STS-132

Novinky o raketoplánech a jejich misích.
Uživatelský avatar
Tommy
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 817
Reputace: 4
Registrován: 23.10.2009 19:42
Re: STS-132

Příspěvek od Tommy »

Dugi píše:...jenže to nemá NASA moc ráda, protože pak msuí raketoplán transportovat letecky přes celé Spojené státy.
Což je pochopitelně stojí dost peněz navíc... 8-)


Jinak se připojím k hypotetickému dotazu od Tana - když by opravdu došlo na nejhorší a raketoplán by nemohl přistát ani na Floridě ani v Kalifornii, vyžaduje jeho přistání nějaké zvláštní podmínky, nebo by mohl teoreticky v případě nouze přistát na kterémkoliv civilním / vojenském letišti?
-------------------------------------------
Obrázek
» Dobývání vesmíru na ČSFD - KLIK! «
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 26959
Reputace: 2729
Bydliště: Jihlava
Registrován: 23.10.2009 15:36
Re: STS-132

Příspěvek od Dugi »

Přiznám se, že nevím, jak by se NASA v podobné situaci zachovala. Byl by to asi docela oříšek. Nicméně pokusím se odpovědět alespoň teoreticky.
Edwardsova základna v Kalifornii leží (na rozdíl od Kennedyho vesmírného střediska) v oblasti se stabilním podnebím. Špatné počasí je tu opravdu jen výjimečně. Takže v 95% případů, kdy je na Floridě ošklivě, může raketoplán přistát v Kalifornii.
Tvoje otázka na možnost přistání na civilním/vojenském letišti je tak pouze v oblasti spekulací. Jde o to, že při přistání musí raketoplán obklopit několik vozidel. Ta v první vlně měří, zda v okolí raketoplánu nejsou žádné škodlivé látky (například dimer oxidu dusičitého (N2O4), který leptá plíce a používá se pro pohon manévrovacích motorů). Raketoplán před přistáním v dostatečné výšce v atmosféře vypustí tyto látky z nádrží, ale kolna vozidel po přistání proměřuje, zda v okolí orbiteru nejsou jejich nebezpečné koncentrace. Další vozy, zkoumají vlastní raketoplán a pak přichází na řadu vozy, které umožní posádce (cca. hodinu po přistání) opustit raketoplán.
Problém je v tom, že těchto vozů je v Americe velmi málo a jen stěží by se narychlo přesouvaly na nějaké jiné volné letiště, kde by zrovna bylo dobré počasí. Problém je i v délce ranveje. Raketoplán totiž přistává mnohem rychleji než běžná letadla a tak tomu musí odpovídat i dílka ranveje. Kennedyho vesmírné středisko disponuje jednou z nejdelších ranvejí na světě. Shuttle landing facility měří stěží uvěřitelných 4 572 metrů (pro srovnání nejdelší ranvej na letišti Ruzyně má 3 715 metrů - zdá se to málo, ale představte si skoro 800 metrů navíc). Záložní letiště v Kalifornii má délku ranveje ještě větší - 4 579 metrů. Touhle délkou běžná letiště nedisponují a tak i z tohoto důvodu by bylo velmi náročné posílat raketoplán na nějaké civilní/vojenské letiště. je jsité, že by se v tu chvíli musel uzavřít veškerý provoz v areálu letiště a vzdušná oblast by se musela vyčistit, nicméně právě kvůli nedostatečné délce ranveje a absenci doprovodných vozidel by bylo přistání hodně nebezpečné.
Abych to shrnul. NASA využívá jediných dvou letišť, která jsou připravena přijmout raketoplán. V případě nejvyšší nouze by orbiter pravděpodobně přistál na nějakém mimořádně dobře vybaveném civilním/vojenském letišti, kde by se musel uzavřít vzdušný prostor a posádka by ve stroji čekala několik hodin než dorazí měřicí vozy. I tak by ale bylo celé přistání velmi riskantní.
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij

Odpovědět

Zpět na „Raketoplány“