STS-125
STS-125
Teprve před nedávnem se podařilo poslat k mezinárodní vesmírné stanici raketoplán Discovery a už se NASA znovu chystá do vesmíru. Tentokrát se tam podívá stroj Atlantis a jeho cílem nebude ISS jak tomu bylo v případě předchozích misí. V pořadí výroby čtvrtý "space shuttle" zamíří k největšímu teleskopu na oběžné dráze Země. Ano, cílem nebude nic menšího než proslulý Hubbleův vesmírný dalekohled (Hubble Space Telescope, dále jen HST).
Mise s kódovým označením STS-125 dopraví a následně připojí k HST několik zajímavých doplňků. Prvním z nich je spektrograf COS (Cosmic Origins Spectrograph), který se zaměřuje na ultrafialovou část světelného spektra. Právě díky tomuto modulu bude HST schopen sledovat a odhalovat chemické reakce probíhající v dalekém vesmíru. Druhým zajímavým modulem bude tzv. Wide Field Camera 3. Jak už sám název napovídá jedná se o širokoúhlou kameru. Není ale jen tak ledajaká. Tahle kamera totiž pozoruje své okolí nejen v klasickém viditelném spektru světla, ale i v infračervených a ultrafialových vlnových délkách. Posledním modulem, který mise STS-125 na HST dopraví je zařízení charakterizované názvem Soft-Capture Mechanism. Tahle věcička se postará o to aby byl celý komplex, až doslouží, naveden do hustých vrstev atmosféry, kde následně shoří, což je plánováno někdy na rok 2013. Do té doby ale ještě musí HST nějaký ten rok fungovat. Astronauty proto čeká celkem pět výstupů do otevřeného kosmu, během kterých vymění kompletně všech šest gyroskopů, které zajišťují správný směr celého objektu. Výměny se dočkají i baterie a část tepelné izolace.
Plánovaný start raketoplánu je úterý 12.5 v 17:11 UTC (co je to UTC?), návrat je plánovaný na 23.5. 13:48 UTC. Původně měla mise STS-125 startovat už vloni na podzim, NASA odložila na únor a následně na současný květen. Jak to tedy nakonec dopadne je ve hvězdách - nedávná hořká zkušenost s odkládáním startu mise STS-119 se všem asi vryla do paměti. Doufejme, že se už opakovat nebude. Pojďme si představit posádku, která bude mít za úkol provést historicky poslední opravu největšího teleskopu na oběžné dráze Země. Velitelem mise bude Scott D. Altman - ostřílený mazák, který byl ve vesmíru už třikrát. Pilotem Atlantisu bude Gregory C. Johnson, který se naopak do kosmu podívá poprvé v životě. Specialisty mise budou (v závorce za jménem je počet předchozích letů do vesmíru): John M. Grunsfeld (4), Michael J. Massimino (1), K. Megan McArthurová (0), Andrew J. Feustel (0), Michael T. Good (0).
Tato mise je v historii raketoplánů poslední, kdy budou stát dva stroje na obou odpalovacích rampách současně. Na LC-39A bude připravovaný Atlantis - o několik set metrů dál bude připravený raketoplán Discovery. Pojďme si teď objasnit proč. Raketoplány jsou obvykle připraveny se v případě nenadálých událostí napojit na mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), kde by mohli závadu buďto opravit, nebo zde přečkat nezbytně dlouhou dobu. Jenomže orbit HST (zjednodušeně řečeno dráha, kde obíhá Zemi HST) se neshoduje s orbitem ISS. Atlantis by se tedy v případě nutnosti nemohl se stanicí spojit. NASA ale počítá i s touhle možností. Na rampě LC-39B proto bude připravený raketoplán Discovery, který by v případě nutnosti odstartoval Atlantisu na pomoc. Tato (dosud nikdy v reálu nevyzkoušená) mise by nesla název STS-401, doufejme ale, že nebude zapotřebí.
Mise s kódovým označením STS-125 dopraví a následně připojí k HST několik zajímavých doplňků. Prvním z nich je spektrograf COS (Cosmic Origins Spectrograph), který se zaměřuje na ultrafialovou část světelného spektra. Právě díky tomuto modulu bude HST schopen sledovat a odhalovat chemické reakce probíhající v dalekém vesmíru. Druhým zajímavým modulem bude tzv. Wide Field Camera 3. Jak už sám název napovídá jedná se o širokoúhlou kameru. Není ale jen tak ledajaká. Tahle kamera totiž pozoruje své okolí nejen v klasickém viditelném spektru světla, ale i v infračervených a ultrafialových vlnových délkách. Posledním modulem, který mise STS-125 na HST dopraví je zařízení charakterizované názvem Soft-Capture Mechanism. Tahle věcička se postará o to aby byl celý komplex, až doslouží, naveden do hustých vrstev atmosféry, kde následně shoří, což je plánováno někdy na rok 2013. Do té doby ale ještě musí HST nějaký ten rok fungovat. Astronauty proto čeká celkem pět výstupů do otevřeného kosmu, během kterých vymění kompletně všech šest gyroskopů, které zajišťují správný směr celého objektu. Výměny se dočkají i baterie a část tepelné izolace.
Plánovaný start raketoplánu je úterý 12.5 v 17:11 UTC (co je to UTC?), návrat je plánovaný na 23.5. 13:48 UTC. Původně měla mise STS-125 startovat už vloni na podzim, NASA odložila na únor a následně na současný květen. Jak to tedy nakonec dopadne je ve hvězdách - nedávná hořká zkušenost s odkládáním startu mise STS-119 se všem asi vryla do paměti. Doufejme, že se už opakovat nebude. Pojďme si představit posádku, která bude mít za úkol provést historicky poslední opravu největšího teleskopu na oběžné dráze Země. Velitelem mise bude Scott D. Altman - ostřílený mazák, který byl ve vesmíru už třikrát. Pilotem Atlantisu bude Gregory C. Johnson, který se naopak do kosmu podívá poprvé v životě. Specialisty mise budou (v závorce za jménem je počet předchozích letů do vesmíru): John M. Grunsfeld (4), Michael J. Massimino (1), K. Megan McArthurová (0), Andrew J. Feustel (0), Michael T. Good (0).
Tato mise je v historii raketoplánů poslední, kdy budou stát dva stroje na obou odpalovacích rampách současně. Na LC-39A bude připravovaný Atlantis - o několik set metrů dál bude připravený raketoplán Discovery. Pojďme si teď objasnit proč. Raketoplány jsou obvykle připraveny se v případě nenadálých událostí napojit na mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), kde by mohli závadu buďto opravit, nebo zde přečkat nezbytně dlouhou dobu. Jenomže orbit HST (zjednodušeně řečeno dráha, kde obíhá Zemi HST) se neshoduje s orbitem ISS. Atlantis by se tedy v případě nutnosti nemohl se stanicí spojit. NASA ale počítá i s touhle možností. Na rampě LC-39B proto bude připravený raketoplán Discovery, který by v případě nutnosti odstartoval Atlantisu na pomoc. Tato (dosud nikdy v reálu nevyzkoušená) mise by nesla název STS-401, doufejme ale, že nebude zapotřebí.
"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij