Cassini

[baranka]

Také mě zarazilo, že snímky jsou dříve na Novinkách než zde. Jinak odkaz na galerii je parádní.

[Dugi]

Nádherné fotky.

A myslím, že jedno zaspání není problém, když ve většině případů máme náskok o několik "koňských délek".

[tomas]

NASA vydala tři články, které se týkají této úžasné sondy. Dvě jsou pozitivní, jedna pojednává o jednom netradičním problému.

První je publikace obrázku Saturnových prstenců vytvořeného v počítači ze 165 záběrů širokoúhlé kamery ve viditelném spektru i v ultrafialovém a infračerveném spektru, upravená do přirozených barev. Cassini měl na pořizování snímků 12 hodin, kdy bylo Slunce zakryto Saturnem. Vidět tak jsou i ty nejmenší prstence tvořené mikroskopickými částicemi. Za tuto fotografii získala 21.března NASA cenu od Smithsonova leteckého a kosmického muzea (Smithsonian's National Air and Space Museum)

Kredit:NASA. Plné rozlišení zde

Druhou zprávou je objev, který poodhaluje působení Saturnovy gravitace na povrch měsíce Enceladus. Konkrétně v jižní polární oblasti trhliny zvané "Tygří pruhy". Praskliny se deformují v závislosti na působení sil Saturnu. S tím souvisí i vodní gejzíry a výtrysky vody, jejichž vznik je deformacemi ovlivněn.

Kredit:NASA

Třetí zpráva se týká plazmového spektrometru CAPS, který vědci odstavili vloni v červnu, protože zkraty v něm ovlivňovaly celkové elektrické napětí sondy. Nyní asi znají vědci příčinu těchto anomálií. Tou by měly být cínové "vousy", které vyrůstají na letovaných spojích. Mají sice malý průměr, menší než lidský vlas, ale jsou dost velké na vytvoření mikrospojů.
16.března byl spektrometr zase uveden do provozu. Inženýři na Zemi zjistili, že tyto mikrozkraty nemohou nést dostatečné množství proudu, které by způsobilo problémy. Jakýkoliv větší proud je totiž dokáže zlikvidovat. Tyto "vousy" se přepálí podobným způsobem jako vlákno pojistky. Alespoň si vědci ověřili, že tyto cínové výrůstky mohou vznikat jak na Zemi, tak i v kosmu. Pouze budou mít jiný tvar daný působením gravitace.
Pro jistotu budou ale vědci spektrometr intenzivněji sledovat, kdyby se objevilo jakékoliv jeho neobvyklé chování.
další informace: NASA

[Dugi]

Nádherná fotka. Světlo dopadající na prstence je dokáže fantasticky zviditelnit. Je to neuvěřitelné. NA první pohled to vypadá křehce a člověk si pak uvědomí, že se dívá na něco ve skutečnosti tak velkého, je to silný zážitek.

Takže se dá říct, že je to podobné, jako působení Měsíce na příliv/odliv. Jen tady je to trochu ve větším měřítku.

Zajímavé zjištění. Myslím, že to pomůže do budoucna při konstrukci příštích kosmických sond - bude se vědět, že se materiál může takto chovat a inženýři s tím budou počítat.

[tomas]

Ještě je tu jedna animace složená z 25 snímků během přeletu okolo měsíců Tethys a Dione 14.3.2012.

Na Tethysu je vidět kráter Odysseus v severní oblasti. Všimněte si i mírného pootočení měsíce během animace.
zdroj:universetoday.com

[Dugi]

Tak tohle je super animace!

[tomas]

Cassini se chystá zítra t.j. 27.3. okolo 20:30 SELČ na nejbližší průlet okolo jižního pólu Enceladu, jen asi 74 km nad povrchem. Bude to nejatraktivnější část - oblast s mohutnými gejzíry. V pohotovosti bude iontový a hmotový spektrometr, který se pokusí "ochutnat " částice tryskající zpod jinak zamrzlého povrchu.
Vědci se pokusí zprovoznit i plazmový spektrometr, který bude zkoumat ovlivňování Enceladu magnetickým a plazmovým polem Saturnu.

K detekci horkých míst bude sloužit infračervený spektrometr a kamera sondy bude samozřejmě pořizovat množství obrázků, abychom se my běžní smrtelníci měli čím kochat.


Ilustrační foto z 25.12.2009 ze vzdálenosti 617 000 km

Toto bude sice největší přiblížení k jižní oblasti. Ovšem rekordní přiblížení k Enceladu se konalo v roce 2008, kdy Cassini prolétal pouhých 25 km od měsíce v rovníkové oblasti. Podobný průlet čeká sondu v roce 2015. To už se ale bude jednat o oblast jižních gejzírů. Snad bude v té době sonda stále funkční.
zdroj:NASA

[Dugi]

Těšme se na data získaná z tohohle průletu. Je to skutečně hodně blízko povrchu!

[tomas]

Cassini se neskutečně činí, takže z jeho dat získávají vědci jeden objev za druhým.
O tom, že na Titanu probíhá podobný koloběh kapaliny "v přírodě" jako na Zemi už vědci i fanoušci výzkumu vesmíru dávno vědí. Také vědí, že tou kapalinou je narozdíl od pozemské vody kapalný metan.



Novinkou, kterou pomohla odhalit sonda Cassini, je četnost a síla srážek v porovnání s jejich ekvivalentem na Zemi.

Titan zřejmě smáčejí poměrně extrémní srážky, které v krátkém časovém úseku vytvoří metanové řeky a jezera. Svědčí o tom hluboká koryta říčních kanálů, která musí pojmout obrovské toky za krátkou dobu.
Ovšem po těchto vydatných srážkách nastává dlouhé období sucha, které na některých místech může trvat i 1000 let. Okolo pólů jsou ovšem srážky častější. Odhady hovoří o 10-100 hodinách srážek za 30 pozemských let.

Za celou dobu pozorování Titanu sondou, vědci objevili pouze dvě tmavé oblasti, kde zřejmě proběhly srážky.
V jedné se od roku 2004 vyskytovala obrovská propast až do roku 2010, kdy se po "bouři" na místě propasti nacházely velké tmavé plochy. Při dalších pozorováních se zdálo, že krajina opět vysychá.

Konkrétnější odpověď by mohla dát mise TiME (Titan Mare Explorer), což má být plovoucí sonda, zkoumající Titanova jezera. Ta soutěží ještě s několika dalšími projekty v rámci programu Discovery, pro nízkorozpočtové sondy. Zatím je sonda TiME v roli favorita této soutěže.
zdroj:universetoday.com

[tomas]

Snímkování z 27.3. se povedlo. Sonda získala nejen snímky Enceladových gejzírů, ale stačila předtím vyfotit i měsíc Dione a po návštěvě Enceladu se jejím kamerám připletl do cesty ještě malý měsíc Janus. Galerie syrových snímků zde, gejzíry Enceladu , Janus, Dione




zdroj:NASA