Práce popisující nebývale přesné určení oběžné dráhy MU
69 kolem Slunce:
HIGH-PRECISION ORBIT FITTING AND UNCERTAINTY ANALYSIS OF (486958) 2014 MU69
Za pomoci předběžně poskytnutých astrometrických dat z Gaia DR2 katalogu a pozorováních Hubbleovým dalekohledem se podařilo úspěšně předpovědět pozici MU
69 pro pozorování hvězdného zákrytu loni v létě a pro další očekávanou okultaci letos 4. srpna.
Vypočtená pozice MU
69 dále poskytuje základ pro plánování průletu sondy New Horizons.
A použitý proces přesného určení dráhy tělesa v Soustavě dobře poslouží pro budoucí výpočty drah vzdálených těles a k předpovídání hvězdných zákrytů.
V poslední době jsem si oblíbil blog Planetary Mechanics, kde se pravidelně objevují polopatické rozbory aktuálních vědeckých studií zaměřených na planetární vědy. Ani tato práce neunikla jeho pozornosti:
LOCATING ULTIMA THULE
---
Následuje práce popisující výsledek pozorování zákrytu 17.7.2017 Hubblem (tedy nikoliv těch
pět detekcí pozemní sítí dalekohledů):
PROBING THE HILL SPHERE OF (486958) 2014 MU69: HST FGS OBSERVATIONS DURING THE JULY 17, 2017 STELLAR OCCULTATION
Hlavním cílem bylo prozkoumat oblast kolem MU
69, kde by mohly obíhat měsíčky, prstence či další matroš.
Od vzdálenosti 20 000 km a dál okolo MU
69 není žádná výrazná struktura či prstence širší než 5 km. (Hillova sféra má poloměr odhadem zhruba 75 000 km (v závislosti na uvažované hmotnosti MU
69)).
Ovšem planetky známé přítomností prstenců (Chariklo, Haumea a asi Chiron) mají své ozdoby ve vzdálenostech pouze zhruba 3×jejich poloměr, takže ta nejvíce relevantní oblast kolem MU
69 stále zůstává vesměs neprozkoumaná.
---
Třetí nová studie rozebírá probíhající prodlouženou misi sondy New Horizons a potenciální plány pro případná další prodloužení po průletu kolem MU
69:
The New Horizons Kuiper Belt Extended Mission
Kromě hlavního bodu (průlet u MU
69) sonda průběžně měří energetické částice, množství prachu, neutrální plyn a sluneční vítr napříč Kuiperovým pásem. Taky pozoruje z unikátní pozice pod velkým slunečním úhlem množství dalších objektů (kuiperoidy (jestli si můžu dovolit použít takovou zkomoleninu), trpasličí planety, kentauři). Mají-li planetky jako Huya, Quaoar, Arawn či Pholus (a další) prstence, ty by měly být z pohledu New Horizons relativně snadno detekovatelné.
MU
69 bude v zorném poli kamery LORRI větší než 1 pixel až teprve nějaké dva dny před průletem (!). Přičemž 10 dní před průletem bude poslední možnost rozhodnout se pro záložní (bezpečnější) trajektorii dále od planetky. V případě, že se na poslední chvíli objeví nějaký měsíček či prstence a jejich pozice bude známá dostatečně přesně, bude možné ještě tři dny před průletem nahrát program pro jejich pozorování (respektive upravit souřadnice, kam se mají kamery zaměřit - sekvence pozorování budou samozřejmě naprogramované dopředu a neměnné).
Nejlepší dosažené rozlišení v případě nominální trajektorie bude kolem 35 m/pix.
Možnosti pro další prodloužení mise zahrnují pozorování Tritonu a Enceladu, skenování prstenců planety Haumea, prohlídku všech (!) kentaurů na přítomnost prstenců, středně-vzdálená pozorování malých planetek podél trajektorie sondy, monitorování polárních září Jupiteru a Saturnu, počítání prachu a dále zajímavá astrofyzikální pozorování nedosažitelná ze Země..