Počítače zvládají pořád víc a víc věcí, ovšem na některé úkony pořád nestačí. Nahradit je proto musí člověk, jehož smysly si s mnoha, pro počítače neřešitelnými, úlohami poradí levou zadní. Pokud tedy máte chuť obětovat část svého volného času vědě (kolik, to už záleží na vás), podívejte se na web
http://beamartian.jpl.nasa.gov/. Název je opravdu příznačný, tady se totiž skutečně stanete obyvatelem Marsu. Poté co si (po registraci) zvolíte svůj symbol, můžete se pustit do práce. Stačí kliknout na MAP ROOM a jde se na věc. Pomáhat můžete hned třemi způsoby, které si teď představíme.
MAP MARS
První možnost jak pomáhat je přiřazovat snímky ze sondy MRO k dřívějším, ne tolik přesným, snímkům. Ovládací prvky jsou srozumitelné, ovládáte například zoom záběru, průhlednost ukládané vrstvy atd.
COUNT CRATERS
Rád bych tuto službu popsal, ale bohužel mi pokaždé vyskočila chybová hláška, takže třeba budete mít víc štěstí než já. Podle návodu má jít ale o označování polohy kráterů a jejich velikosti.
TAG MARS
Na závěr je tu možnost, která mne osobně zaujala asi nejvíce a zároveň i důvod, proč je tento příspěvek ve vlákně o roverech MER. Obě dvojčata totiž už na Zemi poslala více než čtvrt milionu fotografií. Je jasné, že v tomhle množství se člověk orientuje jen stěží a před tím, než budou moci projít vědeckým zkoumáním, musí se roztřídit. Vědci je proto potřebují katalogizovat a na takhle jemnou práci počítače nestačí. Lidské oči to ale zvládnou. Jelikož tento projekt považuji asi za nejzajímavější ze všech, budu se mu věnovat trochu detailněji.
Pokud tuto možnost zvolíte, načte se vám obrázek (pokud se vám líbí, můžete si ho stáhnout v rozlišení 250x250 pixelů). Teď je na vás abyste se na něj podívali a následně sdělili systému, co se na snímku nachází. Postup je jednoduchý. Jevy jsou rozděleny do tří kategorií – land (tedy úkazy na povrchu), sky (jevy na obloze) a rover (tedy že na snímku je nějaká část vozítka). Pokud na kategorii kliknete, vyskočí vám jednotlivé jevy, které kliknutím označíte. My si teď všechny tyto jevy představíme a řekneme si jak je poznat. Pokud na webu najedete na tlačítko myší, můžete získat nápovědu, pokud myš přesunete na malé písmenko „i“ – ukáží se vám fotky jak ten který jev vypadá.
Kategorie land
- Rocks & „Soil“ – tuto volbu budete zaškrtávat asi nejčastěji. Znamená totiž „kameny a hlína“
Rock Layers – pokud na fotce uvidíte kameny s vrstevnatou strukturou, označte tuto možnost.
Sand ripples – tato možnost značí, že se na snímku vyskytují písečné duny.
Rock abrasion – já na tuto možnost zatím nenarazil, nicméně označíte ji když najdete fotku, na které je kámen s vyfrézovanou dírkou, kterou tam vyhloubila robotická ruka.
Crater rim – když na fotce uvidíte kráter, klikněte na tuhle možnost.
Rover tracks – nezaměnitelný prvek. Stopy kol roveru jemném písku jsou snadno odhalitelné.
Shadow on the ground – stín na zemi – co víc k tomu dodat?
Hills - na fotce jsou vidět kopce
Blueberries – tzv. borůvky jsou stěží zaměnitelné téměř kulaté útvary tvořené hematitem, objevují se často ve velkém množství na jednom místě.
Kategorie sky
- Blank sky – nebe jako vymetené, bez jediného mráčku (nejčastější možnost)
Clouds – pokud jsou na fotce mraky (ještě jsem je neviděl)
Sun – na fotce je vidět Slunce a to buď někde nad horizontem nebo ve velkém detailu.
Stars – na fotce vidíte hvězdy (ještě se mi to nestalo)
Kategorie rover
- Topside (Deck) – na fotce vidíte horní část vozítka (často to bývají solární panely)
Arm – je vidět robotická paže
Shadow on the rover – na roveru je vidět stín
Underside – fotka zachycuje spodní část vozítka
Wheels – na fotce jsou vidět kola
Sundial Shadow – na fotce jsou vidět sluneční hodiny umístěné na roveru
Často se stává, že je na fotce k vidění hned několik jevů (robotická paže, kámen, stín, stopy kol a jasná obloha), pak samozřejmě označte všechny jevy. Když jste s výsledkem spokojeni, odešlete ho a server vám nabídne další snímek a tak pořád dál a dál. Za každou třísnímkovou sérii dostanete 100 „reputačních bodů“ což je v podstatě k ničemu, ale máte díky tomu dobrý přehled, kolik jste toho už udělali. Za odvedenou práci navíc dostáváte „medaile a ocenění“. Každopádně vám doporučuju vyzkoušet si jaké to je „být Marťanem“ a zkusit udělat něco pro vědu. Dostatečným garantem je to, že za projektem stojí Jet Propulsion Laboratory.
Poznámka pro digiarta: Když už nám procesory chroustají BOINC tak bysme se neměli nechat zahanbit a pustit se do něčeho taky my ať tomu kousku křemíku ukážeme, že není jediný, kdo umí udělat něco pro vědu.