vzducholodě naplněné heliem, které by měly pod sebou hermetizované gondoly.

Dobře je průběh mise v rámci tohoto projektu vidět na prezentačním videu. V první fázi by se zřejmě mise ozkoušela v bezpilotním režimu s tím, že gondola by i v této podobě mohla přinášet cenná vědecká data. Pilotovaná mise by pak mohla trvat asi 30 dní. Pro projekt bude důležité vyvinout některé klíčové technologie a postupy pro vstupy modulů do atmosfér Venuše a Země (při návratu), rozložení a nafouknutí vzducholodě, materiály odolné vůči kyselině sírové pro obal a solární články.




zdroj:http://sacd.larc.nasa.gov/branches/spac ... cts/havoc/
fotogalerie na space.com

Článek ve VTM, který před několika lety podobný projekt nastínil: http://vtm.e15.cz/clanek/venuse-zachran ... idsky-druh

[Wopat]

Vize je to zajímavá

Trochu si lámu hlavu nad konstrukcí té lodě ve videu, kterou se letělo zpátky. Proč má ten aerodynamický kryt s tepelným štítem? Jediná možnost, která mě napadla je aerobraking u Země i Venuše a tím pádem by šlo o znovupoužitelnou meziplanetární loď pro více výprav k Venuši.

[petrsida]

Taky jsem si toho všiml, aerobreaking by dával smysl

jaké je vlastně přeletová doba k Venuši?

[Wopat]

jaké je vlastně přeletová doba k Venuši?

Venus Express letěl 5 měsíců. Samozřejmě záleží na letovém profilu, palivu atd., ale k Venuši je to určitě rychlejší než k Marsu.

[PetrBlaschke]

Dostal jsem nápad, jak utratit několik miliard (amerických) dolarů na vesmírný výzkum a zůstat přitom pěkně doma. Vzducholoď na Venuši je super nápad a chápu, proč chtějí používat Helium -- v oné zajímavé hladině, jenž připomíná hladinu u moře na Zemi, by mělo Helium mít vztlak 1,8 kg/m³. To je vztlak, jehož je nemožné v našich podmínkách dosáhnout.

Vždy mě ale fascinovala možnost používat dýchatelný vzduch, jenž by měl na Venuši uzvednout 0,73 kg/m³. To je vztlak jehož můžeme dosáhnout a jak lépe simulovat problémy při stavbě "Města v oblacích" než si jedno postavit doma?

Problém je v tom, že zde na Zemi neplníme většinou balóny plynem, který se dá dýchat -- přesněji dýchat po dlouhou dobu a zůstat přitom naživu. Nicméně, pokud namixujeme Helium s Kyslíkem v poměru 5:2 (tj. 5/7 Helia a 2/7 kyslíku) měli bychom dostat plyn jehož vztlak je přesně 0,73 kg/m³. 2/7 -- asi 28 procent kyslíku je vyšší koncentrace než v obyčejném vzduchu -- asi 22 procent. Tudíž tato směs (které můžeme říkat Heliox) bude více než dýchatelná.

Myslím ,že více kyslíku není na škodu, ale nejsem ale doktor (medicíny). Jestli se 28 procent kyslíku ukáže jako moc, šla by část kyslíku nahradit Dusíkem. Směs, které můžeme říkat Helionitrox, by pak vyšla v tomto složení: 70 procent Helium, 22 procent Kyslík a 8 procent Dusík a pořád by měla vztlak 0,73 kg/m³.

Pokud jsem někde neudělal chybu ve výpočtech, mělo by to tak být. Zajímalo by mě, jestli někdo takový nápad již někde nerozebíral.

Co tomu říkate?

[Dugi]

Vítám tě na našem fóru a doufám, že se ti tu bude líbit.

Ohledně nápadu- zní to zajímavě, ale nedokážu posoudit, zda je to reálné. Třeba se vyjádří i další uživatelé.

[PetrBlaschke]

Děkuji za přivítání.

Také nevím, jestli je tento nápad realizovatelný -- asi jediný způsob, jak to zjistit, je takové město postavit .

Počítal jsem to pro Hindenburg a pokud by se naplnil Helioxem, jeho nosnost by klesla asi na 60 procent původní hodnoty, ale za tuto cenu by se uvolnilo 200 000 m³ obytného prostoru – to je tolik prostoru, že pokud by přesně uprostřed balónu bylo jedno podlaží, mohlo by na něm být fotbalové hřiště a 11 tenisových kurtů. V Hindenburgu byste se mohli za letu procházet aniž byste narazili celý den na živou duši.
Cestování takovým balónem by bylo nekonečněkrát komfortnější než být namačkaný jako slaneček v moderním, nízkonákladovém letadle, kterýžto zážitek mi značně připomíná pocity, jaké museli zažívat otroci na galejích (vynechám-li veslování). Skutečně, i počet sedadel sedí na trojveslici – tři sedadla na každé straně. Neříkám ale, že by to byl levnější způsob cestování než letadlem. Jelikož žijeme v době, kdy o peníze jde až na prvním místě, nevím, jestli je tato výhoda tedy komerčně využitelná.

Samozřejmě, nevýhodou Helioxu oproti obyčejnému vzduchu je, že by každý člověk zněl jako Mickey Mouse

[Milanek]

no ale vzhledem k tomu ze tam bude značné procento helia tak to bude první "Šmoulí" základna mimo planetu velký prostor a ještě si posádka užije kopec srandy

[Samo]

No nápad to zlý nieje ale ako dostať na venušu 200 000 a viac m3 veľký balón a dostatok hélia na to aby sa udržal aspoň do doby kým sa dusík a kyslík neprivezú alebo nezískajú z atmosféry

[PetrBlaschke]

Jen pro upřesnění: Návrh není o tom posílat na Venuši vzducholodě -- o to se snaží ostatně NASA v projektu HAVOC. Návrh je postavit cvičné "město v oblacích" na Zemi plněné Helioxem, před tím než se pokusíme postavit město v oblacích na Venuši plněné vzduchem, protože Heliox produkuje stejný vztlak jaký obyčejný, dýchatelný vzduch produkuje na Venuši -- tudíž obě města budou představovat stejný technický problém, alespoň co se týče vztlaku a celkové konstrukce.
Na Venuši nás čekají samozřejmě další obtíže -- jako třeba kyselé deště. Dobrá otázka je kde budeme brát dusík -- to se může ukázat jako velmi obtížné. Města v oblacích na Venuši jsou však každopádně v daleké budoucnosti.
Cvičné vzducholodě na Heliox na Zemi můžeme postavit už nyní. To s tím Hindenburgem měl být jen takový názorný příklad.