InSight

[Dugi]

On stačí i jeden, když je chytře řešený. A to SEIS je. Jelikož má tři senzory, dokáže určit směr i místo, odkud vlny přišly. Nahradí tím (aspoň částečně) síť ostatní seismometrů.

[Sajri]

InSight je pohrobek ambicióznějších návrhů misí (MarsNET a další), které měly původně obsahovat tři seismometry na různých místech, ale postupným seškrtáváním z nich nakonec zbyl jediný. Tři, nebo aspoň dva seismometry by byly samozřejmě lepší variantou.
To, že má SEIS tři senzory, znamená, že dokáže určit směr, ale ne místo. Určení místa je založené na něčem jiném - seismické vlny ze zdroje se šíří všemi směry (po povrchu i vnitřkem planety), oběhnou celý povrch a dorazí k seismometru přímou trasou, ale také z opačného směru. Porovnáním časů příchodu přímé vlny a té, která běžela druhou stranou, lze pak určit polohu zdroje (zjednodušeně řečeno). Samozřejmě to vyžaduje dostatečně silný zdroj.

[Dugi]

Díky za upřesnění.

[todtv]

Pro detailnější poznání struktury povrchu je jich potřeba více. Na zemi se ze sítě získají časy příchodu daných typů vln a jejich odrazů/lomů na ohraničených fyzických/teplotních/hustotních strukturách v hloubi planety a dle těchto dat z různých stanic se pak propočtem a vizualizací získá přehled o hlubokých strukturách a uspořádání v hloubi planety.
Seismometr umí jen zaznamenávat různé typy chvění v místě umístění + k tomu přesné hodiny, to je vše.

Na druhou stranu na to dostali peníze, tak nemůžou hned křičet, že je to nedostatečně a chtějí víc, musí předložit hezké prezentace, zdůvodnění, a pak chtít další - salámová metoda.

[Sajri]

Pro detailnější poznání struktury povrchu je jich potřeba více. Na zemi se ze sítě získají časy příchodu daných typů vln a jejich odrazů/lomů na ohraničených fyzických/teplotních/hustotních strukturách v hloubi planety a dle těchto dat z různých stanic se pak propočtem a vizualizací získá přehled o hlubokých strukturách a uspořádání v hloubi planety.

Časy (a směry) příchodu daných typů vln (ať už jde o vlny, který přišly přímo, nebo se odrazily/zlomily na rozhraní) zaznamená i SEIS. A pokud je zdroj dost silný a podaří se zachytit i vlny, které oběhly planetu / prošly planetou a odrazily se zpět, tak lze vnitřní strukturu spočítat i za pomoci jednoho přístroje. Celá planeta se rozvibruje mnoha módy a jejich analýza se pak využívá. Tohle se detailně simulovalo pro jediný SEIS na povrchu už během vývoje mise; kdyby simulace neprokázaly, že to půjde z jediného seismometru, žádná mise nebude.
Co máš na mysli "detailnějším poznáním" ty nevím, ale autoři SEISu toto (některé z cílů budou společnými výsledky SEISu a RISE):
* Stanovení tloušťky kůry s přesností +/- 10 km.
* Regionální zvrstvení v kůře způsobující změnu rychlosti šíření vln > 500 m/s na 5 km hloubky.
* Jednoznačné rozlišení toho, zda je vnější jádro kapalné, nebo pevné.
* Stanovení poloměru jádra s přesností na +/- 200 km.
* Stanovení hustoty jádra s přesností na +/- 450 km/m3.

Zdroj: https://link.springer.com/article/10.10 ... 018-0574-6

(Podotýkám, že hlavní cíl mise jsou vlastnosti vnitřku Marsu jako planety, ne nějaká "ložisková geologie" v kůře).

Na druhou stranu na to dostali peníze, tak nemůžou hned křičet, že je to nedostatečně a chtějí víc, musí předložit hezké prezentace, zdůvodnění, a pak chtít další - salámová metoda.

Můžeš sice některým věcem rozumět sebevíc, ale takovými výroky ty svoje znalosti degraduješ na úroveň diskuze na Novinkách.

[petrsida]

Jak píše Sajri, na poznání struktury planety jeden seismometr stačí bohatě

vždy je to jenom o měření příchodu různých typů vln a určení jejich směru, to dělá každý seismometr, následně se modeluje

čím přesnější měření, tím přesnější i výsledky, ale asi se shodneme, že nechceme měřit epicentra zemětřesení s přesnostmi na metry a nechceme detekovat podzemní jaderné výbuchy


určit místo zemětřesení je možné i jen pomocí detekce vln z jednoho směru, různé typy vln mají různou rychlost, ale je lepší, když můžeme detekovat i vlnění, které běží jinudy

to co jde skrz planetu se láme na hustotních rozhraních, takže vlna neběží přímo, z toho je možné počítat tloušťky vrstev, to jestli je některá vrstva tekutá, jde určit jednoznačně, některé typy vln se kapalinou nešíří

[todtv]

Detailnější = právě více detailů než zmíněné, přesnější výsledky a případné detaily v hustotách , třba zanoření části kůry apod ve vyšších detailech. Tohle beru jako 1. pro základ.
Novinky - salámová metoda se používá, víc není pro tuto diskuzi.

[Trabis]

Tak do svátků se krtek dostal tam kde byl v říjnu, což je fajn -ani jsem nečekal že to půjde zpět tak "hladce" a k tomu se objevila aktualizace na DLR blogu s tím, že nová taktika pro ono ošemetné dozanoření krtka (posledně z opatrnosti bez podpory lopatky) bude vybrána příští týden.
blog: https://www.dlr.de/blogs/en/desktopdefa ... read-1090/

[petrsida]

Detailnější = právě více detailů než zmíněné, přesnější výsledky a případné detaily v hustotách , třba zanoření části kůry apod ve vyšších detailech. Tohle beru jako 1. pro základ.
Novinky - salámová metoda se používá, víc není pro tuto diskuzi.

no jo, jenže v první řadě musíš zjistit ten základ, to znamená, kde jsou rozhraní, jaké jsou hustoty, jak vypadají jednotlivé vrstvy

detaily, které popisuješ, se nedělají sítí stacionárních seismometrů ale cílenými střílenými seismickými profily, to je hodně jiná liga, když chceš dělat profily, musíš sestavit síť citlivých seismometrů do řady a pak je uměle nabudit

[Trabis]

Na Marsu se zase děje něco nemilého, tu jsem dal dohromady Sol 407 tedy 19.1.2020 :