To ale sondě nic neubírá na její zajímavosti. Kromě již zmíněného Pluta prozkoumá i jeho dva měsíce (Nyx a Hydru, které mají mimochodem stejné iniciály – NH – jako sonda), ale i transneptunická tělesa v jeho okolí. Na cestu na okraj Sluneční soustavy je sonda velmi dobře vybavena. Zdrojem energie je 11 kg oxidu plutoničitého PuO2. Vědecké přístroje na sondě váží více než 30 kg.
- Spektrometr s vysokým rozlišením ALICE zaměřující se na vzdálenou ultrafialovou oblast (spektrální rozsah 50 – 180 nm, 1024 kanálů).
Ralph, soustava kamer tvořená následujícími přístroji:
MVIC (Multispectra Visible Imaging Camera) – kamera pro viditelnou oblast (prostorové rozlišení 250 m na vzdálenost 10 000 km). Obsahuje tři panchromatické kamery s detekčními prvky CCD a čtyři barevné kamery s detekčními prvky CCD;
infraspektrometr LEISA (Linear Etalon Imaging Spectral Array), hledající dusík, metan, oxid uhelnatý, vodu i organické látky.
REX - rádiový experiment zkoumající pomocí změn rádiových vln během rádiového zákrytu sondy za planetou atmosféru Pluta. Dále měří rádiového záření Pluta a dalších těles sluneční soustavy.
LORI (Long Range Reconnaisance Imager) – Dlouhofokální kamera pro snímkování Pluta a dalších těles sluneční soustavy (prostorové rozlišení 50 m na vzdálenost 10 000 km).
SWAP (Solar Wind at Pluto) přístroj zkoumající vliv slunečního větru na atmosféru planety, který tvoří analyzátor plasmatu RPA (Retarding Potential Analyzer) a elektrostatický analyzátor nabitých částice ESA (Electrostatic Analyzer).
Analyzátor energetických částic PEPSSI (Pluto Energetic Particle Spectrometer Science Investigation)
Detektor kosmických prachový částic SDC (Student Dust Counter)
Vědecká data uchovává dvojice pamětí o kapacitě 2 × 64 Gbit. Až dosáhne k Plutu, bude se Zemí komunikovat přenosovou rychlostí 800 bit/s. Odeslání všech dat získaných z průletu kolem planetky bude sondě trvat asi 9 měsíců. Sonda má k dispozici 12 motorků na hydrazin s tahem 12 × 0,8 N a 4 silnějšími hydrazinové motorky o tahu 4 × 4,4 N. Ty slouží k udržování směru letu během průletů okolo planet a během korekčních manévru. Po dobu letu sonda udržuje dráhu rotací 5 otoček/minutu.
Sonda ale poskytuje cenné informace už nyní. Během průletu kolem Jupitera zkoumala na začátku roku 2007 jak samotnou planetu tak i její měsíce – Io (zde vyfotila prachové gejzíry), Ganymed a Europu. V současné době je sonda zhruba v polovině své dlouhé cesty.
Nejblíže k planetce se má dostat 14.7.2015, kdy proletí ve vzdálenosti 10 000 km, přičemž od Charona bude 27 000 km. Během přiblížení pořídí fotografie s detaily 25 m/pixel. Ani tady ale cesta sondy neskončí. Její životnost má skončit až někdy kolem roku 2020. Do té doby by měla zkoumat objekty v Kuiperově pásu.
