Dawn
Napsal: 14.6.2011 9:50
Psalo se 27. září roku 2007, když se na floridském mysu Canaveral zahalila do oblaků kouře a plamenů raketa Delta II 7925H. Pod jejím aerodynamickým krytem byla 1217 kg těžká sonda Dawn.
Hlavním úkolem této sondy je průzkum pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Než se ale Dawn dostala do této oblasti, musela vykonat několik manévrů. 18. února 2009 jí „pošťouchnul“ Mars, ale většinu korekcí dráhy prováděla sama sonda – je totiž vybavena třemi iontovými motory, které pohání 425 kg xenonu. Navíc má sonda k dispozici 12 hydrazinových motorků.
Jako zajímavost můžeme uvést to, že výrobcem sondy je americká firma Orbital Sciences Corporation, která se v současné době sama tlačí do vesmíru. O provoz Dawn se stará Jet Propulsion Laboratory. Samotná sonda má dvě křídla solárních panelů o rozměrech 8,3 x 2,3 metru a kvádrové tělo s rozměry 1,64 x 2,27 x 1,77 m. Mozkem sondy jsou dva řídící procesory RAD6000. Pro komunikaci slouží tři nízkoziskové a jedna parabolická anténa. Správnou orientaci kontrolují dva snímače hvězd, 16 slunečních čidel a 4 svazky gyroskopů. Na těle najdeme také vědecké přístroje. Kromě pětimetrové tyče magnetometru je to GRND (detektor záření gama a neutronů). Jeho 21 čidel je schopných určit chemické složení hornin do hloubky jednoho metru. Dále pak dvě nezávislé kamery pro snímání povrchu planetek. Jejích ohnisková vzdálenost činí 100 mm, mají k dispozici 7 barevných filtrů a 8 GB paměť pro záznam. Posledním významným přístrojem je pak VIMS (mapovací spektrometr pro viditelnou a infračervenou oblast). Jeho úkolem je zkoumat mineralogické složení planetek. I tento přístroj má úložnou kapacitu 8 GB.
Sonda 13. listopadu 2009 vstoupila do oblasti pásu asteroidů. Její vědecká mise začne letos 16. července, kdy bude navedena na oběžnou dráhu planetky Vesta. Tu bude zkoumat do 22. května roku 2012, kdy od ní odletí. Následně zamíří k planetce Ceres, ke které má doletět 1. února 2015. Bude se jednat o první lidský výtvor v historii, který se během své mise usadí na oběžné dráze dvou planetek.
Hlavním úkolem této sondy je průzkum pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Než se ale Dawn dostala do této oblasti, musela vykonat několik manévrů. 18. února 2009 jí „pošťouchnul“ Mars, ale většinu korekcí dráhy prováděla sama sonda – je totiž vybavena třemi iontovými motory, které pohání 425 kg xenonu. Navíc má sonda k dispozici 12 hydrazinových motorků.
Jako zajímavost můžeme uvést to, že výrobcem sondy je americká firma Orbital Sciences Corporation, která se v současné době sama tlačí do vesmíru. O provoz Dawn se stará Jet Propulsion Laboratory. Samotná sonda má dvě křídla solárních panelů o rozměrech 8,3 x 2,3 metru a kvádrové tělo s rozměry 1,64 x 2,27 x 1,77 m. Mozkem sondy jsou dva řídící procesory RAD6000. Pro komunikaci slouží tři nízkoziskové a jedna parabolická anténa. Správnou orientaci kontrolují dva snímače hvězd, 16 slunečních čidel a 4 svazky gyroskopů. Na těle najdeme také vědecké přístroje. Kromě pětimetrové tyče magnetometru je to GRND (detektor záření gama a neutronů). Jeho 21 čidel je schopných určit chemické složení hornin do hloubky jednoho metru. Dále pak dvě nezávislé kamery pro snímání povrchu planetek. Jejích ohnisková vzdálenost činí 100 mm, mají k dispozici 7 barevných filtrů a 8 GB paměť pro záznam. Posledním významným přístrojem je pak VIMS (mapovací spektrometr pro viditelnou a infračervenou oblast). Jeho úkolem je zkoumat mineralogické složení planetek. I tento přístroj má úložnou kapacitu 8 GB.
Sonda 13. listopadu 2009 vstoupila do oblasti pásu asteroidů. Její vědecká mise začne letos 16. července, kdy bude navedena na oběžnou dráhu planetky Vesta. Tu bude zkoumat do 22. května roku 2012, kdy od ní odletí. Následně zamíří k planetce Ceres, ke které má doletět 1. února 2015. Bude se jednat o první lidský výtvor v historii, který se během své mise usadí na oběžné dráze dvou planetek.