forum.kosmonautix.cz

Umístění HP3 na povrch musí splnit tyto podmínky:
- být pokud možno co nejdál od landeru a SEIS, mimo jejich stín, aby měření teplotního gradientu půdy nebylo negativně ovlivněno stíněním přirozeného slunečního svitu
- vyhnout se kamenům a skloněnému terénu
- tmavě zelenou oblast už obsadil SEIS, takže bude v té světle zelené, někde na jejím vnějším okraji




Zatloukání krtka do 5 metrové hloubky po 50 cm úsecích zabere cca 4-6 týdnů. Minimální hloubka pro smysluplný sběr vědeckých dat je cca 3 metry.




Na kabelu krtka je umístěno celkem 14 teplotních čidel v různých rozestupech od sebe:




Teplotní čidla PT100 měří s přesností na milikelvin a vypadají takto:

Prístroj HP3 na ceste:


Na povrchu:


A pekne spolu:

ptpc píše:Prístroj HP3 na ceste:
Na povrchu:
A pekne spolu:

Vše během solu 76

Co by asi dali technici za možnost vidět pod povrch. Sice je oblast přistání příznivá i v tomto směru, nejde o žádnou Rock Garden, kde klopýtal Sojourner, ale Mole klidně může narazit brzy na kámen. Podle konstrukce soudím, že navíjení pásu a vytahování sondy možné nebude. No snad bude podloží volné až do požadované hloubky.

Krtek má v sobě sklonoměr, takže bude měřitelné, když narazí na něco nepřekonatelně tvrdého a uhne do strany.
Hloubka závrtu krtka se bude měřit čidlem TLM (Tether Lenght Monitor), kterým prochází plochý kabel při odvíjení ze zásobníku v kombinaci s informacemi o sklonu krtka. Navinout kabel zpět nejde, je to jednosměrný proces.




Vnitřní konstrukce krtka vypadá takto:



modrý je elektromotor, béžovou vačka, šedé jsou dvě příklepové pružiny vpředu a jedna tlumicí vzadu za motorem, fialovou je kladivo, které bije do pevného hrotu.
Průměr 27 mm, délka 400 mm, hmotnost 860 g.
Frekvence klepání 0,28 Hz
Zvětšení hloubky po 1 klepnutí 0,1-1 mm

Pospíšil píše:Krtek má v sobě sklonoměr, takže bude měřitelné, když narazí na něco nepřekonatelně tvrdého a uhne do strany.
Hloubka závrtu krtka se bude měřit čidlem TLM (Tether Lenght Monitor), kterým prochází plochý kabel při odvíjení ze zásobníku v kombinaci s informacemi o sklonu krtka. Navinout kabel zpět nejde, je to jednosměrný proces.

A pokud se tedy z důvodu nějaké překážky odchýlí od vertikály a překážka pomine, tak se nějak dokáže dostat zpět do svislého směru? To si neumím představit. I když se jedná rozhodně o důmyslné zařízení. Ta nemožnost navíjení je jasná už podle toho, jak je pás poskládán uvnitř HP3 a ne navinut.

Pospíšil píše:Umístění HP3 na povrch musí splnit tyto podmínky:
- být pokud možno co nejdál od landeru a SEIS, mimo jejich stín, aby měření teplotního gradientu půdy nebylo negativně ovlivněno stíněním přirozeného slunečního svitu
- vyhnout se kamenům a skloněnému terénu
- tmavě zelenou oblast už obsadil SEIS, takže bude v té světle zelené, někde na jejím vnějším okraji

Podle obrázků to vypadá, že je celkem nedaleko seismometru

Meybe píše: Podle obrázků to vypadá, že je celkem nedaleko seismometru

To je, taky mě to překvapilo. Asi to vyhodnotili jako dostatečnou vzdálenost, nebo jiné poloze něco bránilo.

Lynx píše:A pokud se tedy z důvodu nějaké překážky odchýlí od vertikály a překážka pomine, tak se nějak dokáže dostat zpět do svislého směru? To si neumím představit.

Podle mně to nedokážou ovlivnit, ale aspoň to umí změřit.
Podle naměřených sklonů krtka v různých fázích budou vědět, jaká je jeho trajektorie a v jaké reálné hloubce pod povrchem se nachází. Ideální by samozřejmě bylo, kdyby se zavrtal svisle dolů, ale pokud pojede třeba první 2 metry svisle a pak 15° stranou od vertikály a zastaví se definitivně ve 4 metrech, tak ví, jak hluboko každé teplotní čidlo mají. To jim pro měření teplotního toku a vodivosti materiálu stačí.

Důvodem proč jsou oba přístroje nedaleko sebe může být :
- kámínek v půdě vlevo od krtka
- ICC - instrument context camera - by neměla řádný výhled na přístroje

Je možné. že před přistáním plánovali umístit přístroj SEIS více vpravo , čemuž zabránilo pole kamenů ( moje domněnka )