forum.kosmonautix.cz

Nejznámější dalekohled světa - známý Hubble se znovu dostal do tisku. Tentokrát k tomu má opravdu vydařený důvod. jeho elektronické oči - nové kamery citlivé na infračervené záření totiž zachytily světlo, které pochází z dob, kdy byl vesmír sotva batoletem. Galaxie jsou vzdálené stěží uvěřitelných 13,1 miliardy světelných let a jsou tak nejvzdálenějším objektem, který člověk kdy pozoroval. Jejich světlo totiž vzniklo asi 600 milionů let po Velkém třesku.
Hubble se zkrátka snaží, asi cítí, že už se jeho funkční období krátí tak se chce do historie mapování vesmíru zapsat co nejvíc to jde.

Tisková zpráva NASA

Odborníci z NASA zachytili s pomocí Hubbleova vemísrného teleskopu podivné "x s ohonem". Ukázalo se, že se jedná o pozůstatek materiálu z dvojasteroidu P/2010 A2, který byl součástí pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, ale byl nárazem zničen. Až doposud tyto asteroidy nikdo neznal, byly zkrátka moc malé. Dokonce ani jejich srážka nebyla pozorovatelná. Prozradil je až "oblak prachu". Všichni se domnívali, že se jedná o čerstvou událost, ale nakonec se ukázalo, že k nárazu došlo na začátku roku 2009. "Čekali jsme, že zbytky asteroidu budou šířit pryč rychle jako šrapnely, ale to co jsme viděli je pravý opak. Díky tomu jsme zjistili, že ve vesmíru se objekty pohybují skutečně velmi pomalu, prozradil astronom David Jewitt z University of California v Los Angeles, který je vedoucím pozorování HST.
Průměrně se dá říct, že se asteroidy srazí jednou za rok, čímž do okolí rozšíří svůj materiál. Ale až teď mají vědci k dispozici údaje o rychlosti jeho šíření.

Hubbleův kosmický dalekohled si připsal další rekord. Dohlédl totiž do doposud nejvzdálenější historie. Při 41 hodin dlouhé souhrnné expozici zachytil světlo staré 13,2 miliardy let! To je o skoro 150 milionů let starší než dosavadní držitel rekordu.

Hubbleův teleskop je sice stařeček, který už má své "odkrouceno", přesto nás stále ohromuje. Nyní vědci oznámili, že s jeho pomocí odhalili doposud nejstarší známou galaxii, která vznikla pouze 200 milionů let po velkém třesku! Je tedy o 300 milionů let mladší, než doposud nejstarší známá galaxie!
Jako první zachytil její světlo právě Hubbleův teleskop. O další zkoumání se postaral Spitzerův teleskop, který spolupracoval s havajskými teleskopy. Samotné odhalení takhle staré galaxie byla velká náhoda. Pomohla mu gravitační čočka - mezi Zemí a pozorovanou galaxií byl shluk jiných galaxií, který svou gravitací ohnul paprsky světla a zesílil je tak 11x ve srovnání se stavem, kdy by gravitační čočka nebyla.

Hubbleův kosmický teleskop dokázal odhalit další měsíc u explanety Pluto. Po Charonu, Hydře a Nyx tedy můžeme na seznam oběžnic tohoto "plutoidu" připsat i další kousek. Zatím je znám pouze pod kódovým označením P4. Další informace najdete ve článku na serveru Technet.cz.

Jestli se chcete ztratit v kukuřičném lánu a ještě si připomenout výročí Hubblova kosmického teleskopu zajeďte si do Liberty Ridge Farm v Schaghticoke (stát New York)



Toto bludiště není v USA jediné. NASA v rámci propagace nechala na sedmi farmách vybudovat podobné "kruhy v obilí", čímž zároveň podpoří agroturistiku.

Další bludiště si můžete prohlédnout zde.
zdroj: space.com

Koukám, že si s tím někdo fakt vyhrál! Vypadá to perfektně!

Hubbleův kosmický teleskop nepřestává překvapovat. Ačkoliv se už pomalu blíží k závěru své obdivuhodné pouti, stále se z jeho dat daří získávat mnoho zajímavých informací. A týká se to i zpracování pozorování, která se nedají označit jako současná. Díky HST se podařilo výrazným způsobem zpřesnit informace o exoplanetách u hvězdy HR 8799. Remi Soummer totiž využil údaje o více než 450 referenčních hvězdách a díky tomu mohl z dat získaných HST lépe odstínit světlo mateřské hvězdy.



Další podrobnější informace najdete v tomto článku na webu exoplanety.cz

HST si připsal na svůj účet další zajímavé pozorování. S náhodným využitím gravitační čočky sledoval disk okolo kvasaru HE 1104-1805.



Tým vedený profesor José Muñozem z Valencijské unizerzity analyzoval změny barev záření a díky tomu vytvořil barevný profil kvasaru. Ten pak posloužil k zodpovězení otázek o jeho teplotě. Navíc vypočítal i průměr tohoto kvasaru - 4 - 11 světelných dní.

Zdroj: Osel.cz

29 300 světelných let od Země v souhvězdí Střelce se nachází kulová hvězdokupa M70. Normálně ji pozorovatelé vidí takto:



Pokud je ale tím pozorovatelem Hubbleův kosmický teleskop, pak se jedná o nádhernou podívanou.