forum.kosmonautix.cz

To muselo být zajímavé probírat se tím "desítky let starým kódem".
Každopádně velký potlesk týmu Voyager, opět předvedli univerzálnost a nadčasovost jejich výtvorů!

Článek od JPL: Voyager 1 Fires Up Thrusters After 37 Years

Zde je ceska verze toho ve VTM. Ale nerozumim zcela cim se jako prodlouzi zivotnost sondy o 3 roky ? Presnejsi orientaci anteny ? https://vtm.zive.cz/clanky/zkusime-nast ... fault.aspx

Chyták je v tom že málo používané "motorčeky" majú vyššie ISP kvôli menej opotrebovanému katalyzátoru hydrazínu v nich a tým vedia ušetriť nejaké palivo ak som to správne pochopil.

Já se na to dívám trochu jinak. Korekcí se zpřesní orientace sondy v prostoru a může lépe zamířit anténou k Zemi. Takže i když intenzita signálu klesá, budeme jej moci déle zachytávat, protože bude signál mířit přesněji k Zemi.

Já jsem to pochopil tak, že stávající stabilizační systém bude o roce 2020 nepoužitelný a i se s tím počítalo a tak se hledala náhrada a ta se našla v orientačním systému sondy, který to ještě dočasně zvládne, než i ten se vyčerpá a sonda definitivně přestane mířit anténou k Zemi. Pak se odmlčí, ačkoli zdroj energie zeslábne až za dalších několik roků.

Uvidíme. Zatím se všude uvádělo, že mezní rok pro příjem signálu bude cca rok 2025. Podle mě tady spíš vznikne jiný problém. Sonda nebude mít dostatek energie k tomu, aby vytápěla nádrž s hydrazinem a ten zamrzne - něco podobnýho se stalo už před několika lety na sondě Ulysses, zdroj energie byl už natolik slabý, že už to prostě na vytápění přestávalo stačit. A z toho důvodu došlo ke stažení veškerých vědeckých dat a ukončení spojení. Základní stabilizace je přece daná tím, že sonda rotuje v prostoru, ale na přesnější korekce polohy (natočení anténou domů) nebo letové manévry, spojené se změrou směru - třeba při změně směru tak, aby doletěla k nějakému tělesu, které není na trajektorii sondy (tak jako to několik měsíců pro průletu kolem Pluta udělalo enháčko) prostě hydrazinový motorky potřebuješ. Pokud nebude elektrika z RTG zdroje stačit, začne to zamrzat a anténu nenamíříš k Zemi, aby to zachytily pozemský radioteleskopy. Signál se pak vlastně ztratí na pozadí kosmickýho šumu, protože je velmi slabej a ještě blbě zacílenej. Určitej sebevražednej podíl na tom bude mít i sluneční čidlo, který si začne v té dálce plést Slunce s jinými jasnými hvězdami. A tím skoro půl století psaný příběh Voyageru 1 definitivně skončí...

Zajimalo by me, jak by dnes vypadala sonda, u ktere by byli obdobne ukoly (i s predpokladem podobne dlouheho pusobeni v dalce) jako Voyagery ? Kdyby jsme zacali takovouto sondu konstruovat dnes, v cem by byli moznosti vetsi, co by mohli byt nejvyraznejsi modernizace a zvyseni vedeckeho prinosu ?

Podobnou otázku dostal Luis Friedman a Emily Lakdawalla v tomhle videu (čas 22:40):



Emily by chtěla na Voyageru kamery citlivé i v červené / infračervené oblasti, díky kterým by atmosféra Uranu nevypadala zdaleka tak nudně a které by patrně už tehdy objevily jezera na Titanu. Luis by zase využil moderní komunikační systémy.

MaG píše:Já jsem to pochopil tak, že stávající stabilizační systém bude o roce 2020 nepoužitelný a i se s tím počítalo a tak se hledala náhrada a ta se našla v orientačním systému sondy, který to ještě dočasně zvládne, než i ten se vyčerpá a sonda definitivně přestane mířit anténou k Zemi. Pak se odmlčí, ačkoli zdroj energie zeslábne až za dalších několik roků.

Já to chápu také tak

Zajimavy clanek o pusobeni sond jako kulturniho fenomenu : https://e-svet.e15.cz/veda/sondy-voyage ... sl-1342011