MESSENGER

[Dugi]

Samotný název sondy MESSENGER je krásně dvojsmyslný. V prvé řadě, anglicky messenger znamená posel. A jdeme ve významu dál – sonda bude zkoumat planetu Merkur, pojmenovaná po římském poslu bohů. Vše do sebe perfektně zapadá. Podle té méně poetické varianty je název složeninou výrazu MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry and Ranging což znamená „povrch, kosmické prostředí, geochemie a měření Merkuru“. Sonda startovala 3. Srpna 2004. Za zmínku stojí určitě to, že start byl původně o jeden den odložen kvůli tropické bouři Alex a také to, že startovací okno trvalo pouhých 12 sekund! O vynesení se postarala raketa Delta II 7925H (raketa typu Delta II, sedmička znamená novější model, 9 znamená počet pomocných motorů, dvojka zase symbolizuje motor druhého stupně, 5 označení třetího stupně rakety. Varianta Heavy značí, že jsou použity silnější pomocné startovací motory).



Následně se sonda vydala na dlouhou cestu meziplanetárním prostorem. 2. Srpna 2005 sondu urychlil průlet kolem Země (2347,5 kilometrů nad povrchem) a technici toho využili ke kalibraci přístrojů. O další příděl energie se postarala Venuše. První průlet přišel na řadu 24.10.2006 ve výšce 2987,3 kilometrů nad povrchem. Jednalo se o plně automatický proces, nikdo v té době nemohl sondu ovládat, jelikož ona i planeta se nacházely v zákrytu za Sluncem. Druhý průlet, uskutečněný 5.6.2007, byl mnohem těsnější. Sonda minula povrch planety o pouhých 338 kilometrů. Během letu kolem planety zapnul Messenger svoje přístroje a jeho spektrometr se zaměřil na studium atmosféry, své využití našel i laserový výškoměr. Při tomto měření sondě „pomáhala“ i evropská družice Venus Express. Po tomto manévru sonda nabrala Merkur.



K první planetě Sluneční soustavy se sonda dostala poprvé 14.1.2008. Při tomto prvním průletu se Messenger ocitl jen 200 kilometrů nad povrchem. Samotný manévr byl pro sondu mimořádně důležitý, protože z výsledků se měla odvozovat další náplň práce. Ze všeho nejdřív na planetu zaměřila svůj objektiv širokoúhlá kamera. 38 tisíc km od Merkuru zahájil práci spektrometr MASCS, který studoval složení povrchu a hledal atmosféru planety. A tohle je první oficiální snímek strany Merkuru, která zůstala sondě Mariner 10 utajená.



Další manévr přišel na řadu 6.10.2008 a znovu Messenger prolétával 200 km nad povrchem. Ten poslední pak následoval 30.9.2009. Na definitivní oběžnou dráhu Merkuru má sonda vstoupit 18. Března 2011.
Messenger na své palubě nese následující přístroje:

• MDIS (Mercury Dual Imaging System) - jedna širokoúhlá (zorné pole 10,5°) a druhá teleskopická (zorné pole 1,5°). Širokoúhlá kamera má k dispozici 12 filtrů, umožňující sledování povrchu Merkuru ve vlnových délkách ve viditelné a blízké infračervené oblasti (400 - 1 100 nm). Úkolem tohoto přístroje je zkoumání hornin na povrchu. Její teleskopická sestřička zase bude pořizovat detailní černobílé snímky povrchu s rozlišením až 18 m (pro porovnání - legendární Mariner 10 měl rozlišovací schopnost 100 m).
  GRNS (Gamma-Ray and Neutron Spectrometer) – gama a neutronový spektrometr, mají poskytovat informace o chemickém složení Merkurovy kůry. Gamaspektrometr se zaměří na záření gama z jáder atomů na povrchu Merkuru při dopadu kosmického záření. Díky němu bude sonda detekovat vodík, hořčík, křemík, kyslík, železo, titan, sodík, vápník, draslík, thorium a uran. Neutronový spektrometr bude hledat rychlé, termální a epitermální neutrony. Ty poslouží k odhalení prvků s nízkým protonovým číslem (například vodík)
  XRS (X-Ray Spectrometer) - Rentgenový spektrometr zkoumající záření vyvolané dopadem rentgenového záření ze Slunce na povrch Merkuru. Energetický rozsah přístroje je 1 – 10 eV. Měl by odhalit přítomnost hořčíku, hliníku, křemíku, síry, vápníku, titanu a železa. Díky úzkému zornému poli (12°) nehrozí, že by spektrometr nechtěně měřil rentgenové záření hvězdného pozadí.
  MAG (MAGnetometer) - Magnetometr poslouží k výzkumu magnetické pole planety, bude měřit jeho sílu a rozložení v trojrozměrném prostoru. Aby výsledky nerušilo magnetické pole sondy, je MAG je umístěn na 3,6 m dlouhém ramenu. Každou sekundu bude přístroj provádět 50 ms trvající měření.
  MLA (Mercury Laser Altimeter) - Laserový výškoměr mapující povrch planety pomocí infračerveného laseru (vlnová délka 1 064 nm). Přesnost měření by měla být až 30 cm. Kromě toho poslouží ke studiu gravitačního pole a jádra planety.
  MASCS (Mercury Atmospheric and Surface Composition Spectrometer) – Soustava ultrafialového spektrometru, který si poradí i s viditelným spektrem (zkoumá chemické složení atmosféry s rozlišením 25 km), a spektrografu pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast. Zaměří se na povrch, kde bude hledat minerály obsahující železo a titan, jeho rozlišení je 3 km.
  EPS (Energetic Particle Spectrometer) – spektrometr zkoumající částice urychlených v Merkurově magnetosféře.
  FIPS (Fast Imaging Plasma Spectrometer) – spektrometr zaměřený na nízkoenergetické částice mířící od povrchu a atmosféry, ale také ionizované atomy unášené slunečním větrem apod.
  RS (Radio Science) – Přístroj, který využívá komunikační systém sondy k měření její rychlosti a vzdálenosti od Země. Díky tomu prozradí mnoho o gravitačním poli. Společně s přístrojem LSA poskytne informace o velikosti a skupenství Merkurova jádra.

[Dugi]

Po osm miliard kilometrů dlouhé a bezmála sedm let dlouhé cestě Sluneční soustavou, během které obletěla 15x kolem naší hvězdy se sonda MESSENGER blíží ke svému cíli. Už během dnešní noci, přesněji v 1:45 SEČ se na čtrnáct minut zažehne hlavní motor sondy a s ním i malé stabilizační trysky. Tímto zážehem se sonda zpomalí o 0,86 km/s a vstoupí na velmi protáhlou oběžnou dráhu první planety Sluneční soustavy. Perihermion (nejbližší bod oběžné dráhy u Merkuru) leží ve výšce 200 km nad povrchem a Apohermion (nejvzdálenější bod oběžné dráhy u Merkuru) pak 15 200 km od povrchu. Okolo planety oběhne MESSENGER jednou za 12 hodin. Následující animace pěkně ukazuje jak by měl vstup na oběžnou dráhu probíhat.



Zítra kolem osmé hodiny ranní SEČ bychom už měli s jistotou vědět, zda se vstup na oběžnou dráhu podařil a zda všechny systémy pracují správně. Držme této sondě palce. Jedná se totiž o historicky PRVNÍ umělou družici Merkura. Tuto planetu sice už předtím zkoumala sonda Mariner 10 (v letech 1974 – 1975), kdy během tří průletů kolem planety pořídila 2700 fotografií s rozlišením 4 km až 100 m na pixel a zmapovala 45 % povrchu, ale nikdy nevstoupila na oběžnou dráhu Merkura. MESSENGER tedy bude první.

[Dugi]

Podařilo se! Sonda MESSENGER úspěšně provedla brzdící manévr a podařilo se jí vstoupit na značně protáhlou eliptickou dráhu kolem planety Merkur. Stala se tak jejím historicky prvním umělým satelitem.

[Dugi]

Sonda MESSENGER pracuje jak má a na Zemi už dorazila její první fotografie planety Merkur. Je ostrá, takže první cíl byl splněn.

[digiart]

No to je paráda tak ať se nic nepokazí a může MESSENGER posílat další fotografie .

[Dugi]

Našel jsem skutečně velmi zajímavé obrázky, které na základě telemetrických dat ze sondy MESSENGER vypočítávají její aktuální pozici. Když si budete stránku jednou za pár minut aktualizovat, uzvidíte, jak sonda mění svou polohu.

Pohled z MESSENGERu na Merkur
(East Longitude - stupňů východní délky, Latitude - stupňů šířky, Altitude - km nad povrchem)


Pohled od Země
(Distance to Earth - vzdálenost od Země uvedená v astronomických jednotkách (1AU = vzdálenost Země od Slunce))


Pohled od Slunce
(Distance to Sun - vzdálenost od Slunce uvedená v astronomických jednotkách (1AU = vzdálenost Země od Slunce))


Pohled z místa nad oběžnou dráhou
(Velocity - rychlost sondy v km/s, Altitude - km nad povrchem)


Pohled z místa nad severním pólem Merkuru


Poloha 4 vnitřních planet Sluneční soustavy

[digiart]

A kde je odkaz na ty stránky PLS ??

[Dugi]

Originální obrázky se nachází na této adrese, ale schválně jsem je vložil sem na fórum, takže stačí aktualizovat tuhle stránku fóra

[Dugi]

První fotka Merkuru pořízená z oběžné dráhy sondou MESSENGER je nyní dostupná i v barevné variantě. Níže přiložený obrázek vznikl složením tří fotek pořízených přes různé barevné filtry. Na první pohled sice vypadá stejně jako černobílá verze, ale při důkladnějším pozorování si všimnete lehkých barevných nádechů.

[Dugi]

Sonda MESSENGER chrlí na Zemi jednu fotku za druhou. A to se ještě nedostala do skutečně ostráho provozu, který má začít někdy v příštím týdnu. Zatím se přístroje jen líně probouzejí, ale i tak stojí výsledky za to. Ve finále by během roční mise mělo být na Zemi asi 70 000 detailních fotografií Merkuru.
Na jedné z prvních je zachycen kráter Debussy. Další fotografie jsou k vidění zde.