Spirit a Opportunity
Napsal: 28.10.2009 15:04
Podaří se vysvobodit Ducha?
Hned na začátek musím zklamat zájemce o okultní vědy, kteří se podle názvu článku možná těšili na návod jak vyvolávat duchy zemřelých osob. Oním Duchem (schválně s velkým písmenem) je totiž americké vozítko pro průzkum Marsu, které nese název Spirit, tedy duch.
Asi se ptáte proč by mělo potřebovat vysvobodit. Ke všemu se dostaneme, ale pojďme začít z trochu obecnější roviny. Spolu se svým "bratříčkem" Opportunity přistál na povrchu Rudé planety 4 dny po začátku roku 2004. Původně měla jejich mise trvat 3 měsíce, během kterých měli za úkol fotit povrch Marsu a provádět různá topografická měření. Vozítka se ale nevzdala a své povinnosti si plní už víc než 5 let! Tedy, abych byl úplně přesný, Spirit má teď jiné problémy než zkoumat své okolí.
Před několika lety se totiž Spiritu zablokovalo jeho přední kolo - celkem má kol šest - tři na každé straně. Inženýři NASA proto rozhodli, že nejlogičtějším řešením bude pohyb vzad - Spirit tedy po povrchu Marsu "nacouval" už skoro sedm a půl kilometru. Při jednom manévru v oblasti Trója ale nacouval na podloží, které bylo mnohem "řidší" s největší pravděpodobností se jednalo o nějaký jemný prach. 170 kilogramů těžké vozítko zapadlo až do úrovně nábojů kol. NASA ho proto raději dočasně vyřadila z provozu a dává hlavy dohromady co dělat dál. Pomoci jim může i to, že podobný osud potkal před 4 lety i vozítko Opportunity, to se ale z pasti nakonec dokázalo dostat. Aby mohl podobný osudu čekat i na sondu Spirit připravili inženýři testovací oblast, kde se budou snažit nasimulovat podmínky, které panují na Marsu. Na první pohled vypadá jako obyčejné nakloněné pískoviště s krémově béžovým pískem, ve kterém trčí zabořený model sondy Spirit.
Tato podoba ale nebyla zvolena náhodně - sklon terénu, konzistence a přilnavost podloží a spousta dalších vlastností je co nejvěrnější kopií scenérie vzdálené od Země 160 milionů kilometrů. Spirit totiž využil svou kameru na polohovatelném rameni, která měla primárně sloužit ke snímání okolí a nasměroval ji dolů - na svůj podvozek. Díky tomu mohli v NASA vytvořit věrnou kopii dění na Marsu i s kamenem, který se nachází pod sondou. Problémem není ani rozdíl v gravitacích - pro pozemské testování byl vyroben model, který je lehčí než originál - právě tímto jednoduchým trikem nasimulujeme nižší gravitaci Marsu. Hlavním úkolem je teď simulovat jednotlivé manévry, které by vedly k vyjetí z pasti. Hrozí totiž, že se vozítko "prohrabe" ještě hlouběji a ze zajetí ho nedostane už nic. Je to stejné jako když v zimě zapadne vaše auto do sněhové závěje. I když se snažíte sebevíc, auto ne a ne vyjet. NASA řeší ten samý problém jen s tím rozdílem, že "auto" je na jiné planetě Sluneční soustavy. Až se podaří najít ten správný fígl spočívající ve správném natočení kol a jejich následnému otáčení, budou data vyslána k Marsu. Tam poletí rychlostí světla skoro devět minut. Stejnou dobu zabere i cesta signálu zpět na Zemi. Pak bude konečně jasné, zda se záchranná akce podařila.
Pozorní čtenáři si už jistě všimli, že na Marsu v současnosti operují dvě vozítka - Spirit a Opportunity a asi se ptáte proč NASA nepošle druhé vozidlo aby vytáhlo kamaráda z bryndy, tedy pardon z prachu. Problém je prozaický - obě sondy od sebe dělí ohromná vzdálenost a přesun by trval velice dlouho. Dalším problémem může být i to, že na solární panely Spiritu se začal postupně usazovat prach, který začíná omezovat jejich účinnost. S tímhle problémem se už sonda vypořádávala několikrát, pokaždé jí "očistily" drobné větrné víry, ovšem v tomto momentě je pro vysvobozující manévr rozhodujícím faktorem i množství energie. Zatím se nedá očekávat jak dlouho budou pozemní "hry na pískovišti" probíhat a na otázku kdy dojde k vyslání signálu k pohybu se zatím nedá odpovědět.
Hned na začátek musím zklamat zájemce o okultní vědy, kteří se podle názvu článku možná těšili na návod jak vyvolávat duchy zemřelých osob. Oním Duchem (schválně s velkým písmenem) je totiž americké vozítko pro průzkum Marsu, které nese název Spirit, tedy duch.
Asi se ptáte proč by mělo potřebovat vysvobodit. Ke všemu se dostaneme, ale pojďme začít z trochu obecnější roviny. Spolu se svým "bratříčkem" Opportunity přistál na povrchu Rudé planety 4 dny po začátku roku 2004. Původně měla jejich mise trvat 3 měsíce, během kterých měli za úkol fotit povrch Marsu a provádět různá topografická měření. Vozítka se ale nevzdala a své povinnosti si plní už víc než 5 let! Tedy, abych byl úplně přesný, Spirit má teď jiné problémy než zkoumat své okolí.
Před několika lety se totiž Spiritu zablokovalo jeho přední kolo - celkem má kol šest - tři na každé straně. Inženýři NASA proto rozhodli, že nejlogičtějším řešením bude pohyb vzad - Spirit tedy po povrchu Marsu "nacouval" už skoro sedm a půl kilometru. Při jednom manévru v oblasti Trója ale nacouval na podloží, které bylo mnohem "řidší" s největší pravděpodobností se jednalo o nějaký jemný prach. 170 kilogramů těžké vozítko zapadlo až do úrovně nábojů kol. NASA ho proto raději dočasně vyřadila z provozu a dává hlavy dohromady co dělat dál. Pomoci jim může i to, že podobný osud potkal před 4 lety i vozítko Opportunity, to se ale z pasti nakonec dokázalo dostat. Aby mohl podobný osudu čekat i na sondu Spirit připravili inženýři testovací oblast, kde se budou snažit nasimulovat podmínky, které panují na Marsu. Na první pohled vypadá jako obyčejné nakloněné pískoviště s krémově béžovým pískem, ve kterém trčí zabořený model sondy Spirit.
Tato podoba ale nebyla zvolena náhodně - sklon terénu, konzistence a přilnavost podloží a spousta dalších vlastností je co nejvěrnější kopií scenérie vzdálené od Země 160 milionů kilometrů. Spirit totiž využil svou kameru na polohovatelném rameni, která měla primárně sloužit ke snímání okolí a nasměroval ji dolů - na svůj podvozek. Díky tomu mohli v NASA vytvořit věrnou kopii dění na Marsu i s kamenem, který se nachází pod sondou. Problémem není ani rozdíl v gravitacích - pro pozemské testování byl vyroben model, který je lehčí než originál - právě tímto jednoduchým trikem nasimulujeme nižší gravitaci Marsu. Hlavním úkolem je teď simulovat jednotlivé manévry, které by vedly k vyjetí z pasti. Hrozí totiž, že se vozítko "prohrabe" ještě hlouběji a ze zajetí ho nedostane už nic. Je to stejné jako když v zimě zapadne vaše auto do sněhové závěje. I když se snažíte sebevíc, auto ne a ne vyjet. NASA řeší ten samý problém jen s tím rozdílem, že "auto" je na jiné planetě Sluneční soustavy. Až se podaří najít ten správný fígl spočívající ve správném natočení kol a jejich následnému otáčení, budou data vyslána k Marsu. Tam poletí rychlostí světla skoro devět minut. Stejnou dobu zabere i cesta signálu zpět na Zemi. Pak bude konečně jasné, zda se záchranná akce podařila.
Pozorní čtenáři si už jistě všimli, že na Marsu v současnosti operují dvě vozítka - Spirit a Opportunity a asi se ptáte proč NASA nepošle druhé vozidlo aby vytáhlo kamaráda z bryndy, tedy pardon z prachu. Problém je prozaický - obě sondy od sebe dělí ohromná vzdálenost a přesun by trval velice dlouho. Dalším problémem může být i to, že na solární panely Spiritu se začal postupně usazovat prach, který začíná omezovat jejich účinnost. S tímhle problémem se už sonda vypořádávala několikrát, pokaždé jí "očistily" drobné větrné víry, ovšem v tomto momentě je pro vysvobozující manévr rozhodujícím faktorem i množství energie. Zatím se nedá očekávat jak dlouho budou pozemní "hry na pískovišti" probíhat a na otázku kdy dojde k vyslání signálu k pohybu se zatím nedá odpovědět.