Spitzer
Napsal: 23.2.2012 15:01
kredit:NASA, aerospaceguide.net
Tento infračervený teleskop jsme tu dosud zanedbávali, což je škoda, jelikož má na svém kontě mnoho zajímavých objevů. Posledním čerstvým objevem je nalezení struktur uhlíku neformálně zvaných Buckyballs ve vesmíru. Doposud sice byly mikroskopické koule uhlíku několikrát nalezeny v plynné formě, ale nyní je to prvně, kdy se podařilo nalézt jejich pevnou formu a to v poměrně velkém množství.
Buckybally se oficiálně nazývají buckminsterfullereny. Přezdívku získaly podle geodetických kopulí amerického architekta Richarda Buckminstera Fullera, který je vytvořil pro světovou výstavu EXPO 1967 v Montrealu.
Tvoří je 60 atomů uhlíku uspořádaných do duté koule, ne nepodobné kopačáku. Jejich neobvyklé uspořádání z nich dělá ideální kandidáty pro elektrické a chemické aplikace na Zemi, včetně supravodivých materiálů, léků, čištění vody nebo jako pevné pancíře.
Prvně je Spitzer identifikoval v roce 2010. Od té doby jich našel obrovské množství. Dokonce v Malém Magellanově mračnu odpovídaly hmotností našim 15-ti Měsícům. Všechny byly ale v plynné formě. Teprve poslední nález identifikoval částice v pevné formě, což vědci okolo Spitzeru rozpoznali podle jiného způsobu vyzařování světla. Shluky těchto částic našel Spitzer kolem dvojhvězdy s názvem "XX Ophiuchi," 6 500 světelných let od Země. Jejich objem odpovídá ekvivalentu 10 000 Mount Everestů. Je dokonce možné, že tato forma uhlíku tvoří základní stavební kameny života ve vesmíru.
Na Zemi se Buckybally vyskytují jako plyn z hořících svíček. V pevné formě pak byly nalezeny v některých horninách jako shungit (šungit) v Rusku nebo fulgurit v americkém Coloradu, kde tvoří "skleněné skály", které vznikly po úderu blesku do země. V laboratoři je pak možné tuto látku připravit jako tmavou hnědou břečku.
zdroj:NASA, wikipedie